Inspekce obvinila bývalého detektiva Komárka. Hrozí mu až pět let

Nahrávám video
GIBS obvinila bývalého detektiva Komárka ze zneužití pravomoci
Zdroj: ČT24

Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila bývalého detektiva Jiřího Komárka ze zneužití pravomoci. Informaci přinesl Český rozhlas Radiožurnál, podle kterého jde o Komárkovo prohlášení, že je policejní prezident Tomáš Tuhý podezřelý z brutálního úniku informací. Komárek nyní podle informací tisku působí u Finanční správy, která spadá pod ministerstvo financí. Od března by měl koordinovat práci Daňové Kobry.

Podle státního zástupce Pavla Prygla se měl Komárek činu dopustit porušením povinnosti mlčenlivosti a povinnosti nestranného jednání tak, jak mu ukládá zákon o policii a zákon o služebním poměru. Hrozí mu za to až pět let vězení nebo zákaz činnosti.

Bývalý vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ byl jedním z hlavních kritiků policejní reorganizace a kvůli změnám od sboru odešel. V rozhovoru s reportérem ČT Jiřím Hynkem loni v červnu uvedl, že cílem reorganizace není modernizace sborů, ale snaha ÚOOZ „rozprášit“ a „odstavit“ jeho ředitele, plukovníka Roberta Šlachtu.

Zároveň tehdy prohlásil: „Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách.“ 

Únik informací podle Komárka souvisel s kauzou Vidkun. ÚOOZ v roce 2015 provedla na Olomoucku razii, která cílila na klientelistickou síť policistů, politiků a podnikatelů a ve které šlo právě o úniky policejních informací.

Tuhý kvůli výroku podal na Komárka trestní oznámení pro podezření na zneužití pravomoci a pro pomluvu. Uvedl tehdy, že se nařčení nezakládá na pravdě a poškozuje důvěru celého policejního sboru: „Zveřejněné ‚podezření‘ beru jako nebývalý účelový nátlak a pokus o dehonestaci mé osoby.“ 

Že by se Komárek dopustil pomluvy, se ale nakonec neprokázalo. Například kontrola Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ukázala, že vyšetřování takzvaného úniku bylo zcela v pořádku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Blažek: Komárek byl jen pěšák v cynické hře olomouckých žalobců

Sněmovní vyšetřovací komise, která kvůli reorganizaci vznikla, nicméně v únoru v závěrečné zprávě Komárka za jeho výroky kritizovala. Podle poslanců vystupoval neprofesionálně, podporoval spekulace a vycházel z nepřesně vyhodnocených informací.

Předseda komise Pavel Blažek (ODS) v reakci na obvinění Komárka uvedl, že se závěry komise potvrdily. „Orgány činné v trestním řízení tímto zcela naplnily závěry vyšetřovací komise. Ta označila postup Komárka za neprofesionální a trestněprávní důsledky se do určité míry daly čekat,“ řekl Blažek. Z obvinění Komárka se ale neraduje.

Pan Komárek tím, jak se nebál vystoupit veřejně, tak někteří zůstali dál ve svých teplých kancelářích. To jsou ti, kteří to všechno vymysleli. A sedí v nich dál a pan Komárek to má teď všechno odnést. S tím tedy nesouhlasím.
Pavel Blažek

„Uvědomuju si jeho roli v celé kauze. V podstatě byl pouhým pěšákem v cynické hře olomouckých státních zástupců, čehož potom mistrně využilo hnutí ANO,“ řekl Blažek. Orgány činné v trestním řízení se podle něj nemohou spokojit se stíháním „pěšáků“, ale musí se snažit potrestat „generály“.

Sněmovní komise kritizovala olomoucké žalobce za to, že v souvislosti s policejní reformou podle ní vypustili některé neověřené a nepravdivé informace. Tím podle poslanců aktivně vstoupili do politického života. Komise také míní, že porušovali zákon. Vyzvala proto vládu, aby se zabývala situací na olomouckém vrchním státním zastupitelství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...