Úřad práce na pražském Černém mostě přísněji přezkoumává nárok na dávky v hmotné nouzi. Problém tkví v tom, že to mnohdy trvá i několik měsíců a lidem po tu dobu nevyplácí příspěvek na bydlení. Ti pak nemohou platit nájemné a dostávají se vinou úředníků do dluhů, a to i v případě, že úřad nakonec konstatuje, že na dávku nárok mají.
Lidé z pražského Černého mostu si stěžují, že doplatek na bydlení dostávají opožděně, někteří už o bydlení i přišli. Příčinu vidí ve změně vedení pobočky letos v dubnu. Mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková sice tvrdí, že vyřizování nabírá zpoždění kvůli tomu, že klienti nedodají potřebné doklady, právník Poradny pro občanství František Valeš ale upozorňuje na chyby úředníků. „Nárok na dávku se třeba dva měsíce přezkoumává a člověk ji skutečně nedostává,“ popisuje.
V případě jedné z klientek přišli úředníci neohlášeně na kontrolu, po které ztratila nárok na doplatek na bydlení. V tu chvíli u ní byl na návštěvě syn s přítelkyní. „Sociálka tam přišla a chtěla od nich občanky. Pak mi přišla výzva, že mám doložit, kde bydlí syn i jeho přítelkyně,“ popisuje postup Monika Demeterová. O dávku přišla, přestože podle svých slov vše doložila, jak po ní úřad požadoval, a na nájemné si půjčuje už několik měsíců.
„Úřednice samozřejmě nemůže požadovat informace, které vůbec nesouvisí s nárokem na dávku konkrétního žadatele,“ tvrdí František Valeš. Podle mluvčí Beránkové je neohlášené šetření na místě, pokud existují pochybnosti o možném zneužití dávky. Sama ale přiznává, že úředníci nemohou kontrolovat občanské průkazy lidí, kteří nejsou zahrnuti v žádosti o dávku. „V případě, že se člověk skutečně dostane do svízelné situace, pak existuje možnost požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci,“ navrhuje další možnost.
Úřad práce personálně posílil v srpnu 2014, jeho zaměstnanci od té doby častěji chodí přímo do domácností zjišťovat, zda má žadatel na dávky skutečně nárok. Z 250 tisíc šetření úředníci dávky zamítli nebo odebrali zhruba 13 tisícům lidí. Řada z nich si na postup úředníků stěžuje. Na dávkách v hmotné nouzi pak Úřad práce ušetřil za tu dobu téměř 80 milionů korun.
