Nejvyšší soud zrušil verdikt nad lobbistou Markem Dalíkem – vyhověl jak Dalíkovu dovolání, tak i dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Případ vrátil pražskému vrchnímu soudu, který Dalíka poslal na čtyři roky do vězení za pokus o podvod. Nejvyšší soud nezpochybnil, že se trestný čin stal – vrchní soud ale musí kauzu projednat znovu a vyjasnit, podle jaké právní kvalifikace by měl trest padnout.
Nejvyšší soud uznal dovolání Dalíka i žalobce, trest se může zmírnit i zpřísnit
Většinu námitek Dalíkových advokátů Nejvyšší soud odmítl. „Pokud jde o vlastní podstatu trestného činu, tu Nejvyšší soud v rozhodnutí nezpochybnil,“ uvedl předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry.
„Soud konstatoval, že skutková zjištění jsou úplná. To znamená, že trestný čin se stal a spáchal ho pan obžalovaný,“ řekla vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Dalík tak může být dál souzen za pokus o podvod.
Odvolací soud tak nebude muset doplňovat důkazy, musí ale přezkoumat právní kvalifikaci, na jejímž základě byl Marek Dalík odsouzen. „Základní otázka je, podle jaké právní kvalifikace, zda podle starého zákona, nebo nového trestního zákoníku, se má to jednání kvalifikovat a v jaké sazbě,“ vysvětlil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Trest může zůstat stejný, ale může se i snížit nebo zvýšit. „Protože bylo vyhověno i dovolání nejvyššího státního zástupce, podaného v neprospěch obviněného, v takovém případě lze v následném řízení celkové rozhodnutí i zpřísnit,“ vysvětlil Púry. Do rozhodnutí zůstává Dalík na svobodě, do vazby ho soud neposlal.
„S obsahem rozhodnutí seznámím nejprve klienta. Pak, bude-li souhlasit, mohu sdělit podrobnosti,“ reagoval v SMS pro ČT Dalíkův obhájce Tomáš Gřivna.
Nejvyšší soud před dvěma týdny původní rozsudek zrušil a nařídil okamžité propuštění Dalíka na svobodu. Ještě týž den ho z vězení ve Znojmě propustili. Ze čtyřletého trestu za pokus o podvod v kauze nákupu vozidel Pandur si tak odseděl sedm měsíců.
Dalík byl odsouzen za pokus o podvod
Policisté vyšetřovali Dalíka, exporadce někdejšího premiéra Mirka Topolánka (tehdy ODS), na základě výpovědi bývalého zaměstnance dodavatele obrněných vozidel Pandur, firmy Steyr.
Svědek uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu obrněnců. O peníze si prý Dalík řekl v listopadu 2007 na neformální schůzce v pražské restauraci. Předstíral blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit rozhodování o zakázce.
Pražský městský soud Dalíka původně potrestal za pomoc k přijetí úplatku pětiletým vězením s tím, že se nepodařilo zjistit, pro koho z vrcholných představitelů Topolánkovy vlády měl být úplatek určen. Odvolací vrchní soud ale tuto konstrukci odmítl jako pouhou hypotézu a čin překvalifikoval na pokus o podvod a trest zmírnil o rok, tedy pod hranici zákonné trestní sazby.
Proti pravomocnému verdiktu podal dovolání jak Dalík, tak i nejvyšší státní zástupce, který pokládá trest za nepřiměřeně mírný. Uložený peněžitý trest čtyři miliony korun už lobbista uhradil.
Nákup pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, kdy Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.
V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.
Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.
Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.
V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.
Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.
Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.