ČT: Žalobce posílá k soudu šest lidí kvůli privatizaci Mostecké uhelné

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Jedna z největších polistopadových kauz míří před soud
Zdroj: ČT24

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu na šest lidí v kauze MUS. Jde o pětici bývalých manažerů Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause, které protikorupční policie loni obvinila kvůli podezření z tunelování a podvodného ovládnutí Mostecké uhelné. Kvůli údajnému přijetí úplatku je obžalován také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora.

Původně bylo obviněno v kauze osm lidí. Šestý z manažerů, miliardář Luboš Měkota, však v roce 2013 zemřel. Stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely obviněného z podplácení žalobce v květnu přerušil ze zdravotních důvodů.

V červnu 2012 byli bývalí manažeři a vlastníci dolů Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus obviněni ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Podle policie z MUS vyvedli 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS. Policie je vinila také z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999.

„Předmětem trestního stíhání je vyvádění peněžních prostředků ze společnosti prostřednictvím zahraničních společností, koupě akcií držených Fondem národního majetku za nápadně nevýhodnou cenu a při zatajení podstatných skutečností pro prodej akcií,“ uvedli žalobci na stránkách vrchního zastupitelství. Někdejší šéfové MUS od počátku trestní stíhání odmítají.  

V roce 2013 byl v souvislosti s kauzou obviněn také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora a zbrojař Pavel Musela. Sýkora je obviněn z přijímání úplatku a Musela byl stíhán kvůli podplácení. Žalobce již dříve uvedl, že jejich stíhání souvisí s rozhodováním vlády o prodeji akcií MUS.

Policie zabavila majetek 2,7 miliardy

Podle žalobců byla České republice způsobena škoda nejméně 3,2 miliardy korun. Policie v souvislosti s tímto případem už na konci roku 2012 obstavila podezřelým majetek a v jeho zabavování pokračovala i v následujících letech.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Zabaveno bylo například dalších několik set milionů korun od společnosti, která v případu figuruje. Obstaveny byly také dvě nemovitosti v centru Prahy, které patří firmě uhlobarona Antonína Koláčka. Celková hodnota zajištěného majetku přesahuje podle žalobců 2,7 miliardy korun. 

Kauzu řeší také soudy ve Švýcarsku

Případem se zabývá také švýcarská justice; soud v Bellinzoně na podzim roku 2013 za podvody a praní špinavých peněz nepravomocně potrestal manažery nepodmíněnými tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Bývalí manažeři se proti verdiktu odvolali.

Kauza MUS
Zdroj: ČT24

Kroky švýcarské strany sleduje i česká justice. Muži nemohou být současně souzeni v obou zemích ze stejných porušení zákona, záležet tedy bude na tom, který ze soudů ve věci rozhodne rychleji.

  • Listopad 1993 - Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla MUS. Část akcií firmy šla do kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl.
  • Květen 1998 - Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná společnost Appian Group, která skoupila dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy.
  • 29. července 1999 - Vláda Miloše Zemana (ČSSD) prodala firmě Investenergy, resp. Appian Group zbylý státní podíl za 650 milionů Kč.
  • 21. listopadu 2003 - Česká televize uvedla, že privatizaci MUS zkoumá protikorupční policie. Prověřovalo se, zda MUS nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl případ odložen.
  • 2003 - Majetek Appian Group koupil fond Appian Central European Development Fund, spravovaný bankou Credit Suisse First Boston.
  • 11. března 2005 - Novým majitelem mosteckých dolů se stala Severočeská uhelná (SU), kterou ovládala čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS ve složení Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil. Ti následně své podíly převedli na firmu Czech Coal N.V.
  • Červen 2005 - Švýcarská policie začala vyšetřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, jež byly poté „vyprány“ ve Švýcarsku.
  • 16. května 2006 - Menšinový podíl v dolech získala Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatele Pavla Tykače.
  • 11. března 2008 - Koláček a Měkota prodali své podíly v důlní firmě svým dosavadním partnerům Bobelovi a Pudilovi.
  • Červenec 2009 - Česká nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká oznámila, že na základě výsledků vyšetřování švýcarských orgánů nechala kauzu privatizace MUS znovu otevřít.
  • Prosinec 2010 - Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited.
  • 24. října 2011 - Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací ve vztahu s MUS sedm lidí.
  • 13. listopadu 2011 - Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že ČR ztratila možnost uplatnit v trestním řízení ve Švýcarsku nárok na náhradu škody. Švýcaři se opakovaně dotazovali, zda se chce k řízení připojit jako poškozená strana, české úřady ale včas nereagovaly.
  • 19. prosince 2011 - Švýcarský soud zamítl dodatečně podanou žádost ČR o připojení k trestnímu řízení.
  • 5. června 2012 - Ministerstvo financí podalo jménem ČR trestní oznámení na šest manažerů MUS a uplatnilo nárok na náhradu škody.
  • 20. června 2012 - Česká policie oznámila, že začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup jejích akcií. K obvinění z trestných činů zneužití informace a postavení v obchodním styku přibylo v říjnu ještě obvinění z podvodu při privatizaci.
  • 9. března 2013 - Stíhaný Luboš Měkota zemřel.
  • 10. října 2013 - Švýcarský soud uznal vinnými Diviše, Koláčka, Čmejlu, Krause i Klimeckého z podvodů a praní špinavých peněz. Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců a podmínečné pokuty. Belgičan De Groote, který Appian v minulosti v ČR reprezentoval, dostal pouze peněžitý trest.
  • Červen 2014 - Manažeři nepravomocně odsouzení v kauze MUS obdrželi od švýcarského soudu písemné odůvodnění rozsudku, proti kterému se v červenci odvolali. Začátkem srpna pak advokátka manažerů oznámila, že budou u švýcarského odvolacího soudu požadovat veřejné projednání věci. Řízení dosud nezačalo.
  • 4. února 2015 - Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu MUS dozoruje, oznámilo, že chce případ uzavřít do poloviny roku 2015. Ohlášený termín se později posunul; nejprve na konec loňského roku, posléze mělo být vyšetřování ukončeno v lednu 2016.
  • 29. ledna 2016 - Protikorupční policie ukončila vyšetřování kauzy MUS, ve které se pro podezření z tunelování a podvodného ovládnutí firmy zodpovídá od roku 2012 sedm lidí včetně pěti bývalých manažerů.
  • 24. května 2016 - Žalobci přerušili ze zdravotních důvodů stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely v kauze MUS. V případu se nyní zodpovídá šest lidí.
  • 14. října 2016 - Protikorupční policie navrhla obžalovat z podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů - Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause. Kvůli údajnému přijetí úplatku navrhla policie obžalovat také bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Státní zástupce je následně obžaloval. 
  • 29. prosince 2017 - Spolkový soud ve Švýcarsku zamítl odvolání proti trestu u Antonína Koláčka a Petra Krause. Oznámil také, že v případě Oldřicha Klimeckého, Jiřího Diviše a Marka Čmejly musí o trestu znovu rozhodnout Federální trestní soud v Bellinzoně.
  • 26. listopadu 2018 -  Případem se začal zabývat pražský městský soud. Podle obžaloby Čmejla, Diviš, Klimecký i další vymysleli plán, jehož cílem bylo ovládnout MUS za její vlastní finanční prostředky. Údajně vytvořili záměrně nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií uhelné společnosti, což před ostatními akcionáři včetně státu zatajili. Poté prý záměrně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu v roce 1999 koupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně ve výši 3,2 miliardy korun a hrozí jim za to až desetileté vězení. Poškození požadují po bývalých manažerech MUS přes 15 miliard korun, z toho devět miliard žádá stát.
  • 20. prosince 2018 - Švýcarský federální soud v novém řízení o výši trestu uložil v kauze třem českým podnikatelům vězení v délce od 36 do 46 měsíců. Deník N napsal, že jde o zmírnění trestů o měsíce.  Marek Čmejla byl podle deníku uznán vinným z podvodu a závažného praní špinavých peněz, za což mu soud uložil 46 měsíců odnětí svobody a pokutu 24 200 švýcarských franků (550 tisíc korun). Jiří Diviš byl podle soudu spolupachatelem v podvodu a praní špinavých peněz, do vězení má jít na 41 měsíců s pokutou 41 400 švýcarských franků. Oldřich Klimecký si podle Deníku N vyslechl verdikt 36 měsíců odnětí svobody, přičemž jen 18 měsíců je nepodmíněný trest; zaplatit má také pokutu 6300 švýcarských franků. Muži se proti verdiktu mohli odvolat.
  • 14. května 2019 - Švýcarská policie zadržela Petra Krause, kterému tamní justice pravomocně uložila trest 16 měsíců. Krause převezla policie k výkonu trestu ve věznici poblíž města Fribourg.
  • 27. srpna 2019 - Deník N napsal, že tři z pěti bývalých manažerů Mostecké uhelné, které chtěl poslat za mříže švýcarský soud, mohou zatím zůstat na svobodě. Uspěli s odvoláním – nikoli proti verdiktu o vině, nýbrž proti výši trestu. Federální soud vrátil jejich případ nižší instanci k novému projednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoParalympijské hry s ruskou a běloruskou účastí budí zlou krev

Startující zimní paralympijské hry v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo provází velké kontroverze. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) totiž umožnil ruským a běloruským sportovcům startovat pod svými vlajkami. Řada sportovců z jiných zemí, v čele s ukrajinskými, se proti tomuto rozhodnutí bouří. Protestují proti tomu, aby v dějišti paralympijských her vlála ruská vlajka a nelíbí se jim, že pokud by ruský paralympionik vyhrál, hrála by se v dějišti Her ruská hymna. Nejdotčenější je ukrajinská delegace, také proto, že jí IPC zakázal používat původně plánové slavnostní oděvy se znázorněnou mapou Ukrajiny i s okupovaným územím. Deset zemí, včetně české delegace, se proto chystá bojkotovat slavnostní zahájení ve Veroně.
před 5 hhodinami

VideoJižněji a delší trasou. S pilotem vládního airbusu o repatriačním letu

Po pěti dnech se pilot vládního airbusu Petr Daňko vrátil v pátek domů. Od pondělí se na Blízkém východě otočil třikrát. Patřil k posádce, která stroj přebírala v Šarm aš-Šajchu od kolegů, kteří přiletěli z Ománu. Na palubě bylo 94 cestujících. V rozhovoru zmiňuje, že oproti běžným trasám se nyní létá trochu jinak, jižněji a déle, protože se oblétávají nebezpečné oblasti. Plány na příští týden zatím pilot z 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely nezná, budou se ještě upřesňovat. Zákazníkem je totiž ministerstvo zahraničních věcí, které dosud ještě na toto období nepředložilo objednávku. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nyní odhaduje, že dál se budou spíše využívat soukromá letadla společnosti Smartwings, která mají výrazně větší kapacitu než vládní letouny.
před 7 hhodinami

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
před 7 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ještě za života darují tělo vědě. Lékařské fakulty mají s lidmi přes 15 tisíc smluv

Vděčnost za léčbu, pomoc medicíně nebo finanční důvody. Zájem o darování těla vědě roste. Poskytnout své ostatky k výuce se už v Česku rozhodlo více než patnáct tisíc lidí. Na osmi tuzemských lékařských fakultách loni přibylo přes 1500 smluv s novými dárci. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) Ondřeje Naňky je většina z nich starší 70 let. K darování těla se ale čím dál častěji rozhodují i mladí lidé, třeba středoškoláci.
před 7 hhodinami

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát vyplatil odškodnění 113 obětem šikany komunistického režimu

Už 113 lidem, kteří byli obětí šikany komunistického režimu, vyplatil stát odškodnění. České televizi to potvrdili mluvčí ministerstev spravedlnosti a vnitra, která náhradu vyplácejí. Od minulého září mohou lidé, kteří byli nuceni opustit Československo nebo byli pod takzvaným ochranným dohledem, žádat o jednorázové odškodné ve výši 100 tisíc korun. Největším problémem je zpětné dokazování.
před 9 hhodinami

Vystrčil odletěl speciálem na paralympiádu. Uvedl, že měl povolení od armády

Mezi vládními politiky a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) se strhnul spor o jeho cestu na paralympiádu do Itálie, ke které využil armádní speciál. Učinil tak v době, kdy tisíce Čechů uvázly v zemích Blízkého východu a armádní stroje jsou využívány k repatriačním letům. O sporu informoval server iDNES.cz.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...