Novinky roku 2018: Vyšší minimální mzda i flexibilní rodičovská. Na scénu se vrací i bič na nepojištěná auta

Rok 2018 s sebou přináší celou řadu novinek. Zaměstnanci se mohou těšit na vyšší minimální mzdu, důchodcům porostou penze a sníží se jim doplatky na léky. Polepší si také rodiče. Vedle pružnějšího čerpání rodičovské si tatínkové už od února vyzkouší týdenní otcovskou dovolenou. Na pozoru by se naopak měli mít majitelé nepojištěných vozidel. Česká kancelář pojistitelů po nich bude opět vymáhat příspěvky. Živnostníkům zase klesnou stropy výdajových paušálů na polovinu. Budou ale moci uplatnit daňové slevy na děti.   

Video Zprávy
video

Změny v roce 2018

Výrazná změna čeká hned od 1. ledna rodiče, kteří pobírají rodičovský příspěvek. Jeho vyplácení bude nově flexibilnější. Místo maximálně 11 500 korun měsíčně budou moci získat částku až ve výši odpovídající mateřské, tedy i víc než 30 tisíc korun. 

Rodiče dvojčat a vícerčat pak místo 220 tisíc budou dostávat o polovinu víc. Možnost získat vyšší příspěvek budou navíc mít i rodiče vícerčat do čtyř let narozených před začátkem nového roku. Mohou požádat o doplacení do částky 330 tisíc.

Flexibilnější bude čerpání i pro studenty, nezaměstnané nebo živnostníky bez nemocenského pojištění. Nově si budou moci zkrátit čerpání rodičovské ze čtyř na tři roky. Měsíční strop dávky potom bude 7600 korun po celou dobu čerpání. 

Otcové budou moci už od února chodit po narození potomka na týdenní dovolenou. Dostanou jako ženy na mateřské z nemocenského pojištění 70 procent základu příjmu. Na týdenní volno ale musí nastoupit do šesti týdnů po narození potomka. 

Přídavky na děti i důchody porostou

Zvýší se také přídavky na děti. V rodinách, kde alespoň jeden z rodičů pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, vzrostou o 300 korun měsíčně, a to na 800, 910 a 1000 korun podle věku dítěte. Nárok na přídavek budou mít nově i rodiny s příjmy až 2,7násobku životního minima, dosud byl limit na 2,4násobku. 

Polepší si i pěstouni, kterým se od ledna zvýší odměny. Důležitá změna přichází i pro doktorandy starší 26 let ve standardním denním studiu. Nově jsou zařazeni mezi takzvané státní pojištěnce, za které stát hradí zdravotní pojištění. 

Více dostanou také důchodci. Díky změně valorizace penzí se důchody budou zvedat o růst cen a o polovinu růstu reálných mezd místo o třetinu. Od ledna se tak penze zvýší v průměru o 475 korun.

Důchodcům a dětem od ledna klesnou roční limity pro doplatky za léky. Mění se rovněž hrazení zubních výplní. V Unii bude od 1. července platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a těhotných a kojících žen. Pojišťovny proto těmto skupinám budou hradit výplň ze skloionomerního cementu. Zhruba od poloviny roku také lidé dostanou možnost žádat až o tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné.

Novinkou roku 2018 jsou i eRecepty. Lékaři je musí povinně začít používat od 1. ledna. Elektronické recepty zavedl zákon v roce 2007, ale dosud byly dobrovolné. Řada lékařů ale nechala registraci do systému na poslední chvíli a Státní ústav pro kontrolu léčiv nestihl několik tisíc žádostí vyřídit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) proto navrhuje, aby se sankce pro neregistrované lékaře odložily o rok.

Ministerstvo zdravotnictví mění od začátku roku 2018 také očkovací kalendář. Nově bude například hrazené očkování proti papilomaviru i pro chlapce ve věku 13 let. Dosud měly vakcínu hrazenou jen dívky. Rozšiřuje se i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům. Oba druhy využívaných vakcín se nově dostaly na stejnou úroveň. Dosud si za šetrnější vakcínu museli senioři připlatit zhruba tisíc korun. 

Hlavní změna se týká očkování malých dětí. U takzvané hexavakcíny nově ubude jedna dávka. Zásadní změnou je i stanovení horní hranice pro očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a posun druhé dávky této vakcíny. 

Zdravotní pojišťovny dostanou více peněz na chronické pacienty. Dosud se vybrané pojistné přerozdělovalo podle věku a pohlaví. Některé pojišťovny tak měly zájem pouze o mladé a zdravé pojištěnce. Nové parametry jsou výhodné pro pojišťovny, které mají výrazně vyšší podíl chronických a nákladných pacientů. Ty, které takové pacienty neregistrují, naopak o peníze přijdou. Polepší si tak zejména VZP. 

Více peněz dostanou i dlouhodobě nemocní. Od 15. dne nemoci dostávají zaměstnanci 60 procent příslušného vyměřovacího základu. Nově ale od 31. dne nemoci dávka vzroste o šest procentních bodů, od 61. dne pak stoupne na 72 procent. Předloha o pojistném na sociální zabezpečení také zjednodušuje podnikatelům administrativu spojenou s placením odvodů.

Minimální mzda od 1. ledna opět poroste. Zvýší se o dvanáct set korun na 12 200 korun měsíčně. S tím souvisí i výšší státní příspěvek zaměstnavatelům na mzdy handicapovaných pracovníků. Od ledna bude 12 000 korun. Pokud by se příspěvky nezvýšily, lidé s handicapem by mohli přijít o práci.

V oblasti daní je jednou z nejvýznamnějších novinek zvýšení daňového zvýhodnění pro první dítě. Sleva na dani se zvedne o 150 korun měsíčně. Nově tak bude 15 204 korun.

Daňový balíček výrazně omezil paušály

Hlavní změna ale čeká živnostníky. Stropy výdajových paušálů se jim snižují na polovinu. Ti, co paušál používají, tak budou moci uplatnit výdaje maximálně z částky jeden milion korun, dosud to byly miliony dva. Současně ale bude možné spolu s paušálem využít daňovou slevu na manžela či manželku a daňové zvýhodnění na děti.

Rok 2018 přinese výrazně více peněz obcím. Novela zákona o rozpočtovém určení daní zvyšuje podíl obcí a měst na vybrané dani z přidané hodnoty z nynějších 21,4 procenta na 23,58 procenta.

Mohly by tak získat navíc asi 8,5 miliardy korun ročně. Vedle toho se zvedá i kritérium pro rozdělování pěněz podle počtu žáků navštěvujících školu v daném místě. Na jednoho žáka by tak mělo připadat nově až 13 700 korun. 

V platnost vstupuje i novela zákona o rozpočtových pravidlech. Na poskytování dotací a návratných výpomocí ze státního rozpočtu se bude nově používat správní řád. Na mimořádné události bude možné poskytnout dotaci přímo ze státního rozpočtu.  

Nákupy na internetu pomocí selfie

Nový zákon o platebním styku zavádí regulace při placení prostřednictvím mobilních nebo internetových aplikací. U internetových plateb bude vyžadované silnější ověření. Při zadání platební transakce tak bude vyžadována kombinace alespoň dvou způsobů ověření. Jedním jsou údaje známé uživateli, druhým například využití mobilního telefonu nebo biometrické údaje, tedy otisku prstu, scanu duhovky nebo selfie (autoportrét). 

Zákon rovněž posiluje práva uživatelů při zneužití karty. Snižuje limit odpovědnosti za ztrátu z neautorizované transakce z nynějších 150 na 50 eur (asi 1300 korun). Upravila se i blokace peněz při platbě kartou. Nově bude možné například při použití samoobslužné čerpací stanice nebo při rezervaci hotelu zablokovat jen takovou částku, ke které dal uživatel souhlas. Jakmile se banka dozví skutečnou útratu, bude muset blokaci zrušit. 

Výdělky starostů a primátorů se od příštího roku zvednou zhruba o 8,5 procenta. V závislosti na velikosti samospráv by mohli vydělávat od 36 500 korun do téměř 95 000. Hejtmani a pražský primátor by pak mohli dostávat průměrně o téměř 16 procent více, přišli by si na 109 500 až 120 500 korun.

Změna souvisí s novelou zákona o obcích. Dosud měli starostové stejné peníze, ke kterým dostávali bonusy podle toho, jak velkou obec vedli. Vznikaly tak ale velké rozdíly. Například brněnský primátor si po změně naopak pohorší. Pro brněnské, ostravské a plzeňské zastupitele totiž dosud platila zvláštní kategorie ještě z doby, kdy města zajišťovala působnost okresních úřadů pro okresy na svém území.

Obce také podle novely nově nesmí členovi zastupitelstva poskytnout v souvislosti s výkonem funkce dar, a to ani po skončení výkonu funkce. Upravila se i výplata ušlého výdělku neuvolněnému členovi zastupitelstva paušální částkou.

Příprava staveb bude od roku 2018 výrazně jednodušší a rychlejší. Novela stavebního zákona mimo jiné omezuje počet záměrů, které posuzování podléhají. Řízení pro stavby na ohlášku se zkrátí z 30 na 15 dnů. Nově také bude možné stavět jen na ohlášku i domy s plochou nad 150 m2. Bez ohlášení budou moct majitelé rodinných domů postavit na svém pozemku skleník nebo například bazén.

Zákon rovněž umožní sloučit územní řízení, stavební řízení a posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Stavebníci tak už nebudou muset připravovat několik speciálních projektů. Součástí novely je ale i kritizované omezení účasti spolků na stavebním řízení. Nově se budou moci účastnit jen těch, kde bude požadovaný i posudek EIA. Sedmnáct senátorů a Strana zelených proto zákon napadli u Ústavního soudu.

Policisté a příslušníci dalších bezpečnostních sborů už nebudou sloužit ročně 150 hodin přesčasů bez nároku na náhradní volno nebo odměnu, s výjimkou vyhlášených krizových stavů. Nováčci u bezpečnostních sborů budou nově přijímáni na zkušební dobu. 

Začíná platit také novela o obecní policii, která snižuje věk pro nástup do služby o tři roky na 18 let, zůstane ale podmínka maturitního vzdělání. Se zbraní by ale strážníci mohli sloužit až od 21 let. Obecní policie také nově bude moci pomáhat při krizových stavech v jiných obcích, než kde sídlí. Šlo by například o veliké společenské nebo sportovní události či demonstrace.

Změny čekají i zpravodajské služby. Všechny tři budou podléhat parlamentní kontrole. Poslanci dosud kontrolovali jen Bezpečnostní informační službu, tedy civilní kontrarozvědku, a Vojenské zpravodajství. Nyní budou dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědku. Vznikne kvůli tomu nový nezávislý orgán s pěti členy. Vybírat ho bude sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let. 

Orgán bude kontrolovat i takzvané živé kauzy, byť s omezeními. Členy mají být občané, kteří dosáhli 40 let a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání i prověrku na stupeň přísně tajné. Vyloučeni jsou lidé, kteří byli v posledních třech letech u bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. To samé platí i pro prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.

Motoristé začnou opět platit poplatek České kanceláři pojistitelů (ČKP) za vozidla bez takzvaného povinného ručení. Poplatek za nepojištěná vozidla už v zákoně jednou byl, poslanci a senátoři ho ale v roce 2014 zrušili.

ČKP bude příspěvek požadovat po těch, kteří budou mít po 1. lednu registrované vozidlo pro provoz, ale nebudou ho mít pojištěné. Výjimku budou mít auta zapsaná jako vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená. Výše příspěvku se bude počítat jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo bez pojištění, a příslušné sazby, kterou podle druhu auta stanoví vyhláškou ministerstvo financí. 

Od ledna začíná platit také přísnější režim pro stanice měření emisí. Stejně jako nyní na stanicích technické kontroly se zde bude automobil fotografovat a data posílat do on-line databáze ministerstva dopravy. Systém má zabránit podvodům a sloužit jako důkaz, že vozidlo skutečně na kontrole bylo.

Počínaje 1. lednem už lidé v žádném obchodě nedostanou lehké plastové tašky zadarmo. Obchodníci za ně musejí chtít nejméně takovou částku, která odpovídá jejich pořizovacím nákladům. Novela zákona o obalech navazuje na předpisy EU. Velké obchodní řetězce už většinou plastové tašky zpoplatnily dříve. Na tenké sáčky, které se používají třeba na pečivo, se zákaz nevztahuje.

Další změnou v oblasti životního prostředí je konec prodeje nových kotlů na tuhá paliva s 3. emisní třídou. Prodejci už mohou pouze doprodávat zásoby. Domácnosti si zase musí ohlídat povinné revize. Naposledy se u kotlů prováděly v roce 2016 a po dvou letech je nutné je opakovat. Nařízení se vztahuje na všechny kotle na tuhá paliva o příkonu do 300 kW, které jsou napojené na radiátory. Při nedodržení hrozí pokuta až 20 000 korun.

Ombudsman s novým rokem získává pravomoc sledovat dodržování práv zdravotně postižených lidí. Ochránce práv by měl nově práva postižených lidí podporovat a dávat návrhy a doporučení k jejich naplňování a ochraně. Zřizoval by k tomu i poradní tým. 

Úřad ombudsmanky dostane rovněž pravomoc sledovat, zda zahraniční pracovníci ze zemí Evropské unie nejsou v Česku diskriminováni kvůli cizí státní příslušnosti. Podle novely zákona o rovném zacházení, která vychází z evropské směrnice, má Česko cizincům z EU zaručit stejná práva při přístupu k zaměstnání a k sociálním a daňovým výhodám.  

Neziskové organizace se po úpravě občanského zákoníku nebudou muset zapisovat do rejstříku kvůli získání statusu veřejné prospěšnosti. Veřejná prospěšnost se také u organizací nebude muset prokazovat a soudně potvrzovat. Norma nahradila sporný vládní návrh zákona o veřejné prospěšnosti.

V následujících třech letech bude stát opět rybářům vyplácet náhrady za škody na rybách způsobených kormorány. Vrátí se tak praxe, která skončila v dubnu 2013, protože kormoráni tehdy ve vyhlášce vypadli ze seznamu zvláště chráněných živočichů. Stát proto přestal rybáře odškodňovat. 

V zákoně o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy ale kormorán zůstal, a nebylo ho tak možné ani lovit. Nově proto bude ze seznamu vyškrtnut. V tříletém přechodném období by i díky lovu mohly početní stavy kormorána klesnout.