Pražská Technická správa komunikací (TSK) eviduje téměř sedm stovek mostů, lávek či různých nadchodů. Alarmující je, že poměrně velká část z nich je ve špatném stavu. Vyplývá to z analýzy TSK o stavu pražských mostů, kterou se loňského dubna zabývala rada hlavního města. Přitom stejná studie zařadila do kategorie „špatný stav“ i zřícenou lávku v Troji.
PŘEHLED: Stav pražských mostů se za poslední roky prudce zhoršoval. Peníze na opravy polykala Blanka
Zajímavé srovnání nabízí podobná analýza z první poloviny roku 2013. Minimálně již tehdy město muselo vědět, že je třeba opravy alespoň některých mostů a lávek akutně spustit.
Přitom před téměř pěti lety kontroloři odhadovali životnost právě lávky pro pěší – spojující Troju s Císařským ostrovem – na pět až sedm let. Je mrazivým faktem, že byl jejich odhad správný. Navíc v červnu 2013 – čili až po zjišťování stavu mostů – zasáhla Prahu povodeň, která samozřejmě mostním konstrukcím také neprospívá.
V Praze se přes řeku Vltavu klene čtrnáct silničních mostů a dalších sedm spojuje s městem pražské ostrovy. Vedle toho Vltava protéká i pod čtyřmi železničními mosty. Ve městě jsou pak další stovky mostů a různých nadchodů.
V roce 2013 se argumentovalo zejména nedostatkem peněz. „Problém je v tom, že velkou část peněz polyká tunel Blanka. Na opravy nikdy moc peněz nezbylo. Je ovšem pravda, že situace mostů je velmi špatná. Teď se musí co nejrychleji dostavět Blanka. Pak je potřeba věnovat se právě mostům,“ vysvětloval MF DNES na konci února 2013 důvody zdržení Karel Březina, tehdejší opoziční zastupitel za ČSSD a bývalý radní pro dopravu. V té době dostavba Blanky polykala miliardy korun z městského rozpočtu. Tunelový komplex byl otevřen teprve před dvěma lety.
Stav mostů v Česku
Porovnání výsledků obou analýz TSK, mezi nimiž jsou pouhé tři roky, přitom ukazují, jak se stavební stav pražských mostů přes Vltavu horšil. Většinou minimálně o jednu klasifikační úroveň na stupnici o sedmi kategoriích.
Například stav Barrandovského mostu označili kontroloři v roce 2013 třetím stupněm – dobrý. Loni ho již zařadili do páté kategorie – špatný. Zhoršení pak zaevidovali u více než poloviny silničních mostů přes Vltavu.
„Musíme si uvědomit, že vnitřní infrastrukturní dluh v oblasti silnic se v Praze pohybuje v řádu mnoha miliard korun, což se samozřejmě projevuje nejen na stavu vozovek, ale i mostů,“ uvedl v polovině loňského roku radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Nyní odmítá, že by město obecně špatnou kondici mostů podcenilo nebo zanedbalo. Podle něj do nich investovalo v letech 2014 až 2017 celkem 1,25 miliardy korun.
Za poslední čtyři roky se však z těch vltavských dočkal větších investic jen most Mánesův, Palackého a Legií. Nešlo ale o celkové opravy, ale například o rekonstrukci zábradlí nebo tramvajových tratí.
Zásadní oprava za více než půl miliardy korun je tak naplánovaná až v případě mostu Legií, na dvě miliardy by pak měla přijít rekonstrukce zchátralého Libeňského mostu. Akutní je také investice do dalších dvou důležitých mostů – Barrandovského a zejména Hlávkova.
Právě u Hlávkova mostu – který je prodloužením magistrály protínající ostrov Štvanice – Praha aktuálně uvažuje, že by na něj zakázala vjezd tramvajím.
Stav pražských mostů, březen 2016
Z loňské analýzy TSK pak vyplývá, že z celkových 677 pražských mostů, které kontroloři uvedli ve statistikách, jich bylo 126 ve špatném, velmi špatném či havarijním stavu. Obecně opravu nejčastěji potřebují zejména železobetonové mosty z 80. let minulého století, pak ty z přelomu 40. a 50. let, případně kamenné mosty z konce 19. století.
Část z těch nejvíce problematických mostů Praha od té doby zbořila, opravila či aktuálně opravuje. Přesto zůstává několik, hlavně menších mostků ve stavu, který již loni označili kontroloři za velmi špatný.
Po zborcení Trojské lávky město rozhodlo o dalších kontrolách. Obdobný krok chystají i radnice městských částí, které mají nevelkou skupinu mostků ve své správě.