Praktičtí lékaři uzavřou 21. září ordinace, chtějí upozornit na dlouhodobé potíže primární péče pro dospělé, nedostatečné úhrady a malé kompetence. Rozhodlo o tom sdružení praktických lékařů, které zastupuje asi 80 % praktiků. Akci může odvrátit čtvrteční jednání s ministrem zdravotnictví, ten ale přístup praktiků označil za předvolební vydírání.
Prvotním impulsem pro protest praktických lékařů byla snaha koaličních poslanců dostat do novely zákona o vzdělávání lékařů ustanovení, podle kterého by doktoři z ambulancí povinně absolvovali stáže v nemocnicích.
Po kritice z řad lékařů sice poslanci stáže do zákona nakonec nezařadili, spustili ale pohněvaná rokování praktiků, která nyní vyústila v oznámení jednodenní odstávky medicínských služeb – a umocnila tak stav ohrožení primární péče, který Sdružení praktických lékařů vyhlásilo už na konci prázdnin.
Sdružení praktiků: Je to varování
„Je to varování a upozornění veřejnosti, že je zde dlouhodobě neřešený problém, který se týká financování i podpory primární péče,“ vysvětluje avizovanou zářijovou stávku předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. „Chceme, aby se tento problém řešil. Pokud by tento dlouho trvající stav pokračoval i dále, tak se nám primární péče za čtyři až pět let rozpadne.“
Situaci, kdy 21. září ordinace neotevřou, může ještě odvrátit čtvrteční jednání s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Musel by ale přistoupit na doktorské požadavky: rozšířit jim kompetence při předepisování léků a zvýšit o šest procent takzvané kapitační platby čili poplatky, které lékaři pobírají za pacienty ve svých kartotékách.
Praktici si totiž dlouhodobě stěžují na to, že jim peníze přibývají pomaleji než kolegům v nemocnicích. „V České republice se akcentuje lůžková zdravotní péče a celá ambulanční péče je upozaděna – a ta praktická zvlášť. To je opačný trend, než je ve všech civilizovaných zemích světa i než doporučují relevantní organizace,“ upozornil místopředseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Kapitační platba se osm let nezměnila.“
Ministr zdravotnictví dopoledne namítal, že se jeho resort chystá přidávat i u nich. „S praktickými lékaři komunikujeme a je tady dohoda, že jejich zástupci se sejdou s náměstkem, který připravuje úhradovou vyhlášku. Všichni ale prostě o deset procent navýšeno dostat nemůžou, na to systém nemá,“ vysvětlil.
Šéf lékařských odborů akci nepodporuje
Po oznámení stávky pak svou rétoriku Němeček zostřil a krok praktiků označil za předvolební vydírání. „Dostali jsme ultimátum, že to má být do 21. září, čemuž nerozumím, protože úhradová vyhláška bude hotova na konci října,“ uvedl s tím, že o vyhlášce chce jednat standardní cestou.
Ordinace mají příjem 200 000 korun měsíčně, což je podle něj dostatečné. Sdružení praktiků oponuje slovy, že se ministrovo číslo nezakládá na pravdě, v průměru má být o čtvrtinu nižší; lékaři navíc upozorňují, že ze zmíněné částky hradí veškerý provoz včetně nájmů a platů sestrám.
„Komu máme ty peníze vzít?“ reaguje Němeček. „Jestliže chtějí přidat v řádu několika procent, tak to máme vzít sestřičkám v nemocnicích, pacientům, kteří se léčí s onkologickým onemocněním?“ zeptal se. Cílem nátlaku je podle něj vyvolat eskalaci „shodou náhod“ těsně před krajskými volbami.
S akcí nesouhlasí ani předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel. „Protest nepodporuji. V době, kdy je zdravotnictví v těžké situaci, bych se radši věnoval situaci v nemocnicích a dokázal kolegům, že je naivní si myslet, že jsme v nemocnicích finančně přesaturováni a že podmínky pro pracující v nemocnicích jsou dobré. Kvantum jich odchází právě do primární sféry.“
