Bez Turecka se nemůžeme obejít a migrační krize je toho klasickou ukázkou. Prostě Turecko je na hranicích Evropy. Mentálně je to stejné jako geograficky. To znamená, že kus Turecka leží v Evropě, kus Turecka leží v Asii. Pochopit tento jeho dvojaký charakter znamená být úspěšný ve vyjednávání s Tureckem. V pořadu Interview ČT 24 to v souvislosti s výhrůžkami Turecka o vypovězení dohody o uprchlících uvedl vedoucí zahraničního odboru kanceláře prezidenta Hynek Kmoníček.
Nechceme být za pitomce, když jednáme s orientálcem, prohlásil Kmoníček o Turecku
Čím si vysvětlujete, že Turecko přišlo s výhrůžkou, že vypoví Evropské unii dohodu o uprchlících právě teď? Souvisí to s vnitropolitickou situací Turecka? Nemůže to být snaha o odvedení pozornosti od toho, co se právě teď v Turecku děje?
To samozřejmě může. Můžeme je podezřívat a spekulovat o všem možném. Já si spíše myslím, že je to přesně trajektorie, kterou vidíme od začátku této dohody. Řekněme si, co bylo na počátku. Jedna z mála možností, jak zarazit proud migrantů, byla dohoda Evropské unie s Tureckem. To za to chtělo bezvízový styk. My jsme za to chtěli spoustu věcí. Hlavně změnu zákona o teroristických organizacích, aby pro Turka každý Kurd nebyl teroristou.
Vzhledem k vlně atentátů v Turecku toto prezident Erdogan odmítal a v této chvíli se situace zhoršila. Hovoří o možném zavedení trestu smrti. To znamená, že to, co může být hlavním problémem dohody, se ukázalo být dokonce ještě menším, než který máme teď. Protože v této chvíli tady v podstatě není ani jedno řešení, aniž by jedna strana ztratila tvář.
Jaké jsou teď momentálně vztahy mezi Tureckem a Unií? Protože Evropská komise odmítla vydírací způsob Ankary, velmi silné hlasy proti se ozývají také z Německa. Jak je to teď mezi Evropskou unií a Tureckem? Je to vážná trhlina v těch vztazích?
Je to samozřejmě vážná trhlina ve vztazích, nicméně to není trhlina ve vztazích s Tureckem, ale ve vztazích s prezidentem Erdoganem. Což nemusí být nutně jedno a totéž.
To, co se teď v Turecku děje, čtete jak? Byl to opravdu nepodařený puč? Pokus o nepodařený puč?
Souhlasím s tím, že to byl nepodařený pokus o puč, kdy část armády měla problém se způsobem politiky vládní AKP. Tento puč byl odmítnut za výrazné podpory obyvatelstva prezidentu Erdoganovi. To je třeba jednoznačně říct.
A řeknu totéž, co už jsem říkal tureckému velvyslanci. Kdybychom seděli takhle za stolem dva dny po nezdařeném puči, prezident Erdogan by byl ukázkou demokraticky zvoleného prezidenta, který za podpory Evropské unie přestál největší nebezpečí svého života ilegálního puče ze strany své vlastní armády.
O týden později už tentýž člověk prohospodařil ten pozitivní potenciál, který měl jako demokraticky zvolený prezident schopný za výrazné podpory obyvatelstva vydržet i puč. Přežil svou vlastní politickou klinickou smrt a o týden později tentýž člověk zakáže výjezd třem milionům státních zaměstnanců.
Myslíte si, že turecký prezident využil situace, aby se zbavil svých odpůrců? Seznamy lidí, kteří půjdou od válu, přece nemohly vzniknout ze dne na den.
Nejsem zastáncem konspirační teorie, že prezident Erdogan si nechal udělat puč sám na sebe. To je nesmysl. To byl opravdu skutečně velmi vážný pokus o změnu demokraticky zvoleného vedení Turecké republiky. Nicméně je jasné, že přišel zřejmě ve chvíli, kdy ty seznamy již byly hotové a pučisté se pokoušeli zabránit realizaci přesně těch opatření, která dnes v Turecku probíhají.
Řekněte mi, jestli Turecko, když tohle všechno víte a říkáte, patří do západních struktur?
Bez Turecka se nemůžeme obejít a migrační krize je toho klasickou ukázkou. Prostě Turecko je na hranicích Evropy. Řekl bych, že mentálně je to stejné jako geograficky. To znamená, že kus Turecka leží v Evropě, kus Turecka leží v Asii. Pochopit tento jeho dvojaký charakter, znamená být úspěšný ve vyjednávání s Tureckem.
Hynek Kmoníček v Interview ČT 24 (zdroj: ČT24)
A když Martin Zvěřina v Lidových novinách napíše, že v případě, kdy bychom nedodrželi dohodu, kterou Turecko samo zpochybňuje, tak cituji: Chcete být na Hradě za orientálce? Tak já odpovídám ne. My nechceme být na Hradě za pitomce, když vyjednáváme s orientálcem. Turecko je i není Evropa. Turecko leží v Evropě a také leží v Asii. Mentálně vyjednává někdy jako Evropan, někdy jako Asiat.
Tomu se já musím být schopen přizpůsobit, jak ve své rétorice, tak ve své strategii. Jak v tom, co řeknu, tak co neřeknu. A že třeba řeknu víc, než co bych řekl dejme tomu na účet italské republiky.
Turecko je také součástí Severoatlantické aliance a je velmi důležitým bodem kvůli své základně. Vy jste v rozhovoru pro Právo řekl, že jediným lékem na infekci radikálního islámu je radikální léčba. A Turecko je velkým spojencem v boji proti Islámskému státu. Co jste myslel tou radikální léčbou?
Tím jsem myslel to, že si sami sobě musíme říct, co činí nás Evropany. Co chceme po těch, kteří k nám přicházejí. A navrhl jsem tři kritéria. Každý, kdo uznává rovnost náboženství, rovnost pohlaví a oddělení církve a státu, je plně připraven na to stát se Evropanem. Každý, kdo k tomuto připraven není, možná by měl vážit, jestli svou návštěvu neukončit.