Česká republika bude na post generálního tajemníka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) prosazovat tuzemského kariérního diplomata Štefana Füleho. Tříletý mandát stávajícího šéfa OBSE Mamberta Zaniera skončí 30. června.
Praha chce do čela OBSE postavit diplomata Füleho
OBSE sdružuje 57 zemí včetně Ruska a Spojených států. Vznikla jako nástupce Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (na jejíž závěrečný akt z Helsinek se odvolávala i Charta 77). Snaží se přispívat k prevenci ozbrojených konfliktů a podporuje demokratické vládnutí; pravidelně tak vysílá své pozorovatele k volbám, monitoruje průběh válečných konfliktů a dohlíží na dodržování lidských práv. Mise OBSE pomáhají také s poválečnou obnovou.
Jmenování nového generálního tajemníka, který nahradí dosluhujícího Zaniera, podléhá jednohlasnému schválení Ministerskou radou OBSE, a celý vyjednávací proces povede Rakousko, které letos organizaci předsedá. O novém generálním tajemníkovi by členské země měly rozhodnout ve druhém čtvrtletí.
Zaorálek: Füle je cílevědomý diplomat a efektivní manažer
Na aktuálním zasedání tuzemského kabinetu nyní bez výhrad prošel návrh ministerstva zahraničí, aby se tuzemským nominantem stal stávající zvláštní ministerský zmocněnec pro OBSE Štefan Füle. Nejde o neznámé jméno, Füle v minulosti coby český zástupce zasedal v Evropské komisi a v úřednické vládě Jana Fischera řídil kontakty s Unií.
„Štefan Füle ve všech svých dosavadních funkcích dokázal, že je cílevědomým diplomatem a efektivním manažerem s výbornou znalostí bezpečnostní problematiky. Umí zřetelně formulovat celoevropské zájmy a budovat vztahy s partnery,“ komentoval výběr českého kandidáta ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Čtyřiapadesátiletý kariérní diplomat za socialismu vystudoval elitní sovětský Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (známý jako MGIMO) a od roku 1982 až do pádu režimu patřil mezi členy komunistické strany.
Zaměstnancem ministerstva zahraničí se stal už v roce 1987 a během své kariéry působil jako člen české mise v OSN, velvyslanec v Litvě i Velké Británii a v letech 2005 až 2009 také jako velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci.
Od května do listopadu 2009 byl ministrem pro evropské záležitosti v úřednické vládě Jana Fischera. Počátkem listopadu 2009 se ODS a ČSSD, jež stály (spolu se zelenými) za vznikem Fischerovy vlády, shodly na Füleho nominaci do funkce eurokomisaře. Od února 2010 do konce října 2014 Füle zastával post komisaře EU pro rozšíření a evropskou sousedskou politiku.
Štefan Füle
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála je role generálního tajemníka OBSE velmi významná v tom, že jako jediná udržuje dialog Západu s Ruskem. Füleho kandidaturu proto podle něj mohlo ztěžovat to, že patřil ke čtveřici českých politiků, kteří figurovali na seznamu osob, jež Moskva považovala za nežádoucí na území Ruska.
V roli eurokomisaře pro rozšíření se totiž podílel na jednání EU s Ukrajinou o asociační dohodě, s níž Rusko nesouhlasilo. Stavěl se také proti obsazení Krymu Ruskem. Na tomto seznamu však již není. „O seznamu, a tedy přesném datu má informace pouze ruská strana, od září minulého roku nicméně vím, že na něm nefiguruji,“ řekl Füle.