Desítky lidí uctily 265 obětí poválečného masakru na Švédských šancích

Zhruba pět desítek lidí si v neděli v Přerově a nedalekém návrší připomnělo oběti poválečného masakru na návrší zvaném Švédské šance. Českoslovenští vojáci tam v červnu 1945 povraždili kulkou do týla 265 nevinných lidí včetně žen a dětí. Historici jejich nelidský čin řadí mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Širší veřejnost se o něm navíc dozvěděla až po roce 1989.

Vzpomínkový akt na hřbitově se poprvé odehrál u hrobu, kde spočívají všechny oběti masakru. Ostatky téměř 200 žen a dětí byly totiž až loni nalezeny na olomouckém hřbitově a na společné místo k ostatkům mužů byly umístěny po 72 letech letos na konci května.

„Přestože spravedlnost přišla posmrtně a pozdě, tak je třeba ji respektovat a vnímat,“ řekl při pietním aktu primátor Přerova Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).

Na pietní akt přijeli i lidé ze slovenského města Dobšiná, ze kterého pocházela bezmála polovina zavražděných lidí. „Já i naši obyvatelé si myslíme, že je to velká tragédie, která se stala, když už bylo po válce. Myslím si, že je dobré si nyní připomínat tyto smutné věci, aby byly mementem pro současnou generaci, aby něco podobného znovu nedopustila,“ řekla novinářům náměstkyně primátora Dobšiné Anna Klausmanová.

Masakr si lidé v Dobšiné připomínají každoročně u pomníku v místním kostele. „Většina zavražděných byli etničtí Němci, ale byli tam i Slovenky a Maďarky,“ upozornil předseda Karpatsko-německého spolku Tibor Harmata, podle kterého se po válce lživě tvrdilo, že u Přerova byli popraveni němečtí vojáci a příslušníci jednotek SS. „Proto také byl popel žen a dětí ukrytý na hřbitově v Olomouci,“ podotkl Harmata, podle něhož řada nynějších obyvatel Dobšiné má mezi oběťmi masakru příbuzné.

Organizátor masakru si nakonec odseděl jen rok ve vězení

Masakr se na návrší Švédské šance odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky.

Akci zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Nejprve byl potrestán 7,5 lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na 20 let. Jenomže ve vězení nakonec strávil jen zhruba rok, poté jej prezident Klement Gottwald amnestoval, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele.

Hrůzné události na Švédských šancích popisuje historik František Hýbl (zdroj: ČT24)

Podle přerovského historika a bývalého ředitele Muzea Komenského Františka Hýbla, který se tragédii dlouhodobě věnuje, Pazúr sloužil v Hlinkových gardách a jeho bratr u zbraní SS. Hrůzným činem v Přerově prý chtěl zastřít svoji minulost.

„Šli sem hlavně proto, že je toto návrší poměrně daleko od obydlených domů a mysleli si, že je nebude slyšet, jak tady budou střílet. Střelba sice slyšet byla, ale na pomoc nikdo nepřišel, protože se všichni báli,“ dodává historik.