Poslanci v úterý projednávali předlohu, která mění vzdělávání lékařů. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) je současný systém jedním z důvodů, proč mladí lékaři odcházejí do zahraničí. Specializační vzdělávání tam prý totiž trvá kratší dobu než v Česku. V rámci druhého čtení navrhovali poslanci zejména zachovat obor praktické lékařství pro děti a dorost.
Vzdělávání lékařů prošlo do třetího čtení, poslanci chtějí zachovat dětské praktiky
Původní vládní návrh předpokládal snížení základních specializačních oborů o víc než čtvrtinu, ze 46 na 33. Nakonec ale zřejmě počet oborů klesne mnohem méně, o něco kratší by pak měla být délka vzdělávání v jednotlivých oborech.
Pozměňovací návrh zdravotnického výboru předpokládá 43 oborů. Poslanci chtějí zachovat například dětskou chirurgii a dětskou neurologii, endokrinologii a diabetologii, geriatrii, dermatovenerologii a radiační onkologii. Původní návrh také počítá se sloučením praktického lékařství pro děti a dorost s pediatrií. „Jde o svébytný obor,“ řekl Bohuslav Svoboda (ODS), jenž chce podobně jako Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) nebo Soňa Marková (KSČM) zachovat jeho samostatnost.
Novelou by měl naopak vzrůst počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, a to ze 17 na 19. Vláda původně navrhovala 18 kmenů.
Délka vzdělávání v základním kmeni by se měla podle tohoto pozměňovacích návrhu prodloužit ze dvou let na dva a půl roku. Umožní se ale souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni.
Ministerstva zdravotnictví a školství v pondělí nově představila plán, jak navýšit počet absolventů lékařských fakult až o čtvrtinu. Jinak podle nich už za čtyři roky bude chybět až dva a půl tisíce lékařů.
Ministerstvo zřejmě bude moct zakázat vývoz léků do zahraničí
Poslanci poslali do závěrečného schvalování také novelu, podle které by ministerstvo zdravotnictví mohlo zakázat zpětný vývoz vybraných léků tak, aby v Česku nehrozil jejich nedostatek. V Česku totiž patří léky mezi nejlevnější v celé EU. Seznam budou vytvářet odborníci na základě zpráv z lékáren.
Ročně se v Česku distribuují léky za 70 miliard korun, z toho přípravky v hodnotě kolem pěti miliard končí v zahraničí. Předmětem reexportu se léky stávají kvůli cenové regulaci. Týká se to například medikamentů pro léčbu rakoviny, nemocí srdce a cév a neurologických přípravků.