Karlovu univerzitu povede i nadále rektor Zima

3 minuty
Události: Tomáš Zima opět zvolen rektorem UK
Zdroj: ČT24

Rektorem Karlovy univerzity byl v pátek opět zvolen Tomáš Zima, když získal v tajné volbě 51 z 68 hlasů. Zimu, který vede Univerzitu Karlovu od roku 2014, vyzval Jan Černý. Ten je vedoucím katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty. Nejstarší univerzitu v Česku tak Zima povede do roku 2022. Ve funkci ho ale ještě musí potvrdit prezident republiky.

Rektora volil akademický senát Univerzity Karlovy v tajné volbě. Tomáš Zima potřeboval k udržení ve funkci nadpoloviční počet hlasů. „Musí získat minimálně 36 hlasů,“ upřesnil předseda senátu Tomáš Nigrin. Nakonec jich získal 51. Zbylých sedmnáct hlasů z 68 platných získal Jan Černý.

Po svém boku by si chtěl Tomáš Zima ponechat stávající prorektory. S budoucí spoluprací jich podle něj zatím souhlasilo šest z devíti.

Oba kandidáti na vrcholný post na pražské univerzitě navštívili před volbou senáty jednotlivých fakult. Stávající rektor Tomáš Zima získal nominaci devíti z celkových sedmnácti, Jana Černého nominovaly senáty Filozofické fakulty a jeho domovské Přírodovědecké fakulty. Stanoviska fakult ale nejsou pro členy celouniverzitního senátu závazná.

10 minut
Černý: Univerzitě by nesmírně pomohlo převést vědecké fungování do anglického jazyka
Zdroj: ČT24

Je třeba dokončit systém studijních programů

„Každá fakulta má své určité představy a vize. Roli rektora vidím v tom, jak tyto vize harmonizovat ku prospěchu celku, aby se lidé setkávali a aby se univerzita posouvala jako celek kupředu,“ prohlásil staronový rektor.    

Jedním z hlavních úkolů pro nové vedení Univerzity Karlovy je dokončení nového systému studijních programů. Tomáš Zima minulý týden požádal o institucionální akreditaci. Ta by měla univerzitě umožnit schvalovat vlastní studijní programy v daných oblastech svou Radou pro vnitřní hodnocení.

Sám vítěz volby však za nejdůležitější úkol do dalšího funkčního období považuje snahu o další navyšování rozpočtu vysokých škol. Slíbil také podporu vybraných malých oborů. Upozornil, že některé obory, které jsou pro univerzitu významné a prestižní – jmenoval arabistiku či egyptologii – by pouze na základě poču studentů a zaměstnanců nepřežily. „Potřebují podporu,“ zdůraznil.

9 minut
Tomáš Zima: Mojí snahou je vést debatu se senátem a fakultami
Zdroj: ČT24

Oba kandidáti slibovali podpořit větší prostupnost mezi univerzitními fakultami. V budoucnu by tak například mělo být možné, aby biolog zároveň částečně studoval informatiku.

Vyzyvatel kritizoval fungování rektorátu

Jan Černý šel do volby především s příslibem zvýšení oborové rozmanitosti, zkvalitnění výuky a zajištění lepšího financování excelentního výzkumu a postdoktorandských programů. Chtěl, aby fakulty co nejvíce spolupracovaly. „Nejenže se to vyplatí, všichni zaangažovaní mají pocit, že je to pro dobro věci, pro dobro univerzity,“ míní. Podle něj se nyní otevírá jedinečná možnost „podstatným způsobem měnit to, jak učíme“. Za jednu z možností, jak zvýšit úroveň výuky, považuje převedení veškeré vědecké činnosti na univerzitě do angličtiny – s výjimkou oborů, kde by to nedávalo smysl, jako je germanistika.

Stávající fungování univerzity kritizoval, řekl, že fungování rektorátu považuje za „velkou slabinu“ školy. Mimo jiné se vymezil proti fungování právního odboru, který podle něj fakultám nepomáhá, naopak jim přidává administrativu.

Podle Tomáše Zimy se ale výtky týkají spíše jiného odboru. Podotkl přitom, že byrokratická zátěž nepřichází z rektorátu, nýbrž vyplývá ze zákonů. „Budeme se snažit řadu věcí, pokud to půjde, na rektorátě vyřešit a nepřesouvat na fakulty,“ řekl rektor České televizi.

Tomáš Zima a Jan Černý
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Jan Černý však na výtkách trvá. „Já jsem se snažil vstoupit do rektorského klání jako osoba, která nerotuje v exekutivních funkcích, hlavně učí, hlavně bádá, popularizuje, stará se o talenty a má bezprostřední zkušenost s tím, jak funguje – ne administrace, ale spíše – byrokracie. Co jsem mohl nabídnout rektorátu, byla změna optiky, jak fungují,“ uvedl.

Po volbě pak biolog poděkoval za férový a korektní souboj. Výsledek však podle něj ukázal, že na univerzitě je i alternativa.

86 minut
90’ ČT24 - Budoucnost vysokých škol
Zdroj: ČT24

Univerzita jako záštita svobody a demokracie

Ve svém programu a také v projevu, který měl po zveřejnění výsledků volby, hovořil Tomáš Zima také o společenské roli univerzity. Univerzita se podle něj musí „důrazně a veřejně zasazovat o hodnoty svobody a demokracie“.

Staronový rektor ve svém prvním funkčním období několikrát zasáhl do politického dění. Kromě diskusí o financování školství se spolu se svou univerzitou dostal opakovaně do sporu s prezidentem Milošem Zemanem. Zima se například spolu s řadou dalších rektorů opakovaně neúčastnil oslav státního svátku 28. října na protest proti tomu, že Hrad zástupce několika vysokých škol – včetně Masarykovy univerzity – vůbec nezval.

V únoru 2014 se stal rektorem Univerzity Karlovy lékař Tomáš Zima. Tehdy 47letý lékař již měl za sebou působení ve vrcholné akademické funkci, osm let byl děkanem 1. lékařské fakulty UK. Na této fakultě také vystudoval, ve svém životopise upozorňuje také na studium na manažerské škole při VŠE, kde získal titul MBA. Pracoval na 1. lékařské fakultě a ve Všeobecné fakultní nemocnici, v roce 2001 získal profesuru.

V 80. letech byl Tomáš Zima členem KSČ, do strany vstoupil již před maturitou. Do politiky zasahoval i jako rektor. Stal se jednou z hlavních postav sporů mezi akademickou obcí a Hradem, když prezident Miloš Zeman odmítl v roce 2015 jmenovat tři navržené profesory, mezi nimi dva docenty Univerzity Karlovy. Z titulu funkce rektora UK a navíc i předsedy České konference rektorů (je jím od února 2014, tj. od počátku svého rektorského působení) se také zapojil do diskusí o financování vysokého školství.

Tomáš Zima
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Druhé Zimovo funkční období začne příští rok v únoru, potrvá čtyři roky. Rektora jmenuje do funkce prezident republiky. Staronový rektor povede školu, na které bylo loni zhruba 49 tisíc studentů a více než 11 tisíc zaměstnanců. V minulém roce hospodařila přibližně se 7,2 miliardy korun z veřejných rozpočtů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 14 mminutami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 9 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 9 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 10 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 11 hhodinami
Načítání...