V centru Prahy skončily vánoční trhy a po stáncích mizí z některých míst i betonové bariéry. Ty sice měly chránit účastníky trhů před teroristickými útoky provedenými vozidly, ale také centrum města očividně hyzdily. Na Fakultě stavební ČVUT začal vývoj bariér nových, které by se do historického prostředí hodily lépe.
Praha nechala odstranit část betonových zátaras s výstražným žluto-černým zbarvením z Václavského náměstí a náměstí Republiky. „Jednalo se o preventivní opatření po dobu adventu a vánočních trhů, kdy se v těchto lokalitách zdržuje více lidí,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Dodal, že na Staroměstském náměstí bariéry, které se tam objevily již v září, zůstanou do odvolání.
Betonové zátarasy byly v centru Prahy již při minulých vánočních trzích, které poznamenala zpráva o útoku v Berlíně, kde najel kamion mezi stánky. Na Staroměstském náměstí se znovu objevily loni v září po sérii útoků v dalších evropských městech, zejména Londýně a Barceloně. Vedení města však kvůli zábranám čelilo kritice – žluto-černé mobilní zátarasy vzhledu historického náměstí příliš nepřidaly.
V experimentálním centru Fakulty stavební ČVUT proto začal vývoj nových bariér, které by byly nejenom účinné proti vozidlům, kterými by jejich řidiči chtěli vjet do davu, ale zároveň také město nehyzdily.
Podle Jindřicha Fornůska z experimentálního centra by mělo jít o mobilní, snadno sestavitelné bariéry. „Zároveň by měly plnit určitou funkci – nechci říkat estetickou, protože to nikdy nebude vypadat jako bez bariér, ale naším cílem je dosáhnout minimálně toho, aby bariéry nerušily. Z toho důvodu chceme do výzkumu zapojit i architekty,“ řekl. Zdůraznil, že vývoj je teprve na začátku.
Inspirací mohou být zábrany, které již v experimentálním centru ČVUT vyvinuli. Ty však slouží spíše k ochraně před střelbou či explozemi a v žádném případě nesplňují představu o bezpečnostním prvku, který by zapadal do městského prostředí.
Michal Mára z experimentálního centra však upozornil, že se obtížně hledá inspirace. Po zářijovém rozmístění žluto-černých bariér odkazovali kritici například na sloupky, které chrání cestující před budovou londýnského nádraží King’s Cross. „Zátarasy se dají udělat civilně, aby vizuálně nerušily, a můžou plnit úplně stejný účel,“ řekl tehdy mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje Marek Vácha.
Podle Máry je však rozdíl v tom, že v jiných městech jde většinou o statické prvky. „Jsou spojeny pevně se zemí, daným místem, nebo se vyznačují tak velkou hmotností, že se těžko dají v městských podmínkách převážet,“ shrnul. Praha však chce mít bariéry mobilní.
Bezpečnost by měla být hlavní, bariéry mají být schopné zastavit auto o hmotnosti do 12 tun (tedy i menší náklaďák) rozjeté rychlostí 70 až 80 kilometrů za hodinu. „Devadesát procent útoků bylo provedeno pomocí vozidel do 12 tun při této rychlosti,“ poznamenal Fornůsek.
Designové požadavky se potom týkají nejenom barvy, ale například i tvaru. „Aby to zapadlo do městské zástavby,“ podotkl Michal Mára.
Experti zatím počítají s tím, že budou na vývoji nových bariér pracovat ještě asi dva a půl roku. „Pokud půjde všechno dobře, jak máme naplánováno, tak za tři roky by měly z výrobní linky sjet první typy těchto bariér,“ plánuje Jindřich Fornůsek.
