Pokud by policie obvinila Andreje Babiše (ANO) kvůli Čapímu hnízdu, nejspíše by o jeho budoucnosti ve vládě rozhodl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V Otázkách Václava Moravce to naznačil místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, pro kterého by bylo zásadní až rozhodnutí soudu. Že policie Babiše podezírá z dotačního podvodu, uvedl v týdnu server Neovlivní.cz.
Podle dokumentů, které zveřejnil Neovlivní.cz, žádost o dotaci pro farmu Čapí hnízdo ministra financí, předsedy ANO a miliardáře Andreje Babiše obsahovala nepravdivé údaje, a tudíž neměla být vůbec udělena. Policie do konce března rozhodne, zda to považuje za trestný čin. Babiš sice tvrdí, že žádosti nepodával, ale je na nich jeho podpis.
Pokud by kvůli dotacím na Čapí hnízdo policisté Andreje Babiše obvinili, zřejmě by o jeho setrvání ve vládě musel rozhodnout premiér Sobotka. ANO svého předsedu podrží, vyplývá ze slov prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka. Pouhé obvinění pro něj není rozhodující. „Počkal bych na rozhodnutí soudu,“ řekl v Otázkách Václava Moravce.
Připustil však, že Sobotka by mohl situaci vidět jinak a z pozice premiéra zakročit. Premiér by přitom našel podporu u největší opoziční strany KSČM. Předseda jejího poslaneckého klubu Pavel Kováčik sice připustil, že obvinění pro politika zpravidla znamená konec, i když ho nakonec soud osvobodí. Přesto je přesvědčen, že je třeba, aby trestně stíhaný politik ve vrcholných funkcích nebyl. „Platí presumpce viny,“ podotkl.
Kováčik připomněl případ někdejšího ministra za Věci veřejné Víta Bárty, kterého v roce 2011 policie obvinila z uplácení poslanců své strany. Soud jej nakonec osvobodil, nicméně Bárta již ve chvíli, kdy se podezření objevilo, rezignoval na funkci ministra dopravy. Rezignaci ovšem předcházelo ještě několik dalších událostí, především zveřejnění nahrávky, kde hovořil o „posilování ekonomické a sekundárně politické moci“.
Pokud by si policie přišla i pro Andreje Babiše, trestní řízení by se zřejmě přinejmenším rozeběhlo, podle Faltýnka by nemohl předseda ANO očekávat, že by jeho hnutí nepodpořilo zbavení poslanecké imunity.
Není už co vyšetřovat, věří Faltýnek
Kauza Čapí hnízdo je ovšem stará již rok. Andrej Babiš se přitom v posledních týdnech dostal do závažných problémů i z dalších důvodů, když se pokoušel prokázat, že měl dost peněz na nákup dluhopisů Agrofertu v roce 2015. Zatímco Poslanecká sněmovna a také premiér žádají, aby Andrej Babiš vysvětlil okolnosti svých obchodů s Agrofertem, členové ANO jsou přesvědčeni, že už není co vysvětlovat.
„Stávající politická scéna nechce pana Babiše a hnutí ANO v politice. Udělají všechno pro to, aby se mu to snažili otrávit, znechutit. Řeči typu, že mu nesedí příjmy, že podváděl s dluhopisy, to jsou všechno nesmysly. Všechno to vysvětlil. Pan premiér ho neustále vyzývá, aby to vysvětlil, místo toho, aby on vysvětlil, jak privatizoval OKD a kde je osm miliard, které prošustroval,“ uvedl Jaroslav Faltýnek.
Návrh komunistického předsedy kontrolního výboru Jaroslava Koníčka, aby se Babišovými transakcemi zabýval mandátový a imunitní výbor, prohlásil místopředseda ANO za „PR věc“. Naopak podobně jako Babiš samotný tvrdí i Faltýnek, že se sněmovna stylizuje do pozice vyšetřovatele i soudce, když se majetkovými poměry ministra financí zabývá. Za důkaz považuje název mimořádného bodu sněmovního jednání Daňové podvody ministra financí.
Pavel Kováčik ale připomněl, že na to mají poslanci nárok. „Sněmovna má oprávnění, aby tyto kroky dělala,“ podotkl. Připomněl, že existují parlamentní vyšetřovací komise, odkázal například na tu, která se zabývala okolnostmi loňské policejní reorganizace.
Pokud vláda přežije, asi projde stavební i telekomunikační zákon
Pokud koaliční vláda a s ní i současná Poslanecká sněmovna přežije současné problémy, které se vrší nad hlavou jejího ministra financí, budou se muset vládní, ale i opoziční politici dohodnout na tom, co ještě budou ve zbylém půlroce před volbami schvalovat. Shoda panuje například na stavebním zákoně, který však už je před třetím čtením.
Jaroslav Faltýnek ujistil, že se koalice nebude bránit vypuštění vodoprávního řízení ze stavebního zákona, pokud by ho mělo jeho ponechání ohrozit. „Na tomto ten zákon určitě nespadne,“ řekl Faltýnek. Proti tomu, aby bylo vodoprávní řízení nedílnou součástí stavebního řízení, se bouří lidovci i komunisté. Podle Pavla Kováčika se obávají, že kdyby přišla například povodeň, tak by úřady „neuměly vzhledem k tomu, že jsme zrušili vodoprávní řízení, situaci řešit“.
Teprve na začátku pouti legislativním procesem naopak je telekomunikační zákon, který přitom již stál křeslo bývalého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Premiér Sobotka si od konečné podoby návrhu slibuje především zlevnění mobilních dat.
Podle Jaroslava Faltýnka se na telekomunikačním zákonu koalice dokáže shodnout. „Nadcházející schůze sněmovny, která začíná 4. dubna, bude jako první bod projednávat vládní návrh zákona o elektronických komunikacích z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, kde by mělo dojít ke zpřísnění regulace, a doufejme, že i ke zlevnění pro naše občany,“ ujistil.
Sobotkovi se sice nepodařilo dojednat zrychlené schválení zákona již v prvním čtení, takže by k němu poslanci nemohli připojovat své pozměňovací návrhy, přesto by ale zákon mohl projít legislativním procesem rychleji. Poslanci se nejspíše shodnou na zkrácení lhůt. „Aby byl vytvořen dostatečný prostor pro jednání ve výborech, stačí na to týden, tedy sedm dní,“ připustil Pavel Kováčik.
Podle něj ale i telekomunikační zákon ukazuje, „jak hluboké jsou rozpory nejen v rámci koalice, ale i uvnitř jednotlivých stran“. Proti návrhu, jak ho předložila vláda, se totiž ozval i předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný, kterému se nelíbí určování výše pokut pro operátory podle jejich obratu. Jaroslav Faltýnek přiznal, že důvod, proč se poslanec jeho hnutí proti vládnímu návrhu staví, nezná.
