Ve smutečně vyzdobeném Národním divadle v Praze se lidé rozloučili s Janem Třískou. Herec zemřel 25. září na následky zranění, která utrpěl při pádu z Karlova mostu.
Lidé se rozloučili s Janem Třískou, „hercem, který dokázal stvořit pravdu o člověku“
Záznam: Poslední rozloučení s Janem Třískou v Národním divadle (zdroj: ČT24)
K poslednímu rozloučení se vedle Třískovy manželky Karly Chadimové a jejich dcer připojili také jeho herečtí kolegové. Například herečka Marie Tomášová, s níž mimo jiné ztvárnil titulní role v jedné z nejslavnějších shakespearovských inscenací v dějinách Národního divadla – Romea a Julie v režii Otomara Krejči z roku 1963. Účinkovali spolu také v Divadle za branou.
Lidé mohli svou soustrast vyjádřit podpisem do kondolenční knihy, pokládali také květiny před katafalk s rakví. U ní byly položeny také květinové dary prezidenta, premiéra, ministerstva kultury, České filharmonie, Dagmar Havlové, pražských divadel Na Jezerce, Na Zábradlí, Archy, vinohradské scény či Národního divadla, kde Tříska začínal už jako posluchač DAMU.
Z projevů při posledním rozloučení:
Jan Burian, ředitel Národního divadla: „Jeho význam znamenal mnoho, pro Národní divadlo i pro podobu a vývoj českého herectví. (…) Do Národního divadla na přelomu 50. a 60. let vtrhlo autentické mládí. Nespokojené a bojující, bouřící se proti zavedeným pořádkům. Spolu s Marií Tomášovou a vedle Luďka Munzara představoval Jan Tříska v éře Otomara Krejči to nejzásadnější. Rozjitřenou, spontánní energii mladého muže své doby, který hledá vlastní místo ve světě, svůj vlastní vztah k životu. (…) Jan Tříska dokázal stvořit na jevišti pravdu o člověku, se vší konkrétností a proměnlivostí, která je dána umění. V tom byla síla jeho herectví, které, jak říká Shakespeare, nastavuje přírodě zrcadlo a ukazuje době, jak vypadá a jaká je.“
GALERIE
Hercovy dcery Karla a Jana Třískovy na posledním rozloučení
Daniel Herman, ministr kultury: „Když jsem přemýšlel, jakými slovy uctím Jana Třísku, napadla mě stará latinská moudrost: Zachovávej řád a řád zachová tebe. Velmi si vážím odkazu tohoto velikého herce a velikého člověka, který kromě své vysoké odborné kvality dokázal zachovat morální principy, rovnost postojů, kterým věřil. (…) Skláním se v hluboké úctě před jeho odkazem a vnímám jeho poselství jako vysoce nadčasové a aktuální i pro naši dobu: schopnost skloubit profesionalitu s morální rovností, pevností postojů – to je to, co velmi potřebujeme.“
Jan Tříska zemřel v noci na 25. září, podlehl následkům těžkého zranění po pádu z Karlova mostu. Policie se přiklání k vysvětlení, že herec spadl do vody nešťastnou náhodou. Do Prahy Tříska přijel kvůli natáčení filmu Jiřího Mádla Na střeše, v němž měl ztvárnit jednu z hlavních rolí.
- Jan Tříska (4. listopadu 1936) vystudoval Divadelní fakultu AMU. Hned po škole nastoupil do Národního divadla.
- V roce 1966 zakládal spolu s Otomarem Krejčou Divadlo za branou. Hrál v řadě Krejčových inscenací, točil filmy i televizní hry (Srpnová neděle, Lidé z maringotek, Radúz a Mahulena). V roce 1972 bylo Divadlo za branou zavřeno.
- K rozhodnutí emigrovat dospěl v roce 1977 poté, co zavřeli Václava Havla, který byl Třískovým svědkem na svatbě v roce 1968. To už měl Tříska za sebou podpis manifestu Dva tisíce slov a z toho vyplývající omezení v televizi i u filmu. Manželé odešli nejprve do Řecka a pak do kanadského Toronta, kde měli příbuzné. Jen pár měsíců po útěku už Tříska hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce. Do svých filmů (Ragtime nebo Lid versus Larry Flynt) ho obsadil Miloš Forman.
- Po emigraci se komunistický režim v Československu snažil Třísku, který měl vždy blízko k disentu, vymazat z povědomí lidí. Filmy či například televizní seriál F. L. Věk, ve kterých hrál, se nesměly vysílat. Po změně režimu v roce 1989 se vrátil do českého povědomí, mimo jiné rolí učitele Igora Hnízda ve filmu Obecná škola.