Slavnostní vyzvánění zvonu Zikmund, který je největší v pražské katedrále sv. Víta, provázelo poslední cestu rakve s pozůstatky kardinála Miloslava Vlka do arcibiskupské hrobky, která završila pohřeb. S kardinálem Vlkem se přišlo rozloučit přes dva tisíce lidí, kteří katedrálu dopoledne zcela zaplnili.
Dominik Duka na začátek zádušní mše připomněl, že Miloslav Vlk, který se stal arcibiskupem pražským a primasem českým v roce 1991, stanul před mimořádně náročným úkolem.
„Loučíme se s pražským arcibiskupem, nástupcem kardinála Tomáška, kterému připadl úkol vystavět budovu církve ve svobodném, suverénním a demokratickém státu,“ řekl Dominik Duka. „Že se vzpamatovala, že obnovil její strukturu, to je jeho zásluha,“ přiznal kardinál Duka již před pohřbem v rozhovoru pro ČT.
Kázání potom vedl emeritní biskup plzeňský František Radkovský, který byl Miloslavu Vlkovi blízkým přítelem. Ten především nechal svými ústy promluvit samotného Miloslava Vlka, když předčítal z jeho vzpomínek. Radkovský charakterizoval zesnulého kardinála jako vytrvalého a odvážného bojovníka „za svobodu, právo a spravedlnost pro církev, a to nejen v době komunistické totality, ale i v době, kdy měl zodpovědnost za celou církev“.
František Radkovský i Dominik Duka a před pohřbem také Vlkův někdejší sekretář a nynější ministr kultury Daniel Herman vzpomněli také na určitou tvrdohlavost Miloslava Vlka. „Léta totality byla pro něho stálou zkouškou. Se svou přímou a energickou povahou při pro režim a jeho strážce velkým nepřítelem. A oni mu to dávali pocítit,“ charakterizoval jej František Radkovský.
Kardinál Duka pak nechal vzpomenout na své rozepře s jeho předchůdcem. „Patřil ke generaci, která poznala jak hnědou, tak rudou diktaturu. To ho někdy vedlo k určité uzavřenosti, obavám, které mu bránily přijmout demokracii jako diskusi, toleranci, která vyžaduje mnohdy i kompromis tehdy, když absolutní a ideální řešení nejsou dosažitelná. (…) Je známo, že jsme s bratrem Miloslavem mnohdy neměli na mnohé věci církevní politiky stejný názor. Ujišťuji všechny, že to neubralo nic na naší vzájemné úctě a celoživotním přátelství,“ řekl současný pražský arcibiskup.
Během mše zaznělo i poselství papeže Františka, které přečetl papežský nuncius Giuseppe Leanza. „Duchovně se připojuji k věřícím diecéze, kde pečlivě vykonával biskupskou službu. Vzpomínám s obdivem na jeho houževnatou věrnost Kristu, nehledě na útrapy a pronásledování církve, stejně jako na jeho plodnou a mnohostrannou apoštolskou aktivitu,“ zaznělo v poselství.
Promluvili také bangkokský biskup a představitel hnutí fokoláre, ke kterému se Miloslav Vlk hlásil, Francis Xavier Kriengsak Kovithavanij nebo bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm.
Miloslav Vlk ještě jednou zcela zaplnil katedrálu
Lidé, kteří se chtěli rozloučit se zesnulým Miloslavem Vlkem, začali na Pražský hrad přicházet s velkým předstihem. Před katedrálou potom stáli dlouhou frontu, a když se svatostánek otevřel, byly již dlouho před zahájením všechny lavice plné. Stále přicházeli další lidé. Rozloučit se s Miloslavem Vlkem přijeli lidé z celé republiky – třeba z Prostějova či Ledče nad Sázavou – nebo i z Polska.
Turisté do katedrály v den pohřbu nemohli. Sledovat dění uvnitř však mohli ze třetího nádvoří nebo Hradčanského náměstí, kde byly velkoplošné obrazovky.
Zádušní mši zahájil příchod 480hlavého průvodu od Arcibiskupského paláce. „Bude tam 400 kněží, 60 kardinálů, arcibiskupů, biskupů a opatů, několik desítek ministrantů,“ shrnul sekretář pražského arcibiskupa a ceremonář pražského arcibiskupství Vojtěch Mátl.
Tisíce lidí se ale přišly kardinálově památce poklonit již v minulých dnech. Pietní akt se konal na Hradě už ve čtvrtek, před otevřením katedrály mnozí lidé čekali více než hodinu. Přinášeli květiny, zapalovali svíčky a podepisovali se do kondolenční knihy. V pátek byla rakev s kardinálovými pozůstatky vystavena v kostele svatého Benedikta na Hradčanském náměstí. Sestry i podle počtu obrázků s emeritním pražským arcibiskupem, které příchozím na památku rozdávaly, počet návštěvníků odhadují na pět tisíc.
Kardinálové z celého světa ano, prezident ne
Pohřeb kardinála Vlka přivedl na Hrad mnoho církevních osobností. Přijeli biskupové z okolních zemí, pražské arcibiskupství ohlásilo například účast emeritního arcibiskupa v Kolíně nad Rýnem kardinála Joachima Meisnera či emeritního arcibiskupa krakovského kardinála Stanislawa Dziwisze. Z Bangkoku pak přicestoval kardinál Kriengsak Kovithavanij.
Chyběl naopak prezident republiky Miloš Zeman, který předem oznámil, že nepřijde, pošle jen smuteční věnec. Miloslav Vlk současného českého prezidenta v minulosti několikrát kritizoval.
Nad nepřítomností hlavy státu si posteskl historik a publicista Jaroslav Šebek, který se podílel na organizaci pohřbu Vlkova předchůdce kardinála Františka Tomáška v srpnu 1992, jehož se zúčastnil Václav Havel. „Mrzí mě a nechápu, že naše současná hlava státu se tohoto pohřbu neúčastní kvůli osobním sporům,“ podotkl. „Já jsem kluk z vesnice a tam na pohřby chodí i ti lidé, kteří se před tím se zesnulým třeba nemuseli,“ dodal.
Vládu reprezentovali lidovečtí ministři Daniel Herman, Marian Jurečka a Pavel Bělobrádek a také ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).
Zvon Zikmund a slova arcibiskupa Graubnera vyprovodily kardinála do hrobu
Mimořádné zvonění zahájil již v 10 hodin zvon Josef v roli umíráčku. V 10:26 jej vystřídal zvon Jan Křtitel, který 19 minut zvonil sám na připomínku 19 let kardinálova působení v úřadu arcibiskupa. Poté se rozezněly i další zvony horní zvonice katedrály. Všechny umlkly v 11 hodin, tedy v čas zahájení zádušní mše. Když mši ve 13 hodin ukončil zpěv svatováclavského chorálu a Libera me, Domine z Faurého Requiem, rozezněl se nad Pražským hradem zvuk zvonu Zikmund.
Rakev k arcibiskupské hrobce nesli mimo jiné českobudějovický biskup Vlastimil Kročil a plzeňský biskup Tomáš Holub. Obřad posledního rozloučení po skončení zádušní mše vedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Ten na závěr poděkoval tisícům lidí v zaplněné katedrále za účast. „Rád bych poprosil, zůstaňme v tomto postoji, přátelství i dál, protože smrt nic nekončí, jen mění. Ten, který odešel k Pánu, může být s námi ve spojení v našich modlitbách,“ uzavřel Jan Graubner.
V hrobce arcibiskupů se ocitl Miloslav Vlk po boku svých předchůdců. „Naposledy tam byl pohřben před 25 lety pan kardinál Tomášek,“ upozornil arcibiskupský ceremonář.
Kardinál Miloslav Vlk zemřel minulý týden ve věku 84 let. V čele českých katolíků stál v přelomové polistopadové době. Výrazně se zasloužil o ekumenickou spolupráci křesťanských církví v Česku. Pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a usiloval o navrácení církevního majetku. Historikové i mluvčí na mši připomněli také jeho přínos k česko-německému dialogu a usmíření obou národů. Před rakví s tělem Miloslava Vlka nesli vojáci Hradní stráže dvě významná ocenění, jejichž nositelem kardinál byl: český Řád Tomáše Garriqua Masaryka za zásluhy o demokracii a německý Velký kříž za zásluhy.
