Praktičtí lékaři uzavřou 21. září ordinace, chtějí upozornit na dlouhodobé potíže primární péče pro dospělé, nedostatečné úhrady a malé kompetence. Rozhodlo o tom sdružení praktických lékařů, které zastupuje asi 80 % praktiků. Akci může odvrátit čtvrteční jednání s ministrem zdravotnictví, ten ale přístup praktiků označil za předvolební vydírání.
21. září neordinujeme, oznámili praktičtí lékaři. Vydírání, reaguje Němeček
Prvotním impulsem pro protest praktických lékařů byla snaha koaličních poslanců dostat do novely zákona o vzdělávání lékařů ustanovení, podle kterého by doktoři z ambulancí povinně absolvovali stáže v nemocnicích.
Po kritice z řad lékařů sice poslanci stáže do zákona nakonec nezařadili, spustili ale pohněvaná rokování praktiků, která nyní vyústila v oznámení jednodenní odstávky medicínských služeb – a umocnila tak stav ohrožení primární péče, který Sdružení praktických lékařů vyhlásilo už na konci prázdnin.
Sdružení praktiků: Je to varování
„Je to varování a upozornění veřejnosti, že je zde dlouhodobě neřešený problém, který se týká financování i podpory primární péče,“ vysvětluje avizovanou zářijovou stávku předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. „Chceme, aby se tento problém řešil. Pokud by tento dlouho trvající stav pokračoval i dále, tak se nám primární péče za čtyři až pět let rozpadne.“
Situaci, kdy 21. září ordinace neotevřou, může ještě odvrátit čtvrteční jednání s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Musel by ale přistoupit na doktorské požadavky: rozšířit jim kompetence při předepisování léků a zvýšit o šest procent takzvané kapitační platby čili poplatky, které lékaři pobírají za pacienty ve svých kartotékách.
Praktici si totiž dlouhodobě stěžují na to, že jim peníze přibývají pomaleji než kolegům v nemocnicích. „V České republice se akcentuje lůžková zdravotní péče a celá ambulanční péče je upozaděna – a ta praktická zvlášť. To je opačný trend, než je ve všech civilizovaných zemích světa i než doporučují relevantní organizace,“ upozornil místopředseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Kapitační platba se osm let nezměnila.“
Ministr zdravotnictví dopoledne namítal, že se jeho resort chystá přidávat i u nich. „S praktickými lékaři komunikujeme a je tady dohoda, že jejich zástupci se sejdou s náměstkem, který připravuje úhradovou vyhlášku. Všichni ale prostě o deset procent navýšeno dostat nemůžou, na to systém nemá,“ vysvětlil.
Šéf lékařských odborů akci nepodporuje
Po oznámení stávky pak svou rétoriku Němeček zostřil a krok praktiků označil za předvolební vydírání. „Dostali jsme ultimátum, že to má být do 21. září, čemuž nerozumím, protože úhradová vyhláška bude hotova na konci října,“ uvedl s tím, že o vyhlášce chce jednat standardní cestou.
Ordinace mají příjem 200 000 korun měsíčně, což je podle něj dostatečné. Sdružení praktiků oponuje slovy, že se ministrovo číslo nezakládá na pravdě, v průměru má být o čtvrtinu nižší; lékaři navíc upozorňují, že ze zmíněné částky hradí veškerý provoz včetně nájmů a platů sestrám.
„Komu máme ty peníze vzít?“ reaguje Němeček. „Jestliže chtějí přidat v řádu několika procent, tak to máme vzít sestřičkám v nemocnicích, pacientům, kteří se léčí s onkologickým onemocněním?“ zeptal se. Cílem nátlaku je podle něj vyvolat eskalaci „shodou náhod“ těsně před krajskými volbami.
S akcí nesouhlasí ani předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel. „Protest nepodporuji. V době, kdy je zdravotnictví v těžké situaci, bych se radši věnoval situaci v nemocnicích a dokázal kolegům, že je naivní si myslet, že jsme v nemocnicích finančně přesaturováni a že podmínky pro pracující v nemocnicích jsou dobré. Kvantum jich odchází právě do primární sféry.“