Květnovou státní maturitu letos nezvládlo 24,3 procenta středoškoláků. Jedná se o dvě procenta horší výsledek, než v loňském roce. Vůbec nejhůře dopadla němčina, kterou musí opakovat více než 26 procent maturantů.
Státní část maturity letos skládalo víc než 65 tisíc středoškoláků a v drtivé většině předmětů dopadli hůř, než o rok dříve jejich předchůdci. Jedinou výjimku představuje matematika, ze které se píše jen didaktický test. Letos ho nezvládlo 24 procent žáků. K podzimnímu termínu maturitních zkoušek zamíří skoro 21 tisíc studentů.
Podle ředitele státního centra pro maturity Jiřího Zíky je snížený počet úspěšných maturantů daný tím, že školy si školy vlastní část maturity přizpůsobují svým potřebám, kdežto státní zkouška je zadávána celorepublikově a centrálně: „ Profilová zkouška, kterou tvoří školy, dopadá lépe než společná část.“ Za klesající úrovní potom má stát i to, že sílí populační ročníky a mezi maturanty se tak objevují i „lidé, kteří nemají takový studijní potenciál.“
Před rovnicemi se utíkalo k angličtině
Státní maturitu tvoří dva předměty; vedle povinné češtiny si studenti vybírají mezi cizím jazykem a matematikou. V češtině i cizích jazycích se zkouška vedle didaktického testu skládá z písemné práce a ústní zkoušky. Výsledky psané části maturity ministerstvo zveřejnilo už v květnu a tehdejší šéf resortu Marcel Chládek uváděl, že úspěšnost byla přibližně stejná jako loni. S výslednou statistikou maturit jako celku tak zamíchaly až ústní zkoušky.
V případě češtiny se letos počet repetentů téměř zdvojnásobil – letos z ní propadlo bezmála dvanáct procent středoškoláků, zatímco loni šlo o necelých sedm procent. Ke zhoršení došlo i v cizích jazycích. V angličtině, kterou si studenti vybírají vůbec nejčastěji, propadlo 9,8 procenta středoškoláků.
Dílčí propad se pohybuje v desetinách procent a podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky je daný tím, že angličtinu volili studenti, kteří se chtěli vyhnout matematice: „Podle našich zjištění se (maturanti) rekrutovali převážně z těch, kteří by dostali z matematiky čtyřku nebo pětku, takže se jednalo o slabší studenty. Proto zhoršili úspěšnost angličtiny.“
S němčinou jsou na tom maturanti stále hůř
Výrazně hůř dopadla němčina. S jazykem západních sousedů se nevypořádalo 26,3 procenta maturantů, loni šlo přitom jen o necelých 22 procent, a už tehdy Cermat i ministerstvo školství hovořily o špatném výsledky. Počet studentů, kteří se s německým jazykem u zkoušky z dospělosti nedovedou vypořádat, navíc od zavedení státních maturit soustavně roste. Pokud před třemi lety šlo o každého pátého, nyní je to víc jak každý čtvrtý.
Výrazný rozdíl v úspěšnosti mezi angličtinou a němčinou podle Zíky způsobuje náročnost němčiny i struktura těch, kteří ji volí. „Vzorek této skupiny maturantů je velmi nehomogenní. Němčina se učí převážně na školách obecně se slabšími výsledky,“ řekl. Se státní maturitou mívají tradičně největší problémy žáci učňovských oborů s maturitou a nástaveb.
