Karlovu univerzitu povede i nadále rektor Zima

3 minuty
Události: Tomáš Zima opět zvolen rektorem UK
Zdroj: ČT24

Rektorem Karlovy univerzity byl v pátek opět zvolen Tomáš Zima, když získal v tajné volbě 51 z 68 hlasů. Zimu, který vede Univerzitu Karlovu od roku 2014, vyzval Jan Černý. Ten je vedoucím katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty. Nejstarší univerzitu v Česku tak Zima povede do roku 2022. Ve funkci ho ale ještě musí potvrdit prezident republiky.

Rektora volil akademický senát Univerzity Karlovy v tajné volbě. Tomáš Zima potřeboval k udržení ve funkci nadpoloviční počet hlasů. „Musí získat minimálně 36 hlasů,“ upřesnil předseda senátu Tomáš Nigrin. Nakonec jich získal 51. Zbylých sedmnáct hlasů z 68 platných získal Jan Černý.

Po svém boku by si chtěl Tomáš Zima ponechat stávající prorektory. S budoucí spoluprací jich podle něj zatím souhlasilo šest z devíti.

Oba kandidáti na vrcholný post na pražské univerzitě navštívili před volbou senáty jednotlivých fakult. Stávající rektor Tomáš Zima získal nominaci devíti z celkových sedmnácti, Jana Černého nominovaly senáty Filozofické fakulty a jeho domovské Přírodovědecké fakulty. Stanoviska fakult ale nejsou pro členy celouniverzitního senátu závazná.

10 minut
Černý: Univerzitě by nesmírně pomohlo převést vědecké fungování do anglického jazyka
Zdroj: ČT24

Je třeba dokončit systém studijních programů

„Každá fakulta má své určité představy a vize. Roli rektora vidím v tom, jak tyto vize harmonizovat ku prospěchu celku, aby se lidé setkávali a aby se univerzita posouvala jako celek kupředu,“ prohlásil staronový rektor.    

Jedním z hlavních úkolů pro nové vedení Univerzity Karlovy je dokončení nového systému studijních programů. Tomáš Zima minulý týden požádal o institucionální akreditaci. Ta by měla univerzitě umožnit schvalovat vlastní studijní programy v daných oblastech svou Radou pro vnitřní hodnocení.

Sám vítěz volby však za nejdůležitější úkol do dalšího funkčního období považuje snahu o další navyšování rozpočtu vysokých škol. Slíbil také podporu vybraných malých oborů. Upozornil, že některé obory, které jsou pro univerzitu významné a prestižní – jmenoval arabistiku či egyptologii – by pouze na základě poču studentů a zaměstnanců nepřežily. „Potřebují podporu,“ zdůraznil.

9 minut
Tomáš Zima: Mojí snahou je vést debatu se senátem a fakultami
Zdroj: ČT24

Oba kandidáti slibovali podpořit větší prostupnost mezi univerzitními fakultami. V budoucnu by tak například mělo být možné, aby biolog zároveň částečně studoval informatiku.

Vyzyvatel kritizoval fungování rektorátu

Jan Černý šel do volby především s příslibem zvýšení oborové rozmanitosti, zkvalitnění výuky a zajištění lepšího financování excelentního výzkumu a postdoktorandských programů. Chtěl, aby fakulty co nejvíce spolupracovaly. „Nejenže se to vyplatí, všichni zaangažovaní mají pocit, že je to pro dobro věci, pro dobro univerzity,“ míní. Podle něj se nyní otevírá jedinečná možnost „podstatným způsobem měnit to, jak učíme“. Za jednu z možností, jak zvýšit úroveň výuky, považuje převedení veškeré vědecké činnosti na univerzitě do angličtiny – s výjimkou oborů, kde by to nedávalo smysl, jako je germanistika.

Stávající fungování univerzity kritizoval, řekl, že fungování rektorátu považuje za „velkou slabinu“ školy. Mimo jiné se vymezil proti fungování právního odboru, který podle něj fakultám nepomáhá, naopak jim přidává administrativu.

Podle Tomáše Zimy se ale výtky týkají spíše jiného odboru. Podotkl přitom, že byrokratická zátěž nepřichází z rektorátu, nýbrž vyplývá ze zákonů. „Budeme se snažit řadu věcí, pokud to půjde, na rektorátě vyřešit a nepřesouvat na fakulty,“ řekl rektor České televizi.

Tomáš Zima a Jan Černý
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Jan Černý však na výtkách trvá. „Já jsem se snažil vstoupit do rektorského klání jako osoba, která nerotuje v exekutivních funkcích, hlavně učí, hlavně bádá, popularizuje, stará se o talenty a má bezprostřední zkušenost s tím, jak funguje – ne administrace, ale spíše – byrokracie. Co jsem mohl nabídnout rektorátu, byla změna optiky, jak fungují,“ uvedl.

Po volbě pak biolog poděkoval za férový a korektní souboj. Výsledek však podle něj ukázal, že na univerzitě je i alternativa.

86 minut
90’ ČT24 - Budoucnost vysokých škol
Zdroj: ČT24

Univerzita jako záštita svobody a demokracie

Ve svém programu a také v projevu, který měl po zveřejnění výsledků volby, hovořil Tomáš Zima také o společenské roli univerzity. Univerzita se podle něj musí „důrazně a veřejně zasazovat o hodnoty svobody a demokracie“.

Staronový rektor ve svém prvním funkčním období několikrát zasáhl do politického dění. Kromě diskusí o financování školství se spolu se svou univerzitou dostal opakovaně do sporu s prezidentem Milošem Zemanem. Zima se například spolu s řadou dalších rektorů opakovaně neúčastnil oslav státního svátku 28. října na protest proti tomu, že Hrad zástupce několika vysokých škol – včetně Masarykovy univerzity – vůbec nezval.

V únoru 2014 se stal rektorem Univerzity Karlovy lékař Tomáš Zima. Tehdy 47letý lékař již měl za sebou působení ve vrcholné akademické funkci, osm let byl děkanem 1. lékařské fakulty UK. Na této fakultě také vystudoval, ve svém životopise upozorňuje také na studium na manažerské škole při VŠE, kde získal titul MBA. Pracoval na 1. lékařské fakultě a ve Všeobecné fakultní nemocnici, v roce 2001 získal profesuru.

V 80. letech byl Tomáš Zima členem KSČ, do strany vstoupil již před maturitou. Do politiky zasahoval i jako rektor. Stal se jednou z hlavních postav sporů mezi akademickou obcí a Hradem, když prezident Miloš Zeman odmítl v roce 2015 jmenovat tři navržené profesory, mezi nimi dva docenty Univerzity Karlovy. Z titulu funkce rektora UK a navíc i předsedy České konference rektorů (je jím od února 2014, tj. od počátku svého rektorského působení) se také zapojil do diskusí o financování vysokého školství.

Tomáš Zima
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Druhé Zimovo funkční období začne příští rok v únoru, potrvá čtyři roky. Rektora jmenuje do funkce prezident republiky. Staronový rektor povede školu, na které bylo loni zhruba 49 tisíc studentů a více než 11 tisíc zaměstnanců. V minulém roce hospodařila přibližně se 7,2 miliardy korun z veřejných rozpočtů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Frýdecko-Místecku se propadl strop hotelu, zraněni jsou tři lidé

V hotelu v Čeladné na Frýdecko-Místecku se ve čtvrtek večer propadl strop. Tři lidé utrpěli zranění. Záchranáři je převezli do nemocnice se středně těžkými poraněními. Ze sutin hasiči museli vyprostit dva lidi. V době zřícení stropu bylo v budově celkem dvacet osob, všechny byly evakuovány. Příčinu policisté vyšetřují.
04:20AktualizovánoPrávě teď

OBRAZEM: Barikáda 2025 připomněla Pražské povstání

Ukázky bojů na barikádách na konci druhé světové války nabídla ve čtvrtek akce v pražských Nuslích Barikáda 2025. Zapojily se stovky účinkujících z vojenskohistorických klubů, k vidění byly dobová technika, uniformy i civilní oblečení tehdejších obyvatel. Před samotnou inscenací bojů si návštěvníci mohli zbraně i vozidla prohlédnout na dvoře nuselské sokolovny a v ulici na Květnici.
před 3 hhodinami

Konec války pro nyní stoletého hrdinu znamenal hlavně shledání s rodinou

Stoletý Miloslav Masopust je jedním z hrdinů druhé světové války. Jako volyňský Čech vstoupil do prvního československého armádního sboru na východní frontě. Nejtěžší boje prý zažil na Dukle. Poblíž Krosna ho střela zasáhla do nohy. Vyléčil se a na bojiště se vrátil jako dělostřelec. S pátým plukem se účastnil osvobození Slovenska a došel s ním až do Prahy. Konec války pro něj znamenal zejména shledání s rodinou.
před 4 hhodinami

Hawker Hurricane se vrátil do Česka. Jedinečné letadlo, říká vedoucí projektu

Přezdívá se mu dříč bitvy o Británii a také postrach bombardérů Luftwaffe. Letoun Hawker Hurricane se vrátil do muzea v Točné. Po dlouhé rekonstrukci zrenovovaný stíhací stroj z druhé světové války nahradil ten, který se v srpnu 2022 zřítil v Chebu. „Bylo to složité a nákladné, ale výsledkem je krásné letadlo v původním stavu,“ sdělil v Událostech, komentářích vedoucí projektu Jiří Horák. Zároveň vysvětlil, proč vše považuje za výjimečné.
před 5 hhodinami

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 12 hhodinami

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 14 hhodinami
Načítání...