Babiš zadal audity na svůj majetek. Chce dokázat, že na dluhopisy měl peníze

Nahrávám video

Andrej Babiš zadal dva audity svého majetku, věří, že ho nadobro vysvobodí ze zajetí kauzy nákupu dluhopisů Agrofertu. V rozhovoru pro Události, komentáře řekl ministr financí a předseda hnutí ANO, že o svém majetku nemá sám přehled a údaje, které zveřejnil, získal od své správkyně.

Andrej Babiš nakoupil dluhopisy Agrofertu z roku 2012 zhruba za necelé 1,5 miliardy korun. Podle výpočtu týdeníku Echo ale v té době podle majetkových přiznání měl čistý příjem o 150 milionů nižší. Babiš tvrdí, že dodatečně zjistil, že měl fakticky ještě miliardu navíc. Čísla přitom získal od správkyně svého majetku. „Já jsem v životě své peníze nepočítal,“ řekl v Událostech, komentářích.

Ministr financí a dosavadní majitel Agrofertu slíbil, že čísla, o kterých hovoří, doloží. „Oslovil jsem dva renomované auditory z první čtyřky a požádal jsem je, aby udělali nezávislý audit. Jsem připraven jej zveřejnit,“ uvedl.

Současně vyzval předsedy některých dalších parlamentních politických stran, aby také detailně odhalili svůj majetek. Konkrétně by Andrej Babiš chtěl znát majetkové poměry předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska a prvního muže ODS Petra Fialy. Sobotka přitom krátce předtím vyzval Babiše, aby okolnosti nákupu dluhopisů objasnil a oba šéfy vládních stran zase kritizoval kvůli dluhopisům Fiala.

Nahrávám video

Babiš tvrdí, že až poté, co mu novináři postupně kladli otázky a on opakovaně „volal paní, která spravuje moje peníze“, zjistil, že měl vyšší příjmy. Stalo se tak prý pod tlakem situace, kdy se zdálo, že mu na nákup dluhopisů chyběly desítky milionů korun.  

Původně šéf hnutí ANO vyrukoval s částkou po zdanění přes 1,5 miliardy, což by mu bylo na dluhopisy stačilo. Jak poukázalo Echo24, šlo o příjmy do roku 2015. Dluhopisy však koupil o dva roky dříve.

„Znovu jsem volal paní, která spravuje peníze, a ptám se: Měl jsem ještě nějaké příjmy, které nepodléhají dani? Ona říkala: Ano, prodal jste firmy a měl jste ještě dluhopisy,“ popsal, jak se dozvěděl o další miliardě. Celkové příjmy od roku 1993 do roku 2015 tak podle něj byly 2 531 768 228 korun. Babiš přitom zdůraznil, že měl majetek i před rokem 1993.

Babiš ušetří na daních. Odmítá, že by mu o to šlo

V Babišově případě však nejde jen o okolnosti nákupu dluhopisů. Jak upozornil ekonomický redaktor časopisu Reportér Jiří Štický, „hlavním důvodem, proč byly v té době korunové dluhopisy vydávány, byla daňová optimalizace“. Šlo o tzv. korunové dluhopisy, u kterých byla díky zaokrouhlování nulová efektivní daň, a byly zrušeny v roce 2013. Andrej Babiš je nakoupil tři dny před zrušením korunových dluhopisů. „V případě pana Babiše bude daňová úspora za deset let, pokud je bude držet celou dobu, zhruba 130 milionů korun,“ vyčíslil Jiří Štický, podle něhož byla emise, kterou Agrofert vydal, na svoji dobu extrémní.

Babiš však odmítl, že by šlo o snahu vyhnout se placení daní. Odkázal na posudek, na jehož základě představenstvo Agrofertu dluhopisy vydalo. „Agrofert je firma, která vydala dluhopisy na deset let, protože si potřebovala zajistit dlouhodobé peníze,“ tvrdí. V Událostech, komentářích Babiš slíbil, že pokud je vlastnictví korunových dluhopisů problém, navrhne jejich dodatečné zdanění.

Reportérům se Babiš neomluví

Ačkoli kauzu dluhopisů neotevřela Česká televize, Andrej Babiš právě ji v čele s redakcí aktuální publicistiky obvinil ze zkorumpovanosti.

Omluvit se za to odmítl. „Já se neomluvím. Korupce nemusí být jenom finanční. Když se podíváme do slovníku, tak vám přečtu definici korupce: Zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti. Takže korupce může být zneužití České televize jako veřejnoprávního média, překrucování spravedlnosti, falešné obvinění, úmyslné uvedení v omyl,“ uvedl Andrej Babiš. Je přitom přesvědčen, že se publicistický pořad Reportéři ČT příliš soustředí na něj. Spočítal, že šlo o dvacet reportáží za více než tři roky. „A všechny reportáže jsou negativní,“ míní.

To však odmítl šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner. „Náš pořad upozorňuje na nepravosti třináct let ve stylu padni, komu padni, ročně vysíláme kolem 130 reportáží a reportáže, které se týkají jeho, Agrofertu či hnutí ANO tvoří jen nepatrný zlomek. Jeho argumentace je zjevným útokem na naši novinářskou nezávislost,“ upozornil.

Stejně tak Marek Wollner zpochybnil způsob, kterým Babiš vysvětloval své obvinění Reportérů ČT z korupce. „Slovo korupce je u nás používáno a vnímáno v trestněprávním smyslu, a tak jej použil i Andrej Babiš. Jeho odkazy na nepoužívané slovníkové konotace jsou pouhé vykrucování. Právníci ho už poučili, že by měl ze svého žalovatelného tvrzení vycouvat, přitom se omluvit nehodlá,“ podotkl.

V této chvíli jsme nuceni požádat ministra financí, aby jednoznačně upřesnil svůj výrok a doložil tvrzení, která zazněla ve včerejším vydání pořadu Reportéři ČT. Očekáváme, že pokud obvinění neprokáže, České televizi a především zaměstnancům redakce aktuální publicistiky se omluví.
Alžběta Plívová
mluvčí ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna bude o zrušení poplatků pro ČT a ČRo hlasovat v sobotu v půl páté ráno

Sněmovna bude v prvním čtení o zrušení rozhlasových a televizních poplatků hlasovat v sobotu 24. října ve 4:36. Rozhodla o tom v pátek před 20. hodinou hlasy vládní koalice na návrh předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání tohoto vládního návrhu dopoledne. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která varuje před zestátněním obou veřejnoprávních médií a ohrožením jejich nezávislosti.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Lidé protestují proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 11 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 13 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.