Terorista z Paříže projížděl v minulosti dvakrát přes Česko

Události: V Česku dál platí zpřísněná bezpečnostní opatření (zdroj: ČT24)

Jeden z teroristů, který je spojovaný s útoky v Paříži, projížděl podle premiéra Bohuslava Sobotky v minulosti dvakrát přes Česko. Kokrétně před pěti a před sedmi lety. Česko v souvislosti s útoky posílilo bezpečnostní opatření, která dál trvají. Pod větším dozorem je Pražský hrad nebo Letiště Václava Havla. Více policistů bude v ulicích také 17. listopadu, kdy hrozí provokace ze strany extremistů.

Informace o jednom z teroristů zjistily české bezpečnostní orgány. Podle premiéra je předaly francouzské straně. Sobotka to řekl po jednání se zástupci bezpečnostních složek.

Páteční teroristické útoky v Paříži vyvolaly nová opatření v celé Evropě. V Česku je vedle Hradu a letiště pod větším dohledem například i francouzská ambasáda. Policie střeží i místa, kde se shlukuje větší množství lidí. Bezpečnostní opatření budou navíc dál pokračovat. „Po dohodě se Slovenskou stranou byl rozšířen i monitoring česko-slovenské hranice,“ dodal Sobotka. 

V rámci preventivního opatření bude více policistů v ulicích i 17. listopadu. Policie varuje před provokacemi extremistů. „Máme určité avízo, že některé extremistické skupiny by chtěly zneužít 17. listopad pro určitý projev své politiky. Jsme připraveni proti nim zasáhnout,“ upozornil Chovanec. 

Česko chce větší ochranu Schengenu

Chovanec se v pátek zúčastní mimořádného summitu ministrů vnitra EU. „Požádal jsem ho, aby jednoznačně tlumočil důrazný zájem Česka na tom, aby se zlepšila ochrana vnější schengenské hranice. Zejména na území států, kde se ukazuje, že přichází uprchlíci do Evropy, aniž by došlo k jejich elementární registraci,“ uvedl Sobotka. Evropská komise by podle něj také měla co nejdříve přijít s konkrétním návrhem na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Ministr vnitra má na setkání minstrů rovněž zdůraznit, že česká strana trvá na tom, aby měla v případě přesídlování uprchlíků u každého právo provést důslednou bezpečnostní prověrku. „Jednoznačně si vyhrazujeme právo, abychom mohli odmítnout přijetí uprchlíků, kde budeme mít signály bezpečnostního rizika,“ dodal Sobotka a znovu zopakoval, že v rámci řešení uprchlické krize se nesmí zapomínat za bezpečí lidí v Evropě. 

Vrcholní čeští politici se stále více pozastavují nad přístupem Evropské unie k ochraně svých vnějších hranic. Sobotka již v neděli v Otázkách Václava Moravce kritizoval postoj předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, podle kterého není potřeba, aby v důsledku pařížských událostí osmadvacítka nějak měnila svůj přístup k řešení migrační krize.

Policejní kontroly ve Štrasburgu na francouzsko-německých hranicích
Zdroj: Reuters/Vincent Kessler

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) však upozornil, že ani ochrana hranic nezaručí naprosté bezpečí. „Když to někdo tvrdí, tak neříká celou pravdu. Ti útočníci mohou být na území Evropy, mohou mít evropské pasy,“ podotkl. Současně však zdůraznil, že je chránit hranice třeba: „Věřím, že se to konečně stane, my pro to děláme ve Slovinsku a Maďarsku maximum přítomností našich vojáků.“

Dienstbier: Námořní hranici nelze uzavřít

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který je na návštěvě hraničních přechodů v Srbsku, Chorvatsku a Slovinsku, ovšem připustil, že chránit vnější hranice Schengenu lze jen do určité míry. „V případě námořní hranice to pouze znamená, že budeme důsledně registrovat všechny uprchlíky a nad procesem získáme větší kontrolu. Ale neznamená to, že bychom automaticky tímto krokem omezili příliv uprchlíků,“ řekl České televizi.

Na rozdíl od Junckera míní, že do budoucna by měl klíčovou roli sehrát Brusel. „Pokud se neposuneme z národní úrovně na celoevropské řešení, které bude zahrnovat i ochranu vnějších hranic, provoz přijímacích táborů včetně jednotného azylového řízení, tak to žádné řešení nemá,“ řekl ministr. Dodal, že zachování národní suverenity nad vším, co souvisí s migrací a azylovým řízením „je cesta do pekla“. 

Jiří Dienstbier: Ve společném prostoru musí platit společná pravidla (zdroj: ČT24)

Česko pošle do Iráku miliony nábojů a granáty

Česká republika je součástí koalice, která v Sýrii bojuje proti IS. Možnost dalšího zapojení bude podle Sobotky záležet na tom, jaké požadavky budou na Česko kladeny. Stále více se ozývají hlasy, které volají po pozemní operaci. Podle premiéra ale bude možná pouze tehdy, pokud se na ní dohodnou klíčové velmoci.

Bez pozemních operací není možné porazit Islámský stát, ale není nezbytně nutné, aby to byly evropské armády. Evropa může poskytovat podporu jinou formou, například leteckými údery nebo logistickou.
Bohuslav Sobotka
premiér

„Trvale zdůrazňuji, že klíčem k vyřešení situace v Sýrii je dohoda mezi Ruskem a Spojenými státy, dohoda mezi zeměmi, které se účastní vídeňského dialogu a dohoda, že do šesti měsíců by se měla rozšířit syrská vláda a do 18 měsíců by měly být v Sýrii volby. To je zatím největší šance na to, aby došlo k usmíření,“ uvedl Sobotka.

Pokud k usmíření dojde, pak je teprve podle premiéra možné, aby se spojené síly obrátily proti IS. Tvrdý boj proti Islámskému státu prosazuje hlavně pravicová opozice. Podle TOP 09 napříkad letecké údery bez pozemní operace nemohou vést k vítězství.

„Pokud jde o Irák, tam je třeba efektivnější podpora irácké armády, aby byla schopna zasahovat proti IS,“ domnívá se Sobotka. Česko proto v nejbližších dnech pošle do Iráku deset milionů nábojů do samopalů a pět tisíc granátů. Jde už o druhou část daru, který před časem schválila vláda. Česká armáda do země posílá výzbroj ze starších zásob, u které se kvůli přezbrojování a modernizaci nepředpokládalo další využití.