Vzácná shoda českých politiků. Domluvili se na prioritách jednání o brexitu

Události: Shoda napříč stranami ohledně českých priorit k brexitu (zdroj: ČT24)

Zástupci všech parlamentních stran se shodli na českých prioritách pro jednání o vystoupení Velké Británie z EU. Považují za ně zachování práv českých občanů, ekonomických vazeb a spojenectví v bezpečnostní a vojenské oblasti. Společnou schůzku zástupců všech stran svolal předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Setkání by měla pokračovat i do budoucna.

„Dnešek je vzácný okamžik shody. Takových tady v posledních deseti, patnácti letech mnoho v Poslanecké sněmovně nebylo. Já myslím, že je dobrý signál, že se česká politická reprezentace dokázala shodnout na tom, co je náš národní zájem v rámci vyjednávání, která povede Evropská unie,“ řekl po jednání premiér Sobotka.

Výsledkem schůzky, na kterou dorazili předsedové ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM, TOP 09 a hnutí Úsvit - Národní koalice, je prohlášení, které bude podle premiéra připojeno k mandátu české vlády pro jednání o brexitu. Předsedu hnutí ANO Andreje Babiše zastupoval europoslanec Pavel Telička.

Události, komentáře: České stanovisko k brexitu (zdroj: ČT24)

Komunisté a Úsvit podepsali dokument s podmínkou, že ho ještě projednají stranické orgány. Předseda Ústvit-NK Miroslav Lidinský upřesnil v Událostech, komentářích, že jde například o přístup k bilaterálním smlouvám. „Až se budou nastavovat bilaterální smlouvy na konkrétní věci, tak nemusí být veškeré smlouvy přínosem pro ČR. Je potřeba zvážit, jestli by nebylo výhodnější jít po některých linkách samostatně,“ míní.

„Hlavními prioritami pro jednání o podmínkách ukončení členství Spojeného království v Evropské unii jsou z pohledu ČR především zachování stávajícího přístupu na trh zboží a služeb, zajištění práv našich občanů a vyřešení rozpočtových záležitostí,“ píše se v textu.

Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek věří, že shoda posílí Česko při jednání o společné evropské vyjednávací pozici. „Pokud v Evropské radě řeknete, že to je průřezová dohoda všech politických sil ve sněmovně, tak to samozřejmě svoji váhu má,“ uvedl. Za nejdůležitější považuje, aby se nezhoršilo postavení českých občanů v Británii.

TOP 09 vidí priority zejména v bezpečnosti a ekonomice. „Vážím si toho, že jednání proběhlo, podařilo se na úrovni všech parlamentních stran formulovat společnou pozici, v podstatě mandát pro předsedu vlády i stanovisko pro naše europoslance,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 

Předseda ODS Petr Fiala ke schůzce v minulosti opakovaně vyzýval a ocenil proto, že se uskutečnila. „Ukázalo se, že se můžeme a máme pokusit dosáhnout nějaké národní shody a vytvořit společnou českou pozici, která by dávala jakékoliv vládě silný mandát pro vyjednávání v zahraničí,“ řekl novinářům.

  • Na ostrovech loni pracovalo podle posledních odhadů úřadu práce 37 tisíc českých občanů, nejčastěji to bylo v pohostinství.
  • Velká Británie je v Česku podle agentury Cezchinvest osmým největším zahraničním investorem. Od vzniku ČR tu Britové investovali do zhruba 90 projektů skoro 24 miliard korun.
  • Pro české firmy je Británie stále důležitějším odbytištěm. Jen loni tam vyvezly zboží za 206 miliard korun. Tradičně patří mezi pět nejvýznamnějších exportních trhů domácích podniků. Naopak z ostrovů k nám se vozí mnohem méně zboží.

Česko posílí ambasádu v Londýně

Předseda komunistů Vojtěch Filip navrhl, aby Česko sice postupovalo v jednotě s ostatními evropskými zeměmi, ale „způsobem, který umožňuje zastat se našich občanů, kteří tam studují nebo pracují“. Chtěl proto zřídit zvláštního zmocněnce pro brexit. Předsedové ostatních stran to ale odmítli. Byl by to podle nich špatný signál vůči EU.

Šéfové stran ale naopak souhlasili s posílením ambasády v Londýně. To bude podle Filipa nutné, protože očekává komplikace související s tím, že za kanálem žije a pracuje sto tisíc Čechů.

Kroky Velké Británie k vystoupení z EU
Zdroj: ČT24

Skupina se podle Sobotky bude scházet i v budoucnu zřejmě na úrovni místopředsedů stran. Nadále se bude zabývat brexitem, otevřít by se ale mohla i otázka reformy Evropské unie. To ocenil i Fiala: „I v tomto směru bychom se měli pokusit najít shodu, byť možná bude její nalezení mnohem těžší.“

Mayová chce tvrdý brexit

Jednání o vystoupení Británie z EU povedou členské země společně. Oficiálně by měla začít v březnu, až britská premiérka Theresa Mayová oznámí v Bruselu, že její země na základě výsledků loňského referenda odchází z Unie.

Předpokládá se, že jednání nebudou snadná, spory se očekávají především v oblasti volného pohybu a v přístupu na unijní trh. Mayová už dala na vědomí, že chce takzvaný tvrdý brexit, tedy úplně oddělení od EU.