Lyžování v nejvýše položeném lyžařském středisku v republice je již zřejmě za zenitem. Návštěvnost střediska Ovčárna pod Pradědem od roku 1998 klesá. Letos zatím chybí sníh a vleky stojí. „V tuto dobu tady vždycky sníh byl,“ říká majitel areálu Josef Figura. Nejenže nemůže zasněžovat, ale kvůli ochraně vzácných rostlin alpinských luk nesmí vleky spustit, pokud není 60, v některých místech 80 centimetrů sněhu.
Zimní návštěvnost od roku 1998 stále klesá
Propad zimní návštěvnosti nejatraktivnější části rezervace potvrzují data zveřejněná ministerstvem životního prostředí, která se sbírají od roku 1994. Vrcholná zimní sezona byla v roce 1998, kdy oblast kolem Ovčárny navštívilo téměř 350 tisíc lidí. Od té doby čísla neustále klesají k až dosud nejnižší zimní návštěvnosti kolem 55 tisíc lidí v roce 2013. Letní návštěvnost je přitom stabilní.
„Tento rapidní pokles je odrazem technologického vývoje a modernizací v okolních lyžařských střediscích, změny v nárocích lyžařů a současně nepříznivých povětrnostních podmínek,“ uvádí ministerstvo životního prostředí v Plánu péče o Národní přírodní rezervaci Praděd pro roky 2016 až 2024.
Reportáž: Majitel Ski areálu Praděd chce uměle zasněžovat
Provozovatel Ski areálu Praděd-Ovčárna Josef Figura tam začal podnikat na počátku devadesátých let, až poté, co byla v roce 1990 vyhlášena státní přírodní rezervace Praděd. Rozlehlý areál, který čítá devět sjezdovek, je vybudovaný na základě výjimek. V posledních letech se mu nedařilo nic dalšího prosadit hlavně kvůli ostražitosti občanských sdružení, která úspěšně napadají výjimky povolované od roku 2008 správami jednotlivých chráněných oblastí.
„Pomocí odvolání na ministerstvo životního prostředí se nám podařilo například zastavit řízení o povolení čtyřsedačkové lanovky na Petrovy kameny, dále zatrubnění Bílé Opavy, odvodnění sjezdovek, stavbu nového vleku s rozšířením sjezdovky, zbourání historické chaty Švýcárny a postavení nového hotelu,“ vyjmenoval místopředseda sdružení Terra Natura a dobrovolný strážce přírody Stanislav Zámečník.
Josef Figura občanská sdružení kritizuje. „Ze strany ochrany přírody a především občanských sdružení je kladen velký odpor mým modernizačním záměrům. Zablokují každé správní řízení a pak nedosáhnu na dotace,“ uvedl Figura v pořadu České televize Nedej se. Podle něho by jeho středisko mělo být vyjmuto z národní přírodní rezervace. „Nejsou vytvořeny rovnocenné podmínky jako všude ve světě nebo v České republice. Kdybychom mohli zasněžovat, mohli bychom lyžovat už od listopadu,“ prohlašuje Figura už několik let.
Figura: Kdybychom mohli zasněžovat, lyžujeme od listopadu
Ředitel olomouckého regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky) Michal Servus potvrdil, že si Josef Figura stěžoval ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi při jeho loňské návštěvě Jeseníků.
„Ministr v odpovědi uvedl, že agentura bude jeho připomínky řešit, a Josef Figura byl vyzván, aby zpracoval komplexní záměr rozvoje. Ředitel agentury poté jmenoval speciální expertní skupinu, která jej posoudí ve vztahu k ochraně přírody,“ vysvětloval Servus.
Zároveň vznikla pracovní skupina, ve které jsou zástupci správy chráněné oblasti, dotčených obcí, kraje, Lesů České republiky, které jsou vlastníkem pozemků, občanských sdružení. A členem je i Josef Figura. „Jde o orgán, který bude záměr průběžně prodiskutovávat,“ uvedl Servus.
První celkový návrh rozvoje areálu loni na podzim expertní skupina, ve které jsou přírodovědci nebo odborníci z Krkonošského národního parku, s množstvím připomínek odmítla a vrátila ke změnám. Figura záměr stáhnul, aniž by ho předložil pracovní skupině. „Čekáme na slíbenou novou verzi, ale dosud nám ji nepředložil,“ řekl Servus. Potvrdil, že žádal také o povolení používat technický sníh.
Podmínky výjimky zasněžování vylučují
Umělé zasněžování, které je pro provozovatele areálu zásadní, bude samostatnou kapitolou. Používání chemického sněhu zakazují podmínky výjimky povolené vládou v roce 2008. Podle Servuse ale zákon zasněžování v rezervaci přímo nezakazuje. Zda má Figura naději, že dosáhne povolení umělého sněhu, nechtěl předjímat.
„Zásadní je odborné posouzení, zda záměr významně nepoškozuje předmět ochrany. Výjimkou jsou případy, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad ochranou přírody,“ uvedl. V žádné jiné rezervaci podobný areál není. „Jediný obdobný případ je lanovka na Lysou horu v Krkonoších, která je zčásti v první ochranné zóně národního parku,“ doplnil Servus. Tam se ale nezasněžuje.
Jak uvádí ministerský plán péče o rezervaci Praděd, na rozdíl od běžeckého lyžování má to sjezdové už nyní velmi negativní vliv na unikátní přírodní prostředí. „A rizikem je snaha o další rozšiřování areálu, které by znamenalo řadu negativní vlivů - terénní úpravy, kácení dřevin, rozšiřování urbanizovaných území, zásahů do subalpínské vegetace a biotopů světově cenných druhů,“ uvádí ministerstvo.
V případě zasněžování sjezdovek pod Pradědem by podle odborníků vadilo mimo jiné to, že by prodloužením sezony umělým sněhem došlo ke zkrácení vegetační doby. To by mohlo ohrozit rostliny, které nejsou nikde na světě. A zásadním problémem by byl zdroj vody. Josef Figura chtěl budovat retenční nádrže, ale poradí si prý i bez nich. „Máme vodu, protože máme vlastní rozvody, výtlačný zpětný řád, máme vrt a pod lyžařským vlekem A je Bílá Opava,“ řekl Figura. Potok Bílá Opava má však malý průtok a jeho další snížení by mohlo život v řece ohrozit.
„Brát kvalitní pitnou vodu z hlubinných vrtů na zasněžování považuji za nehorázné plýtvání, zvláště nyní, kdy pociťujeme její nedostatek,“ řekl Stanislav Zámečník, který je odhodlaný proti záměrům Josefa Figury i nadále bojovat. Jeho partnerem při sledování Figurových aktivit je sdružení Actaea. To, že se záměry na rozšiřování Ski areálu Praděd-Ovčárna budou posuzovat komplexně, vítají.
