Vládním partnerem miliardářova fanklubu nebudeme, říká místopředseda KSČM Skála

Komunisté chtějí být po volbách pouze v takové vládě, kde budou moci prosazovat svůj program. Místopředseda KSČM Josef Skála to řekl v Interview ČT24. Odmítl proto spolupráci s pravicí, ale i s hnutím ANO. Nevyloučil ale tichou podporu jednobarevné vlády, i když jako krajní možnost. Takový kabinet by ale nesměl podporovat politiku NATO, kterou strana dlouhodobě odmítá.

KSČM by podle posledního průzkumu České televize dalo na podzim ve volbách hlas 10,5 procenta voličů, což stranu řadí na třetí příčku za ANO a ODS. Spolupráci ve vládní koalici se ale ostatní politické strany zatím vyhýbají a nehrne se do ní ani samotná KSČM.

Podle Skály nyní komunisté o účast ve vládě neusilují. „Chceme být ve vládě v době, kdy budeme moci prosazovat svůj program. Po těchto volbách se obávám, že tomu tak nebude… Sotva můžeme přijmout odpovědnost za politiku, kterou diktuje například NATO, to je pro nás nepřijatelné,“ řekl v Interview ČT24.

Nahrávám video
Interview ČT24 s Josefem Skálou
Zdroj: ČT24

Místopředseda strany také považuje za vyloučené, že by komunisté někdy ve vládě spolupracovali s ODS nebo TOP 09. Označil to dokonce za absurdní. Odmítl ale i hnutí ANO: „Těžko si dokážu představit, že by KSČM byla vládním partnerem miliardářova fanklubu.“

Asi nejblíž by tak měla ke koalici s komunisty sociální demokracie. Ostatně její bývalý předseda Bohuslav Sobotka letos v únoru označil bohumínské usnesení, které sociální demokracie přijala v roce 1995 a jež jí zakazuje spolupráci s KSČM, za přežité.

Kdyby se určité otázky daleko více vyhrotily a došlo by ještě k většímu posunu v sociální demokracii doleva, tak si umím představit určitou kooperaci.
Josef Skála
místopředseda KSČM

Skála ale nevyloučil ani tichou podporu jednobarevné vlády, i když ji označil za krajní možnost. „Dokážu si ji představit v situaci, kdy by byla výrazně menším zlem než všechno ostatní,“ podotkl. Zopakoval ovšem, že by taková vláda nesměla podporovat politiku NATO.

Objevují se ale také hlasy, že komunistům postavení v opozici v podstatě vyhovuje, protože nemusí nést žádnou odpovědnost. To ale Skála popírá. Zastoupení komunistů v krajských koalicích podle něj jasně dokládá, že se KSČM vlády nebojí: „Naši lidé odvedli velmi solidní práci. Tam jsme svůj koaliční potenciál uplatnili.“

Moderní socialismus

Komunisté chtějí ve volbách uspět s moderním socialismem. Podle Skály přibývá lidí, kterým chybí sociální jistoty a garance, které kdysi měli. „Až lidé narazí na ještě větší problémy než dnes, a to se nepochybně stane, protože vývoj kapitalismu je v sestupné spirále a v řadě směrů degeneruje, dojdou sami k poznání, že je třeba změna,“ domnívá se.

Změny chce strana dosáhnout mimo jiné obnovením ekonomické suverenity Česka. „Za hubičku jsme vydali kapacity našeho průmyslu nebo zemědělství do cizích rukou. Naprosto absurdně a hluboko pod tržní cenou. Jednou z posledních kauz je OKD. Tyto kapacity živily všechny a bez většího problému. Dnes jsme do značné míry gastarbeitři ve vlastní zemi. Kapitál se vyvádí do zahraničí, to vše je třeba zvrátit,“ tvrdí Skála.

Pavlačové povídání v ÚSTR

Komunisté chtějí zrušit i Ústav pro studium totalitních režimů. „Neprovozuje vědu, ale pavlačové povídání. Věda si klade konkrétní otázky a hledá na ně seriózní odpovědi. Ústav se domnívá, že odpovědi zná, a podstrkuje pod ně roztodivné papíry,“ konstatoval Skála.

Vadí mu i to, že v ústavu nemohou pracovat komunisté, i když je podle něj nejvíc obětí totalitních zločinů právě v jejich řadách. „To je, jako byste chtěli zkoumat holocaust a jediný, kdo by tam nesměl pracovat, by byli Židé,“ podotkl.

Celý rozhovor si můžete přehrát v přiloženém videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...