Ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jitka Sosnovcová rezignovala. Své funkce se vzdala po zveřejnění výsledku kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který upozornil na porušení rozpočtové kázně v hodnotě 67 milionů korun, chyby ve výběrových řízeních a nefunkční vnitřní kontrolu. Zpravodajský portál iDNES.cz navíc zjistil, že si ředitelka pronajímala v Praze služební byt za 960 korun měsíčně.
„Tímto krokem chce poskytnout maximální prostor pro důkladné prošetření závažných skutečností uvedených ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu a předejít negativnímu mediálnímu tlaku, kterému by v souvislosti s jejím dalším setrváním ve funkci mohl být vystaven Státní zdravotní ústav i ministerstvo zdravotnictví,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Na funkci ředitele vypíše ministerstvo výběrové řízení. Dočasným řízením ústavu byla pověřena vedoucí Centra zdraví a životních podmínek SZÚ Helena Kazmarová.
Rozdělování zakázek
Nedostatky se podle NKÚ týkaly nákupů speciálního zdravotnického materiálu pro přístroje na testování HIV a virových hepatitid. Ústav od roku 2006 odebíral od dodavatele jednoho z přístrojů zdravotnický materiál, na jehož dodávky uzavřel smlouvu. Kontroloři ale zjistili, že v letech 2014 až 2016 nakupoval i takový zdravotnický materiál, který součástí této smlouvy nebyl.
„Místo aby na situaci ústav reagoval a vypsal odpovídající zadávací řízení, rozděloval veřejné zakázky v hodnotě od 11 do téměř 15 milionů korun na menší zakázky,“ uvedl NKÚ. Tím se podle něj vyhnul soutěži a zdravotnický materiál pořizoval od toho samého dodavatele. „Ústav tak porušil zákon a jeho postup NKÚ vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za téměř 39 milionů korun,“ napsali kontroloři.
V jiném případě SZÚ v roce 2013 uzavřel s dalším dodavatelem smlouvu za sedm milionů korun také na dodávky speciálního zdravotnického materiálu, a to napřímo bez jakéhokoliv zadávacího řízení.
Ústav rozdal na platech o 21 milionů více
Kontrola také ukázala, že v roce 2014 SZÚ nedodržel mzdový limit stanovený ministerstvem zdravotnictví. Ten byl stanoven na 125 milionů korun, ale ústav na mzdách vyplatil 146 milionů korun. „SZÚ přitom měl možnost jednat s ministerstvem o navýšení mzdového limitu, čímž mohl těmto zbytečným problémům předejít,“ poznamenali kontroloři.
V kontrolovaném období nefungoval podle NKÚ také vnitřní kontrolní systém ústavu. Ze zákona musí každá instituce veřejné správy stanovit pracovníky, kteří předběžně kontrolují nákupy a veškeré hospodářské operace dané instituce.
„Ústav ale tyto pracovníky neurčil, a předběžná kontrola tak fakticky neexistovala,“ zjistil úřad. Ústav tak podle něj například uhradil faktury, ve kterých byl uveden nesprávný dodavatel či jiné chybné údaje, nebo nezaregistroval, že daná smlouva už není platná a podobně.
Zpravodajský web iDNES.cz navíc zjistil, že Státní zdravotní ústav extrémně levně pronajímal své služební byty v Praze. Server poukázal na to, že sama Sosnovcová platila měsíčně 960 korun včetně poplatků za byt o rozloze 53 metrů čtverečních. Přitom dům leží na „dobré adrese“ – na rozmezí Vinohrad a Vršovic. Ředitelka se hájí tím, že objekt je starý a cena odpovídá kvalitě bydlení.
Sosnovcová: Příčinou je podfinancování
Sosnovcová v pondělí uvedla, že systémová pochybení byla zapříčiněna dlouhodobým podfinancováním ústavu. V roce 2008 bylo pod SZÚ převedeno 100 nových zaměstnanců, což vedlo k rozsáhlé reorganizaci a propuštění 130 zaměstnanců a poté snížení příspěvku ministerstva na provoz o 50 milionů korun.
Podle Sosnovcové má SZÚ oproti podobným institucím v Evropě minimální počet zaměstnanců, poloviční oproti Nizozemsku či Moldavsku a čtvrtinový oproti Srbsku a přibližně šestinový oproti Norsku či Finsku.
Některé nedostatky už ústav podle Sosnovcové začal odstraňovat, zrušil například úsek náměstka, který měl veřejné zakázky na starosti, a vytvořil oddělení právních služeb a veřejných zakázek. Ministerstvo plánuje v SZÚ vlastní kontrolu zaměřenou na hospodaření, zejména na veřejné zakázky, dodavatelské smlouvy a investice.
Státní zdravotní ústav se věnuje tvorbě podkladů pro národní zdravotní politiku, metodické a referenční činnosti v oblasti ochrany veřejného zdraví, nemocí z povolání, epidemiologii a drogovým závislostem. Dále kontrole kvality služeb a zdravotní výchově obyvatelstva. Spadá pod něj například Národní referenční laboratoř pro chřipku, pravidelně publikuje například výzkum o spotřebě alkoholu a tabáku.
