Sněmovna minulý týden Babiše vyzvala, aby do konce dubna vyvrátil vážná podezření z daňových úniků v souvislosti se svými obchody se skupinou Agrofert, kterou dříve vlastnil. Babiš poté v dopisu Sobotkovi napsal, že ho poslanci bez důkazů obviňují z daňových podvodů a chtějí ho i soudit. Takové jednání označil za lynč.
Sobotka řekl, že si s Babišem dnes o záležitosti krátce promluvil. „Je zbytečné, abychom si v té věci vyměňovali dopisy, já jsem ho především požádal, aby celou věc maximálně vysvětlil veřejnosti,“ uvedl. Jedná se podle něj o reputaci Babiše i celé vlády.
„Tři roky jsme prosazovali opatření, která eliminují šedou ekonomiku,“ dodal Sobotka. Je proto důležité, aby ministr nebyl v podezřeni, že se dopustil daňové optimalizace, uvedl. „Očekávám, že (Babiš) využije svou lhůtu, kterou dostal od sněmovny, aby všechno veřejnosti vysvětlil,“ řekl.
Babiš v dopisu pro Sobotku uvedl, že podvod je trestný čin, u něhož o vině rozhoduje jedině soud. Poslanci se podle něj staví do role žalobce, policie i soudu, když po něm žádají vysvětlení a sami chtějí posuzovat, zda je dostatečné. Babiš rovněž uvedl, že na výzvu sněmovny bude v daném termínu, tedy do konce dubna, reagovat písemně. Je přesvědčen, že veřejnosti už své příjmy vysvětlil.
Skupina Agrofert ve středu ve třech celostátních denících zveřejnila inzerát, ve kterém se proti nedávnému jednání sněmovny ohledně daňových záležitostí Agrofertu a Babiše ohradila. Agrofert odmítá tvrzení o daňových optimalizacích či povodech a tvrdí, že veškeré transakce, o kterých poslanci diskutovali, „proběhly naprosto v souladu se zákonem“.
Babiš znovu navrhuje zdanění korunových dluhopisů
Babiš také znovu podal novelu o zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů. Předlohu už obdrželi poslanci. Zdanění by dopadlo i na Babiše, když v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil.
Dani by od příštího roku podléhaly podle Babišovy úpravy obligace, které nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení. Zdanění by se tedy nevztahovalo například na korunové dluhopisy, které stát nabízel obyvatelům za ministra financí Miroslava Kalouska.
Původně chtěl Babiš připojit svůj návrh k předloze opozičního klubu TOP 09 a Starostů o zvýšení daňové úlevy dárcům krve a o její zavedení pro dárce kostní dřeně. Předkladatelé normu ale na protest proti ministrovu postupu stáhli. Rovněž oni ji předložili znovu.
Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let, Kalousek ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012.
Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně. Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.
Babišovu novelu nejprve posoudí vláda, má na to měsíc. Teprve potom se jí budou moci začít zabývat zákonodárci. Ministr financí chce, aby sněmovna normu schválila zrychleně už v prvním čtení. Je však navzdory tomu otázkou, zda se stihne projednat do konce volebního období.
