Namačkaní jeden na druhého, se skrčenýma nohama na podlaze korby nákladního auta. Dospělí i děti včetně několikaměsíčních kojenců. Na korbě náklaďáku bez vody, jídla, toalety a větrání. Auto se sedmdesáti šesti uprchlíky vyjelo z Maďarska za tmy a zastavilo jednou nebo dvakrát jen na pár minut, lidé ale nesměli vyjít ven. Když je na dálnici nedaleko Ostrova u Stříbra zadržela česká policie, domnívali se, že už jsou v Německu.
Na korbě hůř než dobytek. Soudce četl svědectví v kauze maďarských převaděčů
V procesu s dvojící maďarských převáděčů přečetl soudce Okresního soudu v Tachově Miroslav Vajgant výpovědi několika desítek uprchlíků, ze kterých je zřejmé, za jakých okolností v létě 2015 cestovali z Maďarska přes Českou republiku směr Německo.
Popsali svou cestu do Evropy
Běženci zadržení v autě platili za cestu z Maďarska do Německa čtyři sta eur. Čtením výpovědí uprchlíků, které loni v létě zadržela policie na dálnici D5 na Tachovsku, pokračoval proces s Maďary Zoltánem Kapineczem a Menyhértem Sásem. Za zorganizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice hrozí oběma až pětileté vězení.
V autě obviněných mužů našla policie na konci července 2015 běžence z Pákistánu, Afghánistánu a Sýrie. Sás auto řídil, Kapinecz jel jako spolujezdec. Běženci ve svých výpovědích vypovídali o své cestě do Evropy. Někteří z nich uvedli, že opustili Afghánistán před desíti až patnácti lety, jiní před několika měsíci.
Přes Pákistán a Írán pak mířili do Turecka, kde někteří byli i několik let, jiní strávili až pět let v Řecku, než se vydali do Německa. Ve výpovědích se jich několik shodlo v tom, že za cestu z Turecka do Řecka platili tisíc dolarů za osobu, pokud měli děti, zaplatili za tři děti jako za jednoho dospělého.
Cesta z Pákistánu do Řecka stála několik lidí čtyři tisíce dolarů. Další cestu do Maďarska pak absolvovali vlakem, pěšky, autobusy i autem přes Makedonii a Srbsko. Někteří uvedli, že nesli na zádech svou matku nebo v náručí děti. V Maďarsku se jim pak nabídli převaděči. Podle většiny uprchlíků to byli Pákistánci, kteří jim slíbili převoz do Německa.
Maďaři se hájí, že o uprchlících nevěděli
V Německu se chtěli obrátit s žádostí o pomoc na známé a příbuzné, spoléhali i na uprchlické tábory, kde měli dostat jídlo, pití i nějaké peníze. Neměli žádné osobní doklady a řidiče ani spolujezdce z nákladního auta podle svých slov neviděli, někteří až při zastavení auta v České republice.
Obhajoba obviněných mužů slova těchto svědků zpochybnila. Upozornila například na jejich nevěrohodnou totožnost. Jeden z obhájců řekl, že důvody uprchlíků byly ryze ekonomické a vypočítavé, žádný z nich nepožádal o ochranu při překročení schengenské hranice. Řidiči se podle obhajoby stali obětí machinací dobře organizovaných mezinárodních pašeráckých gangů.
Obžalovaní Maďaři už v lednu u soudu popřeli, že uprchlíky převáželi vědomě. Tvrdili, že jeli do Norimberku pro vysokozdvižný vozík, a netuší, jak a kdy se jim lidé do auta dostali. Nevšimli si údajně ani toho, že by auto bylo zatížené. O oba muže má zájem i německá justice, která je podezírá, že uprchlíky převáželi opakovaně. Až v Česku pravomocně skončí jejich případ, budou proto předáni do Německa, kde jim za převaděčství hrozí výrazně vyšší trest.