Poslanci ve čtvrtek rozhodli o vydání Josefa Novotného (za ČSSD) a Jaroslava Borky (KSČM) k trestnímu stíhání. Policie je chce obvinit v souvislosti s machinacemi s dotacemi v ROP Severozápad. Mandátový a imunitní výbor vydání obou poslanců doporučil. Kromě toho už poslanci poslali do třetího čtení návrh, který snižuje daň u piva. Dopolední písemné interpelace neproběhly, na pořadu byly dva dotazy, ale nebyli přítomni daní ministři.
Sněmovna vydala poslance Borku a Novotného, policie je chce obvinit kvůli dotacím
Kauza ROP Severozápad se týká evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji. V případu je nyní obviněno 24 lidí, mezi nimiž jsou politici, vysocí úředníci a podnikatelé. V posledních letech již bylo několik lidí kvůli ovlivňování rozdělování dotací v tomto operačním programu odsouzeno.
Policie chce obvinit i dvojici poslanců zvolených za Karlovarský kraj. Borka a Novotný jsou podezřelí z poškození finančních zájmů Evropské unie a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Jednoho z nich policie podezírá také ze zneužití pravomoci úřední osoby a účasti na organizované zločinecké skupině.
Novotný však označil případ za vykonstruovaný a účelový. Bývalý hejtman Karlovarského kraje uvedl, že se mu klade za vinu, že měl prosazovat 40 procent celkové částky evropských dotací pro Karlovarský kraj a 60 procent pro Ústecký kraj. „U takové dohody jsem nikdy nebyl, nevím o ní. Nemyslím si, že by někdy prošla,“ řekl Novotný s poukazem na počty obyvatel obou krajů. „Cítím se naprosto nevinen a poškozen na jméně,“ dodal. Ze čtvrtečního jednání sněmovny byl omluven.
Borka před poslanci mluvil o poměrně velmi vážném obvinění, o němž má pochyby a bude se o ně přít. Nesouhlasí prý už s úvodními větami v policejní žádosti o tom, že byl do hodnotící komise zvolen od počátku účelově. Už dříve poukazoval na to, že byl v jiné pozici než Novotný, který byl členem výboru regionální rady, kdežto Borka členem hodnotící komise.
ROP Severozápad a Petr Kušnierz
Kauza se týká evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji. Během svého působení program podpořil přes 500 projektů měst, krajů i soukromých firem částkou 19,4 miliardy korun. Nepodařilo se ale vyčerpat všechny připravené peníze, zbylo asi 3,5 miliardy korun. Důvodem bylo téměř dvouleté pozastavení programu kvůli podezření z korupce.
V posledních letech už bylo několik lidí kvůli ovlivňování rozdělování dotací v operačním programu odsouzeno. V několika větvích kauzy figuruje jméno ředitele programu Petr Kušnierze, jehož soud poslal na pět let do vězení za přijímání úplatků a zneužití pravomoci. V roce 2014 byl podmínečně propuštěn. Letos mu vrchní soud potvrdil sedmiletý trest za ovlivňování projektů.
Na základě Kušnierzova svědectví police obvinila 24 lidí, mezi nimiž jsou vrcholní politici, vysocí státní úředníci a podnikatelé, jmenovitě například bývalá ústecká hejtmanka a vysoce postavená sociální demokratka Jana Vaňhová, její stranický kolega a starosta Chebu Petr Navrátil, bývalý šéf ČSSD v Ústeckém kraji Arno Fišera nebo bývalý senátor za ODS Alexandr Novák.
Návrh na snížení daně u piva do třetího čtení
Do třetího čtení už poslanci pustili návrh opoziční ODS, který snižuje spotřební daň u piva. Sazby mají klesnout tak, aby se blížily úrovním před rokem 2010, kdy je parlament zvýšil, aby stát získal více peněz do rozpočtu. ODS chce snížením kromě jiného kompenzovat restauracím zavedení elektronické evidence tržeb.
Předloha ale bude čelit návrhu na zamítnutí, což navrhuje ministr financí Ivan Pilný (ANO). Označuje ho za populistický a nelíbí se mu ani odhadovaný výpadek výběru daně zhruba 800 milionů korun.
Návrh na plošné zvýhodnění výrobců podle Pilného vůbec nezaručuje to, že se promítne do snížení cen pro restaurace nebo konečné spotřebitele. „On se nedá označit ani za populistický, i když populistický je. Hrát si s cenou piva a mluvit o tom, že možná budeme mít pivo levnější, je opravdu populismus toho nejhoršího zrna,“ prohlásil Pilný. Zopakoval argument vlády, že snížení sazby by se na půllitru piva projevilo poklesem ceny asi o 30 haléřů.
„Pan ministr Ivan Pilný mě skoro dohnal k slzám,“ reagoval předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Uvedl, že odhadovaný výpadek představuje méně než jedno promile celkových daňových příjmů, a argumentoval i tím, že ministerstvo není schopné odhadnout výběr daňových příjmů s přesností na stamiliony.