Sběr podpisů na podporu prezidentské kandidatury je podle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) formou volební kampaně, neboť jde o oslovování voličů. Na semináři k činnosti úřadu to uvedl jeho zástupce Jan Outlý. Postoj úřadu se týká mimo jiné prezidenta Miloše Zemana, který tvrdil, že kampaň za své znovuzvolení nepovede.
„Pokud někdo sbírá podpisy, tak by měl mít volební účet a mělo by se na něj nahlížet jako na budoucího kandidáta, který už nyní vede kampaň. Sběr podpisů už je technika kampaně, která propaguje kandidáta, je to oslovování voličů,“ uvedl Outlý. Členové úřadu se na tom podle něho nově shodli.
ČTK oslovila dosavadní největší favority prezidentské volby s dotazem, jaký mají na rozhodnutí úřadu názor. Textař Michal Horáček sdělil, že jako součást kampaně může být vnímáno prakticky všechno, co kandidát na prezidenta dělá. „Proto veškeré náklady na petiční kampaň eviduji na svém transparentním účtu. Lze je kontrolovat průběžně a po skončení kampaně budou úřadu řádně vykázány,“ uvedl.
Potíž s názorem úřadu nemá ani bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš. „Pro náš tým se tím nic nemění, jelikož dlouhodobě říkáme, že do našeho účetnictví jako výdaje související s kampaní započítáme veškeré náklady spojené s plánováním kampaně a výrobou, včetně nákladů spojených se sběrem podpisů,“ sdělila Lenka Pastorčáková z Drahošova týmu.
Mynář: Zeman se nikdy nesetkává jen s občany
Zatímco Horáček a Drahoš si volební účet zřídili po ohlášení kandidatury, Zeman tak dosud neučinil. Kancléř Vratislav Mynář ale v Interview ČT24 řekl, že si ho prezident do pondělí založí a bude ho i spravovat.
Podle názoru úřadu by měl Zeman do kampaně vykazovat i setkání s občany při svých krajských cestách. Prezident s tím ale nesouhlasí, volební kampaň při návštěvě krajů podle svého vyjádření nevede. Na další cestu jede příští týden do Moravskoslezského kraje.
Mynáře navíc v Interview ČT24 zdůraznil, že se Zeman na náměstích nikdy nesetkává pouze s občany, ale na pódiu je vždy i se zástupci veřejné správy. Zástupce dohledového úřadu Jan Outlý podle něj řekl, že v takovém případě jde o služební cestu, nikoliv o kampaň. „Jak to chce úřad oddělovat? Označí občany bílým fáborkem?“
Češi si budoucího prezidenta budou vybírat 12. a 13. ledna. Rozhodnutí předsedy Senátu Milana Štěcha o termínu volby bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů toto pondělí, čímž oficiálně začala volební kampaň. Zájemci o křeslo hlavy státu musí do pěti pracovních dnů, tedy do příštího pondělí, zřídit transparentní účet pro financování volební kampaně a informovat o tom dohledový úřad.
Tento termín bude úřad pokládat podle Outlého za den zahájení kampaně i pro ty uchazeče, kteří by se rozhodli vstoupit do volebního klání třeba na poslední chvíli. Vztahuje se to například na místopředsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS), který má dostatek podpisů pro svou nominaci, ale definitivně se ještě kandidovat nerozhodl. Přihlášky k prezidentské kandidatuře je nutné předložit ministerstvu vnitra nejpozději 7. listopadu.
Zeman by podle dosavadních informací mohl mít až dvě desítky soupeřů. K nejvážnějším zatím podle průzkumů patří bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Stejně jako Zeman už ohlásili, že disponují více než 50 000 podpisy nutnými pro občanskou nominaci.
Na Hrad chce také lékař a aktivista Marek Hilšer, hudebník Petr Hannig, podnikatel Igor Sládek nebo bývalý šéf kabinetu Jiřího Rusnoka Karel Štogl, někdejší šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek nebo prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Účast ve volbách zvažuje také teplický primátor a senátor Jaroslav Kubera.
V kampani bude moci každý z kandidátů utratit nejvýše 40 milionů korun. Pokud by v prvním kole nikdo nezískal nadpoloviční většinu, prezident vzejde z finálového duelu na konci ledna. Finalisté by do kampaně mohli investovat dalších deset milionů korun.
