A znovu Diag Human a znovu chce miliardy. Česko čeká další arbitráž

Společnost Diag Human podala na Česko další arbitrážní žalobu kvůli nerealizovanému obchodu s krevní plazmou z počátku 90. let 20. století. Na státu chce vysoudit zhruba miliardu dolarů (20,7 miliardy korun), píší Lidové noviny (LN). Žaloba vychází z dohody mezi Českem a Švýcarskem o podpoře vzájemných investic.

České ministerstvo financí obdrželo žalobu v prosinci, cituje deník mluvčího resortu Michala Žurovce. „Diag Human v žalobě neupřesnil požadovanou částku, ale uvedl, že se jedná o částku nemenší než jedna miliarda amerických dolarů,“ doplnil mluvčí.

Kvůli nerealizovaným obchodům s krevní plazmou vedla společnost Diag Human s Českem spor o miliardy korun už dříve. Oproti předchozí arbitráži, ve které firma požadovala komerční nárok proti ministerstvu zdravotnictví, je nová žaloba investičním nárokem na základě mezinárodní dohody.

Česko už musí do deseti dnů vybrat rozhodce

Podle LN bude Česko v arbitráži zřejmě zastupovat americká právní kancelář Arnold & Porter Kaye Scholer, která vyhrála výběrové řízení. Od 22. prosince běží státu dvouměsíční lhůta na výběr jednoho ze tří rozhodců, kteří budou případ řešit.

  • Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco, z níž se později stala firma Diag Human. Firmy ve výběrovém řízení neobstály. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že řízení nevyhrála, protože se spojila s podezřelou firmou Conneco. Podle tisku tak učinil poté, co se společnost nejprve pokusila ze země nezákonně vyvézt tuny metachalonu, látky, z níž lze snadno vyrobit narkotika. Firma navíc v rozporu s rozhodnutím ministerstva pokračovala v obchodu s plazmou. V dopise z ministerstva zdravotnictví firmě Novo Nordisk také zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca.
  • V roce 1995 Diag Human začala po státu požadovat náhradu za ušlý zisk, který vznikl přerušením spolupráce s Novo Nordisk. O rok později se ministr zdravotnictví Jan Stráský rozhodl pro smírčí řízení a s Diag Human podepsal rozhodčí smlouvu. V roce 1997 rozhodčí senát uznal nárok firmy, což potvrdil i přezkumný senát a Diag Human nabídl ministerstvu smír, což ministerstvo odmítlo.
  • V roce 2000 nabídlo smír samo ministerstvo zdravotnictví, dopis pak rozhodčí senát označil za faktické přiznání viny a za poškození dobrého jména nařídil státu vyplatit firmě Diag Human 327 milionů korun. To potvrdil i přezkumný rozhodčí senát a vláda schválila uvolnění částky v lednu 2003.
  • V červnu 2003 se kauzou začala zabývat vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. V březnu 2005 sněmovna schválila zprávu, která mimo jiné konstatovala, že stát udělal chybu, že vůbec v roce 1996 předal spor arbitráži. Podle poslanců také ministerstvo zdravotnictví dlouho postupovalo chaoticky, korupce se ale neprokázala.
  • Arbitráž v roce 2008 přiznala firmě Diag Human náhradu škody 8,9 miliardy korun, která narůstá o úroky. Diag Human nesouhlasil s částkou a také vláda se proti výsledku arbitráže odvolala a přezkumný senát v roce 2014 podle státu určil, že veškeré právní kroky učiněné v tomto sporu po roce 2002 jsou bez právních účinků. V létě 2015 ČR oznámila, že spor skončil v její prospěch, s čímž Diag Human nesouhlasila.
  • V roce 2017 vypršela lhůta pro smírné řešení sporu a žalobci následně zahájili investiční arbitráž, ve které se domáhali, aby jim ČR zaplatila 52 miliard korun. V červnu 2022 bylo oznámeno, že Rozhodčí tribunál se sídlem v Londýně vydal v květnu nález, kterým nařídil České republice zaplatit žalobcům částku 15,5 miliardy korun (30 procent ze žalované sumy ke dni 18. května 2022), která se skládá z částky 8,3 miliardy přiznané v roce 2008 v předchozí obchodní arbitráži a úroků 7,2 miliardy korun. Všechny ostatní nároky žalobce uplatňované v mezinárodní investiční arbitráži v celkové výši 36,5 miliardy korun (70 procent z žalované sumy) tribunál zamítl. Vláda ale rozhodla o tom, že se Česko proti rozhodnutí odvolá.
  • Diag Human se nález arbitráže snaží soudně vykonat v řadě zemí. Podle údajů českého ministerstva zdravotnictví se České republiky zastaly soudy v Británii, USA, Belgii, Francii, Rakousku, Švýcarsku nebo v Nizozemsku. Kauza také například komplikuje zapůjčování uměleckých děl z Česka do zahraničí. V roce 2011 kvůli kauze byla tři díla z českých státních sbírek zabavena v Rakousku; později se vrátila zpět. Česká republika musí kvůli všem arbitrážím platit ročně desítky milionů korun za právní služby.

Firma Diag Human, která oficiálně sídlí v Lichtenštejnsku, počátkem 90. let usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém výroku tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara o Diag Human z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména musela vláda po prohrané arbitráži z roku 1997 společnosti zaplatit 327 milionů korun. Diag Human se však s Českem soudí v několika zemích o další miliardy korun za údajně ušlý zisk.

Arbitráž v roce 2008 přiznala firmě náhradu škody 8,9 miliardy korun a úroky za překažený obchod s krevní plazmou. Stát ale tvrdí, že letitý spor skončil v jeho prospěch poté, co rozhodci zastavili přezkumné řízení. Diag Human s tímto výkladem nesouhlasí a nadále se domáhá plnění rozhodčího nálezu z roku 2008. 

U soudů v dalších zemích, například v Rakousku, Švýcarsku či ve Francii, Diag Human se svými nároky neuspěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 1 hhodinou

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 3 hhodinami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 13 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.