Tenké střevo, játra, plíce, slinivka, srdce, ledviny a dokonce i jazyk. Škála orgánů a částí lidského těla, kterou už lékaři dokáží v Česku transplantovat, je stále větší. A zásadní podíl na tom má Česká transplantační nadace, které je právě pětadvacet let. Když v roce 1992 vznikla, spousta procesů kolem transplantací běžela odděleně. Nadace proto začala víc propojovat dárce, příjemce a lékařské týmy.
Orgány i celé části těl. Šance pacientů na nový život jsou stále větší. Díky nadaci
Spojuje dárce s pacienty, zachraňuje životy. Nadaci je 25 let (zdroj: ČT24)
Celé její jméno zní Česká transplantační nadace Karla Pavlíka. Pacient Karel Pavlík byl v Československu první, komu se roku 1966 podařilo úspěšně transplantovat ledvinu. Podle něj pak v roce 1992 pojmenovali novou nadaci, která začala transplantační obor propagovat a hlavně oslovovala dárce orgánů.
Podle jednoho ze zakladatelů a předsedy správní rady České transplantační nadace Štefana Vítka se během jednoho roku od založení nadace podařilo zvýšit počet dárců o sto procent, což vzbudilo pozornost v celé Evropě. „Přesvědčili jsme odborníky, anesteziology, že je zapotřebí se oboru víc věnovat,“ uvedl Štefan Vítko.
Plíce patří k nejnáročnějším
Rok po transplantaci plic je letos čerstvá maturantka Anna Imramovská. Cystickou fibrózu, která je dědičnou genetickou nemocí, jí zjistili až v šesti letech. Nemoc se i proto rychle zhoršovala. „Měla jsem štěstí, že hned první orgán byl pro mě k dispozici, přesně mi padnul a transplantace se vydařila na první pokus,“ říká Anna Imramovská.
Transplantace plic patří k nejnáročnějším. Specializuje se na ně nemocnice Praha Motol, kde provedli za dvacet let zhruba tři sta zákroků. Za tu dobu se posunuly hranice. Kromě orgánů už se transplantují ruce i obličej.
„Transplantuje se tenké střevo, játra, plíce, slinivka, transplantoval se jazyk. To se před pětadvaceti lety netransplantovalo. A rozšířily se také hranice věkové. Máme kojence, kteří potřebují transplantaci jater,“ sdělil Štefan Vítko.
Transplantace v Česku