Jihočeský hejtman Jiří Zimola, který jako jeden z mála obhájil pro domovskou ČSSD vítězství v krajských volbách, žádá vedení sociální demokracie, aby ve sněmovně podpořilo jeho návrh na zdanění církevních restitucí. Stranický šéf Bohuslav Sobotka je proti, jihočeská iniciativa ale začíná získávat podporu mezi oranžovými poslanci.
Ve volbách do krajských zastupitelstev byl jihočeský hejtman Jiří Zimola jediným sociálním demokratem, kterému se podařilo zvítězit potřetí v řadě; kromě Českobudějovicka vyhrála sociální demokracie už jen na Vysočině, kde její kandidátku vedl nestraník Jiří Běhounek, a v žádném dalším kraji se nejsilnější vládní straně její, čtyři roky stará vítězství obhájit nepodařilo.
Samotný jihočeský hejtman rovněž patřil mezi ty straníky, kteří se po posledních sněmovních volbách zúčastnili tajné návštěvy lánského zámku a pokusili se sesadit svého stranického šéfa Sobotku. Možnost, že by nyní – posílený aktuálním krajským vítězstvím – na nadcházejícím volebním sjezdu vyzval Sobotku k přímému souboji o křeslo předsedy, ovšem Zimola odmítl a v povolebních rozhovorech uváděl jen to, že by si přál, aby vedení strany jeho hlasu víc naslouchalo. První příležitost dává centrále už tři dny po volbách.
Zimola navrhuje devatenáctiprocentní daň
Majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který republika zabavila po komunistickém převzetí moci. Řadu objektů a pozemků ale stát v průběhu let převedl na obce nebo kraje, příkladem může být pražská nemocnice na Františku, dříve v držení řádu Milosrdných bratří a dnes spravovaná Prahou 1.
Podobné objekty se církvím nevrací, ale stát za ně v rámci restitucí vyplácí finanční náhradu; během třiceti let by mělo jít o 59 miliard navyšovaných o inflaci, v případě letošního roku jde o dvě miliardy. Současně s tím se během sedmnácti let sníží až na nulu příspěvek, který církve dostávají od státu na svůj chod. Letos jde o 1,37 miliardy. A právě zde se hlásí o slovo Jiří Zimola.
Jihočeský kraj totiž na jaře navrhl restituce zdanit; podle českobudějovického legislativního návrhu by se devatenáctiprocentní daň vztahovala nejen na restituční náhrady, ale i na každoroční příspěvky, což by v případě letošního roku přineslo do státního rozpočtu přes 600 milionů.
Změnila se po volbách situace? Podle Tejce ano
Vláda se novelou zákona o zdanění restitučních náhrad zabývala v létě a nezaujala k ní žádné stanovisko, což v praxi znamená, že normu nechala přejít do Poslanecké sněmovny. Ta by se jí měla zabývat už příští týden a Zimola nyní Lidový dům žádá, aby na parlamentní úrovni jihočeskou iniciativu podpořil.
„Myslím si, že to je levicové, sociálnědemokratické téma. Měli bychom se k tomu vrátit,“ dodává Zimola s odkazem na stranická prohlášení před parlamentními volbami v roce 2013, ve kterých ČSSD navrhovala restituce zrušit.
Zimolův podnět nachází oporu i na Pražském hradě; prezident jihočeského hejtmana pochválil za předvolební zdůrazňování levicových témat a ústy svého mluvčího na adresu zdanění restitucí dodal: „Je to bytostně levicové téma, které ČSSD prosazovala před volbami – a potom ho opustila.“
Zdanění restitučních náhrad začíná získávat podporu i v poslaneckém klubu ČSSD. „Výsledky voleb ukazují, že voliči by takový krok ocenili tak, jak ho ocenili v jižních Čechách,“ soudí někdejší šéf sociálnědemokratických poslanců a předseda ústavněprávního výboru Jeroným Tejc.
Sobotka chce zůstat u koaličních dohod
Premiér Bohuslav Sobotka ale v roce 2014 při sestavování koalice koaličním lidovcům slíbil, že s restitucemi jeho vláda hýbat nebude, a tento slib pro něj platí i po volbách. „Ta věc je vyřešena. Jasné stanovisko jsme k tomu řekli a já nevidím důvod, proč bychom ho měli měnit,“ uvádí.
Podle vládních legislativců by navíc mohla být předloha v rozporu s restitučními smlouvami a hrozí, že jihočeský plán zasáhne do legitimního očekávání církví; platný zákon totiž stanovuje, že náhrada ani příspěvek předmětem daně nejsou. Republice by tak mohly hrozit žaloby.
Vedle toho nadále platí, že jsou proti i koaliční křesťanští demokraté. „Pro nás je to téma nepřijatelné. V Poslanecké sněmovně zabráníme projednání nebo budeme chtít vyřadit tento bod z jednání sněmovny,“ řekl k Zimolově iniciativě lidovecký místopředseda Jan Bartošek.
V druhé nejsilnější vládní straně – hnutí ANO – se naopak jihočeským plánům nebrání. „Pokud bychom restituce zdanili, tak by ten podvod za čtyřiapadesát miliard byl trochu kompenzovaný,“ uvedl šéf hnutí a ministr financí Andrej Babiš, který návrh podporoval už na prázdninovém vládním zasedání.
Jihočeská koalice? Jen s těmi, kdo nebudou proti dani
Vztah s jihočeských sociálních demokratů se promítá i do regionální politiky a povolebních vyjednávání. Pravděpodobný staronový hejtman Zimola České televizi řekl, že nepůjde do koalice se žádnou ze stran, která by krajskou zákonodárnou iniciativu na zdanění restitučních náhrad zpochybňovala. „Je to prapor sociální demokracie, který jsem připraven vést a koalici na tom skutečně stavím,“ uvedl.
V tuto chvíli se v Budějovicích rodí koalice ČSSD a ANO, u kterého se vzhledem k Babišovu postoji odpor k danění restitucí nepředpokládá, obě strany ale musí najít pro vládu v krajské radě ještě třetího partnera, aby držely v pětapadesátičlenném zastupitelstvu většinu. Vzhledem k Zimolovu nároku se nedá počítat spolupráce s lidovci (čtyři mandáty), sám hejtman nepočítá ani s jednáním se Starosty a TOP 09. Ve hře tak zůstává ODS, KSČM a Jihočeši 2012.
