Ordinace praktických lékařů se 21. září nezavřou. Zástupci doktorů se s ministerstvem zdravotnictví dohodli na zvýšení úhrad za pacienty, a ustoupili tak od chystané protestní odstávky svých zdravotnických služeb.
Protest v podobě uzavřených ordinací iniciovalo Sdružení praktických lékařů, které zastupuje asi osmdesát procent praktiků. Jednodenním výpadkem své péče chtělo upozornit na údajně nevyhovující podmínky ambulantního zdravotnictví; vadilo jim, že očekávaný desetiprocentní růst mezd se týká jen nemocničních doktorů, stát podle nich lékaře z poliklinik přehlíží.
Ministerstvo zdravotnictví měl protest přimět ke splnění doktorských požadavků, kdy praktici žádali rozšíření kompetencí v předepisování léků a šestiprocentní nárůst takzvaných kapitačních plateb - čili úhrad, které měsíčně inkasují za pacienty ve svých kartotékách (bez ohledu na počet jejich návštěv).
Úhrady vzrostou o dvě procenta
Protest mohlo podle praktiků zažehnat jen čtvrteční jednání na ministerstvu zdravotnictví; šéf resortu Svatopluk Němeček (ČSSD) sice hovořil o „stávce milionářů“ a chystaný výpadek označil za předvolební vydírání, kompromis se ale nakonec opravdu podařilo najít, jak po společném jednání oznámil místopředseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp, který má na starosti přípravu úhradové vyhlášky na příští rok.
To, o kolik v příštím roce platby vzrostou, ale zástupci ani jedné ze stran neupřesnili; ministerstvo bylo před jednáním ochotné přistoupit na dvouprocentní růst. Podle Šonky je mlčení o výsledném čísle součástí gentlemanské dohody.
„Jednání bylo dlouhé, složité a výsledkem je kompromis, který je pro sdružení praktických lékařů přijatelný. Domluvili jsme se, padlo konkrétní číslo pro 2017 a příslib nárůstu do dalších let,“ uvedl Šonka. Podle náměstek Philippa praktikům platby porostou stejně jako jiným lékařským skupinám: „Detaily budou upřesněny v úhradové vyhlášce.“
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) později pro ČT potvrdil platnost své původní nabídky, kdy platby by měly vzrůst zhruba o dvě procenta: „Ministerstvo potvrdilo tu nabídku, to znamená meziroční nárůst zhruba kolem dvou procent. A zástupci praktických lékařů tu nabídku zváží.“
Průměrný praktický lékař s plným úvazkem má v péči 1623 pacientů. Právě od toho se pak odvíjí příjmy jeho ordinace. Základní měsíční sazba za jednoho pacienta je 47 korun. V průměru tak podle tohoto klíče dostane lékař od zdravotních pojišťoven minimálně 76 281 měsíčně.
Tato částka se však může zvýšit, závisí například na ordinačních hodinách. Pokud lékař ordinuje alespoň 25 hodin a splní další podmínky (minimálně jednou do 18:00 hodin), dostane za pacienta 49 korun. Pokud je k dispozici třicet hodin, pět dní v týdnu a umožňuje pacientům objednání, je to 52 korun. Částka závisí i na věku pacientů, o které se lékař stará.
Kromě těchto peněz pak ještě dostávají od pojišťoven zaplaceno za konkrétní výkony, například za očkování, komplexní vyšetření nebo třeba změření sedimentace. Podle ministerstva zdravotnictví tak jedna ordinace dostane v průměru za měsíc zhruba 200 tisíc korun.
Doktoři a ministerstvo zároveň začnou jednat o rozšíření jejich kompetencí a možnosti, aby předepisovali širší spektrum léků. „Rozhodl jsem se, že vyzvu praktické lékaře, pojišťovny a další segmenty k tomu, abychom vytvořili pracovní tým, který by měl jednat o tom, jak posílit roli praktického lékaře v systému zdravotnictví, jak zvýšit jeho kompetence a zodpovědnost,“ uvedl v pořadu Události, komentáře Němeček.
„Tady mají praktici naši podporu, chtěli bychom posilovat jejich pozici v systému,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „Na druhou stranu požadovat šestiprocentní navýšení bez toho, aby se domluvilo, co naši pacienti a pojištěnci dostanou navíc, v tuhletu chvíli je asi nedůvodné.“
Pojišťovny mají výhrady
A výhrady pojišťoven pokračují. Jeden z důvodů, které praktiky k hrozbě odstávkou vedl, bylo podfinancování ambulantní péče (bez ohledu na kapitační platby). Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny ale průměrná měsíční úhrada ambulance praktického lékaře za posledních pět let stoupla o víc než třicet tisíc ze 170 na 203 tisíce.
Pojišťovny navíc zpochybňují i hlavní argument praktiků – nehybné kapitační platby. Jejich percentuální výše se sice nezměnila, podle šéfa pojišťovnického svazu Friedricha to ale neznamená, že by příjem ordinací nerostl:
„Celkový objem vyplácený za kapitační platby narůstá, není pravda, že by nenarůstal. Stárnutím populace se zvyšuje koeficient, který tu kapitační platbu navyšuje (za starší pacienty se vyplácí víc – pozn. red.), zároveň zdravotní pojišťovny dávají i nadstandartní bonifikace za zdravotní programy.“
