Indonésan nazpíval v ČSSR hit Hastrmane tatrmane. Jeho osud však poznamenaly tragédie

Nahrávám video
Reportéři ČT: Ronyho dopisy z Prahy
Zdroj: ČT24

Píseň Hastrmane tatrmane melou znal v 70. letech téměř každý. Málokdo ale tušil, že se za usměvavou tváří Indonésana Ronyho Surjomartona skrývá silný příběh poznamenaný tragickými událostmi v jeho vlasti. V Indonésii při státním převratu v polovině 60. let zemřelo přes půl milionu lidí. Surjomartono, který tehdy studoval v Praze, odmítl podepsat slib věrnosti novému režimu a domů se mohl podívat až po dvaatřiceti letech. Surjomatův příběh natočil pro Reportéry ČT Karel Vrána.

Surjomartono sice pochází z indonéské Jávy, už pětapadesát let ale žije v Praze. Řada lidí ho spíše zná jako Rony Martona. Pod tímto jménem nazpíval v roce 1973 svůj největší hit Hastrmane tatrmane. Do tehdejšího Československa přišel v roce 1963 studovat. Původně chtěl na vysokou školu do Japonska, už tam ale nebyla volná místa.

Indonéští studenti se tehdy dostali do Československa v rámci rozvojové pomoci. „Mezi socialistickým Československem a levicovou Indonésií probíhala poměrně intenzivní spolupráce. Československo nabídlo asi tři sta stipendií. Přišli sem studovat strojírenství, ekonomiku a především technické vědy,“ uvedl indonesista z Orientálního ústavu AV ČR Tomáš Petrů.

Čistky a ultimátum

V roce 1965 ovšem přišel zlom, který ovlivnil osudy Indonésanů na více než třicet let. Po atentátu na několik pravicově zaměřených představitelů indonéské armády došlo v zemi ke státnímu převratu, k moci se dostal antikomunisticky a autoritářsky zaměřený generál Suharto a začal hon na politické oponenty.

Po půl roce měly čistky na svědomí přes půl milionů mrtvých především z řad komunistů, údajných komunistů, etnických Číňanů, levicových aktivistů, ale nakonec i lidí, kterým se někdo chtěl pomstít. Indonésané za hranicemi dostali od vlasti jasné ultimátum. „Museli jsme podepsat nějaké prohlášení, že souhlasíme s novým režimem,“ vzpomínal Surjomartono.

„Spousta z nich měla strach tam jít. Že by třeba přišli o pas, nebo naopak, že by byli odvlečeni domů, kde by se jim dost možná nevedlo dobře, protože studovali v socialistickém Československu,“ popisuje tehdejší situaci Petrů. Surjomartono si je jistý, že kdyby se do země vrátil, určitě by dopadl špatně: „Tam to byl chaos. Stačilo, aby někdo řekl, ten je levičák a komunista, a druhý den už nebyl.“

Malý človíček s obrovským hlasem

Pobyt v Československu si tak nakonec protáhl na 32 let, ale nelituje toho. Založil zde rodinu a na přelomu 60. a 70. let navíc začala stoupat jeho hudební hvězda. S pěti krajany založil skupinu Matahari. „Když přišel Rony, tak bylo hned jasný, že se lidi v sále zblázní. Přišel malý chlapík, evidentně cizokrajného vzezření, pak zazpíval a z malého človíčka lezl tak obrovský hlas, jako kdyby patřil dvoumetrovému country Američanovi,“ vzpomíná na kolegu zpěvačka Petra Černocká.

Věhlas získal Surjomartono i v rodné zemi. „Když jsem byl mladší a ještě žil v Jakartě, vzpomínám si, že jsem slyšel o Indonésanovi vyslaném naším prezidentem, který se proslavil jako zpěvák, má vlastní kapelu a často vystupuje v televizi a na akcích organizovaných mými předchůdci,“ řekl Reportérům ČT indonéský velvyslanec v ČR Auila Aman Rachman.

Rony Surjomartono
Zdroj: ČT24

Akcí na indonéské ambasádě se ale Surjomartono může bez obav účastnit až od roku 1999. Milníkem byl květen 1998, kdy generál Suharto po 32 letech odstoupil z funkce a postupně začala demokratická transformace země. Lidé v exilu se také mohli konečně bez obav vracet domů.

Podle Petrů nyní v zemi k určitému vyrovnání s minulým režimem dochází. Byli propuštěni političtí vězni, skončila základní politická a mediální cenzura. Spousta lidí z dob Suharta ale u moci zůstala. Otázka rehabilitace, usmíření nebo omluvy alespoň vůči obětem režimu je tak stále velice problematická.

Odvážné Dopisy z Prahy

Někteří Indonésané se o to nicméně pokouší. Jedním z nich je režisér Angga Dwimas Sasongko. V roce 2016 natočil film Dopisy z Prahy, který se zaměřil na pražskou exulantskou komunitu.

„Chtěli jsme mladé generaci vyprávět o událostech ze září roku 1965 a následcích, které způsobil režim generála Suharta. Chtěli jsme, aby se něco takového už nikdy v Indonésii neopakovalo, “ zdůraznil Sasongko. Ve snímku si zahrál i Rony Surjomartono. Podle Petrů chtělo velikou odvahu takový film natočit.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 2 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 3 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 12 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 14 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 20 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 23 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
včera v 09:00
Načítání...