Ohlášený konec vlády znamená, že některé očekávané zákony a především vládní nařízení možná spadnou pod stůl. Bylo by tomu tak zejména v případě předčasných voleb, část připravovaných předpisů ale zřejmě nespatří světlo světa ani v případě, že poslanecká sněmovna vydrží až do října. V ohrožení je například zvýšení minimální mzdy nebo platů zaměstnanců ve veřejném sektoru.
Spadnou pod stůl? Vládu ještě čeká rozhodování o minimální mzdě i vyšších platech
UDÁLOSTI: Další vývoj politické situace ukáže, které zákony současná koaliční vláda ještě stihne prosadit (zdroj: ČT24)
Vláda za obvyklých okolností jednak předkládá zákony poslancům, ale také může leccos měnit i bez parlamentu svými nařízeními. Vydávat je může i vláda v demisi, jak ostatně před čtyřmi lety ukázal Rusnokův kabinet. Přesto úterní prohlášení Bohuslava Sobotky (ČSSD), že do konce týdne podá demisi, vyvolává nejistotu, co bude s některými připravovanými novinkami.
Jde například o úroveň minimální mzdy. Sobotkův kabinet ji měl podle koaliční smlouvy během svého mandátu přiblížit 40 procentům průměrné mzdy. Premiér ještě den předtím, než ohlásil demisi, říkal, že chce minimální mzdu zvýšit ze současných 11 tisíc na 12 200 měsíčně.
„Důvod je ten, že se státu daří, ekonomika funguje a je důležité, aby se zlepšila životní úroveň občanů,“ řekl Bohuslav Sobotka na prvomájové slavnosti ve Vyškově.
Podobně se již koncem dubna vyjádřil ministr financí Andrej Babiš (ANO), který zvýšení minimální mzdy nepovažuje za problém. Konstatoval, že i tak „zaměstnavatelé musí platit víc, protože nejsou lidi“.
Svým nařízením chtěla vláda také zvýšit platy pro zaměstnance ve veřejné sféře – například učitele nebo zdravotníky. Zatím nebylo jasné o kolik – odbory chtěly přidat od září o deset procent, premiér Sobotka hovořil o „dalším růstu platů“ k počátku příštího roku.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ale očekává, že ani demise neznamená, že by platy nakonec nerostly. „To, že členové vlády a premiér budou v demisi, neznamená, že jim najednou upadly ruce i s papíry, které měli v rukou,“ řekl. Očekává proto, že naplánované červnové jednání proběhne a vláda bude na zvýšení platů dále pracovat.
Kromě vládních nařízení ještě nejsou schválené ani některé zákony, které jsou pro vládu zásadní. Ve sněmovně zatím stále leží zákon o sociálním bydlení či předloha zavádějící zálohované výživné. Na schválení stále čeká i rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. V případě zákonů záleží hlavně na tom, zda zůstane současná poslanecká sněmovna až do října. Podle vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty UK Aleše Gerlocha by pak mohly platit pouze ty zákony, které už mají za sebou třetí čtení. „S poslaneckou sněmovnou končí všechny návrhy, které byly podány, a musí být znovu projednány,“ poukázal.
Jak vláda ke svým stávajícím plánům přistoupí, by mohla naznačit již její středeční schůze – pravděpodobně poslední předtím, než premiér Sobotka demisi opravdu podá. Již potřetí by se měl kabinet vrátit k zákazu posílat děti do sedmi let do ústavů či sjednocení péče o ohrožené děti pod ministerstvo práce.
Vláda by se měla zabývat i návrhem na Platový řád Nejvyššího kontrolního úřadu či věcným záměrem zákona o sociálním podnikání. Jak ale upozornila ČTK, poté, co premiér oznámil záměr podat demisi, může se program vládního zasedání změnit.