Novela o střetu zájmů, která by mohla omezit podnikání členů vlády, je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Dál prošla po ostré dvouhodinové debatě. Poslanci by o ní mohli definitivně rozhodnout po prázdninách. Předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš, který vlastní skupinu Agrofert, chce počkat na finální verzi zákona. Potom bude zjišťovat, zda není protiústavní.
„Lex Babiš“ míří po bouřlivé debatě do finále. Protesty ANO nepomohly
„Je to další zákon namířený proti mé osobě. Počkám si na finální verzi, jak se to schválí. Potom se poradím, jestli to není protiústavní, jestli mi to neupírá právo něco vlastnit nebo jít do politiky. Je to další pokus, jak mě vyautovat z politiky,“ řekl šéf ANO. Rozkol v koalici to ale podle něj nezpůsobí.
Úpravy proti Babišovi podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka říkají, že si tradiční politické strany nepřejí úspěšné podnikatele v politice. Jsou podle něj na hraně ústavy, když zpochybňují vlastnické právo.
„Úspěšný není jen ten, kdo je bohatý a má holding,“ reagoval předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Nikdo podle něj těmto lidem nebrání jít do politiky, jen by neměli být v kabinetu. „Jde o to, aby na každém druhém zasedání vlády nemuseli hlásit střet zájmů,“ dodal.
Padáky a estébácké pomluvy
Mezi poslanci se rozpoutala kvůli normě bouřlivá debata. Zatímco zejména poslanci TOP 09 poukazovali na různé okolnosti Babišova podnikání, poslanci ANO zase upozorňovali na „staré pořádky“.
Například Faltýnek připomněl text protikorupčního fondu o předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. „Co zůstalo za vámi? Padáky. A mrtvoly,“ prohlásil. Kalousek pak označil text za „snůšku estébáckých pomluv“. Hnutí ANO podle něho vytvořilo systém, v němž je korupce legální.
obrázek
Návrh poslance ČSSD Jana Chvojky předpokládá, že člen vlády, který by měl ve firmě alespoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc.
Na rozdíl od Chvojkovy předchozí úpravy, kterou už dříve podpořil ústavně-právní výbor, už ale poslanec ve druhém čtení nežádal, aby člen vlády neměl ani podíl na zisku.
Člen vlády by neměl vlastnit ani média
Další část Chvojkova návrhu podpořená výborem by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Pod Agrofert patří i mediální skupina Mafra.
Poslanec TOP 09 Martin Plíšek se formálně přihlásil k návrhu, aby společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly dostávat nenárokové dotace a investiční pobídky. S podporou právního výboru také navrhuje, aby se firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly hlásit ani o veřejné zakázky.
Majetková přiznání už při vstupu do politiky
Vládní předloha předpokládá mimo jiné také to, že by politici dávali majetková přiznání už při vstupu do politiky. Oznámení by se podávala do centrálního registru, který by mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Uzákonění této povinnosti má umožnit zjistit, k jakému majetku funkcionáři za dobu působení přišli.
Právní výbor také už dříve doporučil rozšířit okruh lidí, kteří musejí majetková přiznání podávat, o soudce a státní zástupce. Dokumenty by nebyly veřejné. Neveřejné by podle výboru měla být i oznámení o majetku podávaná při nástupu do funkce.
Reportáž: „Lex Babiš“ prošel druhým čtením (zdroj: ČT24)