Rektorem Karlovy univerzity byl v pátek opět zvolen Tomáš Zima, když získal v tajné volbě 51 z 68 hlasů. Zimu, který vede Univerzitu Karlovu od roku 2014, vyzval Jan Černý. Ten je vedoucím katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty. Nejstarší univerzitu v Česku tak Zima povede do roku 2022. Ve funkci ho ale ještě musí potvrdit prezident republiky.
Rektora volil akademický senát Univerzity Karlovy v tajné volbě. Tomáš Zima potřeboval k udržení ve funkci nadpoloviční počet hlasů. „Musí získat minimálně 36 hlasů,“ upřesnil předseda senátu Tomáš Nigrin. Nakonec jich získal 51. Zbylých sedmnáct hlasů z 68 platných získal Jan Černý.
Po svém boku by si chtěl Tomáš Zima ponechat stávající prorektory. S budoucí spoluprací jich podle něj zatím souhlasilo šest z devíti.
Oba kandidáti na vrcholný post na pražské univerzitě navštívili před volbou senáty jednotlivých fakult. Stávající rektor Tomáš Zima získal nominaci devíti z celkových sedmnácti, Jana Černého nominovaly senáty Filozofické fakulty a jeho domovské Přírodovědecké fakulty. Stanoviska fakult ale nejsou pro členy celouniverzitního senátu závazná.
Je třeba dokončit systém studijních programů
„Každá fakulta má své určité představy a vize. Roli rektora vidím v tom, jak tyto vize harmonizovat ku prospěchu celku, aby se lidé setkávali a aby se univerzita posouvala jako celek kupředu,“ prohlásil staronový rektor.
Jedním z hlavních úkolů pro nové vedení Univerzity Karlovy je dokončení nového systému studijních programů. Tomáš Zima minulý týden požádal o institucionální akreditaci. Ta by měla univerzitě umožnit schvalovat vlastní studijní programy v daných oblastech svou Radou pro vnitřní hodnocení.
Sám vítěz volby však za nejdůležitější úkol do dalšího funkčního období považuje snahu o další navyšování rozpočtu vysokých škol. Slíbil také podporu vybraných malých oborů. Upozornil, že některé obory, které jsou pro univerzitu významné a prestižní – jmenoval arabistiku či egyptologii – by pouze na základě poču studentů a zaměstnanců nepřežily. „Potřebují podporu,“ zdůraznil.
Oba kandidáti slibovali podpořit větší prostupnost mezi univerzitními fakultami. V budoucnu by tak například mělo být možné, aby biolog zároveň částečně studoval informatiku.
Vyzyvatel kritizoval fungování rektorátu
Jan Černý šel do volby především s příslibem zvýšení oborové rozmanitosti, zkvalitnění výuky a zajištění lepšího financování excelentního výzkumu a postdoktorandských programů. Chtěl, aby fakulty co nejvíce spolupracovaly. „Nejenže se to vyplatí, všichni zaangažovaní mají pocit, že je to pro dobro věci, pro dobro univerzity,“ míní. Podle něj se nyní otevírá jedinečná možnost „podstatným způsobem měnit to, jak učíme“. Za jednu z možností, jak zvýšit úroveň výuky, považuje převedení veškeré vědecké činnosti na univerzitě do angličtiny – s výjimkou oborů, kde by to nedávalo smysl, jako je germanistika.
Stávající fungování univerzity kritizoval, řekl, že fungování rektorátu považuje za „velkou slabinu“ školy. Mimo jiné se vymezil proti fungování právního odboru, který podle něj fakultám nepomáhá, naopak jim přidává administrativu.
Podle Tomáše Zimy se ale výtky týkají spíše jiného odboru. Podotkl přitom, že byrokratická zátěž nepřichází z rektorátu, nýbrž vyplývá ze zákonů. „Budeme se snažit řadu věcí, pokud to půjde, na rektorátě vyřešit a nepřesouvat na fakulty,“ řekl rektor České televizi.
Jan Černý však na výtkách trvá. „Já jsem se snažil vstoupit do rektorského klání jako osoba, která nerotuje v exekutivních funkcích, hlavně učí, hlavně bádá, popularizuje, stará se o talenty a má bezprostřední zkušenost s tím, jak funguje – ne administrace, ale spíše – byrokracie. Co jsem mohl nabídnout rektorátu, byla změna optiky, jak fungují,“ uvedl.
Po volbě pak biolog poděkoval za férový a korektní souboj. Výsledek však podle něj ukázal, že na univerzitě je i alternativa.
Univerzita jako záštita svobody a demokracie
Ve svém programu a také v projevu, který měl po zveřejnění výsledků volby, hovořil Tomáš Zima také o společenské roli univerzity. Univerzita se podle něj musí „důrazně a veřejně zasazovat o hodnoty svobody a demokracie“.
Staronový rektor ve svém prvním funkčním období několikrát zasáhl do politického dění. Kromě diskusí o financování školství se spolu se svou univerzitou dostal opakovaně do sporu s prezidentem Milošem Zemanem. Zima se například spolu s řadou dalších rektorů opakovaně neúčastnil oslav státního svátku 28. října na protest proti tomu, že Hrad zástupce několika vysokých škol – včetně Masarykovy univerzity – vůbec nezval.
V únoru 2014 se stal rektorem Univerzity Karlovy lékař Tomáš Zima. Tehdy 47letý lékař již měl za sebou působení ve vrcholné akademické funkci, osm let byl děkanem 1. lékařské fakulty UK. Na této fakultě také vystudoval, ve svém životopise upozorňuje také na studium na manažerské škole při VŠE, kde získal titul MBA. Pracoval na 1. lékařské fakultě a ve Všeobecné fakultní nemocnici, v roce 2001 získal profesuru.
V 80. letech byl Tomáš Zima členem KSČ, do strany vstoupil již před maturitou. Do politiky zasahoval i jako rektor. Stal se jednou z hlavních postav sporů mezi akademickou obcí a Hradem, když prezident Miloš Zeman odmítl v roce 2015 jmenovat tři navržené profesory, mezi nimi dva docenty Univerzity Karlovy. Z titulu funkce rektora UK a navíc i předsedy České konference rektorů (je jím od února 2014, tj. od počátku svého rektorského působení) se také zapojil do diskusí o financování vysokého školství.
Druhé Zimovo funkční období začne příští rok v únoru, potrvá čtyři roky. Rektora jmenuje do funkce prezident republiky. Staronový rektor povede školu, na které bylo loni zhruba 49 tisíc studentů a více než 11 tisíc zaměstnanců. V minulém roce hospodařila přibližně se 7,2 miliardy korun z veřejných rozpočtů.
