Reportáž: V Česku je sněhu pro dva Orlíky
Množství a složení sněhu hydrologové pravidelně měří pomocí sněhoměru, dutého válce se senzorem, a zjišťují jeho vodní hodnoty – čili kolik milimetrů vody na metr čtvereční může sněhová pokrývka v případě roztání přinést.
Podle pondělních údajů na horách leží sněhová pokrývka, ve které je ukryto 100 až 300 litrů vody v každém metru čtverečním. Na Šumavě je to až 350 l/m2 a na hřebenech Krkonoš 300 až 500 litrů vody na metr čtvereční.
Údaje hydrologů využívají například povodí, která regulují hladiny na přehradách, aby se mohla na případný přísun vody připravit. Horské přehradní nádrže na severu Čech mají zatím dostatečné rezervy, včetně přehrady Josefův Důl. „Ještě jsme schopni zachytit dva a půl milionu metru krychlových vody. K tomu, aby přehrada byla plná, zbývají dva metry,“ uvádí zdejší hrázný Petr Ševčík.
Obavy z tání v podhůří
Značné množství sněhu ale stále leží i v nižších polohách. V Česku jsou momentálně necelé dvě miliardy kubíků vody – a kdyby všechna pokrývka roztála naráz, byla by na celém území republiky voda do výšky dvaadvaceti centimetrů. Právě tání v podhůří se nyní meteorologové obávají. Předpověď pro následující hodiny totiž počítá s oteplením, silným deštěm a větrem, a zatímco na nejvyšších partiích českých hor má i za těchto podmínek sníh jistou absorpční schopnost, v nižších polohách to neplatí a rychle se mění ve vodu.
Meteorologové proto vydali výstrahu před povodněmi. Extrémní stupeň nebezpeční platí pro Liberecký kraj a Děčínsko, stupeň bdělosti se potom s ohledem na Pošumaví týká i Plzeňského a Jihočeského kraje. Nejvýraznější vzestupy hladin řek očekávají meteorologové v povodí Smědé, Mandavy, Lužické Nisy, Kamenice a Ploučnice, kde hrozí i překročení třetího stupně.
