Ruský hacker zadržený v Praze zřejmě ukradl data ze sítě Linkedin

Čeští policisté ve spolupráci s americkou FBI zadrželi mezinárodně hledaného ruského hackera. Muž je podezřelý, že napadal cíle ve Spojených státech. Po zadržení zkolaboval a musel být převezen do nemocnice, o jeho vydání do USA se bude rozhodovat. Ruské velvyslanectví v Praze naléhá, aby byl vydán Rusku. Podle televize ABC je zadržený odpovědný za masivní útok na profesní sociální síť LinkedIn v roce 2012.

Městský soud v Praze poslal zadrženého do vazby, jeho případné vydání do USA teprve posoudí. Rozhodnutí by pak bylo na ministru spravedlnosti, žádost o vydání zatím resort podle mluvčí Terezy Schejbalové neobdržel.

O vydání podezřelého – v tomto případě ale do Ruska – žádá ruská ambasáda v Praze. „Velvyslanectví podniká veškeré kroky k ochraně zájmů tohoto ruského občana. Spolupracujeme s jeho advokátem,“ řekl agentuře TASS mluvčí ruské ambasády Alexej Kolmakov. Dopadení údajného hackera v Praze se stalo jednou z hlavních zpráv v ruských médiích. 

Profesní sociální síť LinkedIn podle televize ABC oznámila, že hacker je spojen s masivním útokem na její servery  v roce 2012. Ze zpráv amerických médií vyplývá, že hacker byl v Praze zadržen už 5. října, zpráva byla podle zdrojů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) zpožděna o dva týdny „z taktických důvodů“.

Podle dostupných informací se síť LinkedIn v roce 2012 stala obětí krádeže dat, při níž byla narušena bezpečnost přihlašovacích hesel některých členů. Podle původního odhadu expertů hackeři ukradli víc než šest milionů hesel. Letos v květnu bylo ale oznámeno, že mohla být ukradena a rozprodána na tajných webech citlivá data až 160 milionů uživatelů. Síť má přes 430 milionů registrovaných členů. 

Hacker byl v Česku se svou přítelkyní, policisté ho dopadli v jednom z pražských hotelů. „Díky rychlému toku informací byl muž zadržen již 12 hodin po přijetí první operativní informace,“ uvedl mluvčí policejního prezidia David Schön. Hledaného muže zákrok natolik překvapil, že nekladl žádný odpor. Bezprostředně po zadržení zkolaboval a policisté mu museli poskytnout první pomoc. Hacker nakonec skončil v nemocnici. 

V minulosti Moskva ostře protestovala proti zadržení a vydání svých občanů americké justici, ať šlo o obchodníka se zbraněmi Viktora Buta či pilota Konstantina Jarošenka, který byl v USA odsouzen za pašování drog. But byl zadržen v roce 2008 v Thajsku, když padl do léčky zosnované americkými agenty. V USA si má podle rozsudku z roku 2012 odsedět 25 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 12 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.