Senát tento týden kývl na zákon, který stanoví podmínky vzdělávání pro specialisty v tradiční čínské medicíně. Tento krok vyvolal ostrý nesouhlas u České lékařské komory, podle které se v Česku pomalu začíná míchat západní medicína s léčitelstvím. Ale jsme v Evropě jediní? Ve většině evropských zemí není čínská medicína ukotvená v zákonech vůbec. Jsou ale i státy, které v různé míře obor uznávají.
Čínská medicína: Šarlatánství, nebo účinná metoda? V Evropě se vyučuje ve Francii či Británii
Devadesátka ČT24: Čínští léčitelé se zřejmě stanou zdravotníky (zdroj: ČT24)
Například ve Švýcarsku si lidé v referendu zvolili, že chtějí mít přístup k tradiční čínské medicíně, která bude součástí systému, a tím pádem bude placena z veřejného zdravotního pojištění.
Nelékaři mohou provozovat tradiční čínskou medicínu v Německu, pokud projdou institutem pro studium základů západní medicíny. Po jeho absolvování pak studují dál až čtyři roky čínskou medicínu. Než se tedy terapeuti dostanou k praktikování akupunktury, studují až sedm let.
Ve Velké Británii funguje pět vysokých škol, na kterých studují čínskou medicínu jako obor. Pak jsou registrováni a uznáváni jako samostatná profese: stejně tak je to ve Španělsku, Holandsku, Belgii či v Portugalsku, kde platí zákon o léčitelích.
Francie je o něco restriktivnější. Fungují tam tři vysoké školy, na kterých se čínská medicína přednáší v poměrně velkém rozsahu, ale pouze pro již praktikující lékaře. Další školská zařízení, kterých je zhruba 50, jsou pak určená pro nelékaře.
V Senátu zákon i přes kritiku senátorů-lékařů prošel
Stát ještě teď neuznává vzdělání v oboru tradiční čínské medicíny. Pokud ale zákon podepíše prezident, budou muset terapeuti studovat čínskou medicínu tři roky na vysoké škole a specialisté ještě o dva roky déle: „Dneska v podstatě když půjdete po ulici a uvidíte, že někdo nabízí terapii čínskou medicínou, tak by tam měl být vystaven vysokoškolský diplom,“ dodává k novým pravidlům ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
Proti tomu, aby se z čínského léčitelství stal medicínský obor, byl kromě lékařské komory také senátní zdravotnický výbor. „Obávám se, že se tím maličko pootevřela vrátka různým léčitelům,“ uvedla senátorka Daniela Filipiová (ODS).
Bývalý předseda senátního zdravotnického výboru Jan Žaloudík (ČSSD) zase kritizoval, že Senát sice schválil terapeuta čínské medicíny, ale Česko nemá žádnou podobnou vzdělávací instituci. Do budoucna by o tom podle senátorů mohla uvažovat například univerzita v Hradci Králové. Právě tam ve fakultní nemocnici totiž čínští lékaři ordinují už třetí rok.
„Připravujeme podepsání memoranda s významnou čínskou univerzitou, abychom tam měli dostatek kvalifikovaného personálu,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který je zároveň členem správní rady Nadačního fondu Tradiční čínské medicíny.
„V tuto chvíli bude ještě nějakou dobu trvat, než budeme vůbec moci nostrifikovat experty ze zahraničí. Nejdříve tady musíme mít na univerzitě program, který bude akreditován,“ dodal Prymula.
Tradiční čínská medicína není schopná léčit všechny naše neduhy v celém spektru. Ale u specifických problémů (např. migrény, chronické bolesti) je účinnost, troufám si říct, vyšší než v medicíně západní.
Kritika ze strany lékařské komory: Proč akupunktura, a ne třeba homeopatie?
Přijetí zákona ovšem poměrně ostře kritizovala Česká lékařská komora: „Nám vadí, že se začíná míchat tradiční medicína s léčitelstvím, kterého tu máme celou řadu druhů, ajurvédskou nebo šamanskou metodu, homeopatii či podobné metody, tak proč se legislativa zabývá výhradně tradiční čínskou medicínou?“ podivoval se předseda lékařské rady ČLK Zdeněk Mrozek. Navíc je podle něj v Česku mnohem víc rozšířená právě třeba homeopatie.
Mrozek také upozorňoval, že v porovnání se západní medicínou hraje v případě tradiční čínské medicíny daleko větší roli placebo efekt: „On hraje roli i v naší terapii, to zase nechci zastírat, ale v 99 % se snažíme léčit metodami, u kterých máme ověřeno, že nad placebo efektem existuje ještě jiný ověřený efekt,“ uvedl Zdeněk Mrozek.
Vyšetření střeva
Částečně s ním souhlasil i Prymula: „Nepopírám, že psychosomatická medicína pracuje hodně s placebo efektem. Ale chtěl bych říct, že psychosomatickou medicínu hodně podceňujeme. Měli bychom se na tradiční čínské medicíně poučit, že i pohovor s pacientem může vést k podstatně lepšímu výsledku, než to děláme v naší technokratické medicíně. Pokud se na pacienta podívám a vyšetřím ho během tří minut, tak je jasné, že nějaký vztah s pacientem nenavodím,“ prohlásil Prymula s tím, že je to důležité hlavně během diagnózy.