Tajemným investorem kontroverzního hotelu U Sixtů může být vlivný zbrojař

Nahrávám video
Reportéři ČT: Tajemství domu U Sixtů
Zdroj: ČT24

V centru Prahy na místě historického domu U Sixtů má vzniknout pětihvězdičkový luxusní hotel. Magistrát kvůli tomu už v roce 1995 podepsal se soukromým investorem smlouvu a na 85 let mu pronajal i dva okolní domy. Hotel sice stále nestojí, město ale investorovi pronajalo ještě další dva domy, tentokrát i s nájemníky. Přichází přitom o desítky milionů korun, památka chátrá a nájemníci se musejí stěhovat. Kdo je tajemným investorem, kterému magistrát už dvacet let vychází vstříc? Pro Reportéry ČT to zjišťovala Stáňa Raupachová.

Nový hotel má vzniknout propojením celkem osmi historických budov. Srdcem je dům U Sixtů, který investor koupil od restituentů. Osm set let stará kulturní památka s románskými základy je ale vinou času a především zahraničních investorů značně zdevastovaná.

Záměr investorů byl přitom od počátku jasný – získat co nejvíce domů v okolí domu U Sixtů, pospojovat je a mezi ulicemi Železná, Celetná a Kamzíkova přestavět na obří luxusní hotel s konferenčními sály, lobby bary a restaurací. Díky vstřícnosti radních jsou dnes navíc v projektu ztraceny i čtyři městské domy.

Projekt hotelu U Sixtů
Zdroj: ČT24

Národní památkový ústav, architekti i místní obyvatelé proti stavbě hotelu sice dlouhodobě bojovali a vydávali negativní stanoviska, přesto ale městská část Praha 1 letos vydala stavební povolení. 

Pronájem od města do roku 2081

Projektu dal v roce 1995 zelenou tehdejší magistrátní radní pro majetek a pozdější starosta Prahy 1 Filip Dvořák. Do budoucího hotelu vložil první dva domy a podepsal jejich pronájem na 85 let, tedy až do roku 2081. „Stojím si za tím a nic bych na tom do dneška neměnil. Jsou to dva nebytové objekty, které jenom propojují to vlastnictví,“ konstatoval. Pronájem na tak dlouho dobu ale rozhodně není obvyklý a pro vlastníka ani výhodný.

Vizualizace hotelu na místě historického domu U Sixtů
Zdroj: Akroterion/ČTK/PR

Smlouvy byly navíc sice podepsané, žádný hotel se ale budovat nezačal a domy léta chátraly. Nejhůře na tom byl dům U Sixtů – bez stropů, bez dveří, zarůstající zelení.

Přesto Praha v roce 2012 do projektu vložila další dva domy – dům U Kamenného beránka a dům U Černého slunce. Tentokrát ale i s jejich obyvateli a právem je vystěhovat, i když měli s magistrátem nájemní smlouvu na neurčito.

Ivana Procházková bydlí v domě U Černého slunce 40 let a opustit ho nechce. Za odstupné, které jí investor nabízí, by si nepořídila ani maličký byt v centru města. „Peníze bych navíc dostala, až by se začalo stavět. Čas mají do roku 2081. Co ještě k tomu dodat?“ řekla Reportérům ČT.

Dům U Černého slunce
Zdroj: ČT24

Město tratí desítky milionů

Nejen, že město vložilo historické domy do projektu, který je podle odborníků znehodnotí, ale významně na tom i prodělává. V roce 2002 za primátora Pavla Béma přistoupilo na požadavek investora na 90procentní slevu z nájmu. A to z důvodu, že po dobu přestavby na hotel nebude mít z pronajatých domů žádný příjem.

Investor sice nestaví, město mu ale slevu už třikrát prodloužilo až do roku 2017. Navíc navzdory tomu, že podle znaleckého posudku je taková sleva zdůvodnitelná maximálně na necelých pět let. Za dům v Kamzíkové ulici tak investor platí 49 tisíc korun ročně. Za tři další domy v Železné, Celetné a Kamzíkové ulici pak jen necelých 600 tisíc korun ročně. 

Dům v Železné ulici, který má být součástí hotelového komplexu U Sixtů
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Město tak naopak na pronájmu tratí. Jen vystěhováváním lidí a firem z domů U Černého slunce a U Kamenného beránka přichází o sedm milionů korun ročně. Všechny dosud podepsané smlouvy pak město připravují celkem až o 115 milionů korun.

Reportéři ČT proto pátrali po zahraničním investorovi, jehož spolupráci si magistrát pochvaluje. Firmy, které jsou spojeny s projektem hotelu U Sixtů, propojují dva muži. Ivan Ivanov a Kazimierz Antonczyk. Jejich firmy ale nejsou konečnými vlastníky projektu.

Společnost Bisnode našla přímou vazbou mezi Antonczykem a Ivanovem v polské firmě Loyds Aviation Polska, jejímž prezidentem je Izraelec Aaron Frenkel žijící v Monaku. Všechny firmy jsou vlastněny firmou Loyds investments USA, která sídlí na Britských Panenských ostrovech. Ty jsou daňovým rájem, který neposkytuje jakékoliv informace o dalším vlastnictví, nebo dokonce o jakémkoliv zisku.

O tom, kdo je Izraelec Frenkel a s čím obchoduje, bylo možné najít informace jen v zahraničních článcích. Některé ho označují jako obchodníka se zbraněmi. Konkrétně s vojenskými letadly a drony. Jeho obchod je svázán především se zeměmi Ruské federace. Někteří autoři ho označují jako nejvýznamnějšího obchodního zprostředkovatele v současném Rusku.

Aaron Frenkel
Zdroj: ČT24

Město má teoretickou šanci získat domy zpět

Podle smlouvy má investor do roku 2017 uvést do provozu alespoň část hotelového komplexu. Pokud se tak nestane, otevře se městu teoretická možnost vzít své domy zpět. Výjimkou je dům U Sixtů. Pokud ho majitel nechá dál chátrat, zachránit by ho mohlo jen vyvlastnění, což je ale velmi komplikovaný a nepravděpodobný proces.

„Jsou tady dvě perspektivy. Buď, a to vypadá, že je na dosah, se projekt v dohledné době zrealizuje, nebo to bude chátrat dalších deset, patnáct let,“ konstatoval architekt investora Šourek.

Vizualizace hotelu na místě historického domu U Sixtů
Zdroj: Akroterion/ČTK/PR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Bizarní,“ odmítl Berbr obžalobu v kauze dezinfekce stadionů

Bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Roman Berbr ve středu odmítl obžalobu z podvodu v kauze dezinfekce fotbalových stadionů. Označil ji za bizarní a prohlásil, že se cítí nevinen. Někdejší fotbalový funkcionář se spolu s dalšími pěti lidmi, fotbalovou FK Příbram a třemi firmami u soudu zpovídá kvůli zakázce za zhruba 9,9 milionu korun, u které podle státního zástupce Jana Scholleho vítězná firma vyfakturovala peníze za fiktivní práce.
před 11 mminutami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
10:25Aktualizovánopřed 24 mminutami

Odbory ČT a ČRo s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i jednotlivá regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setká premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.
10:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Senát odmítl vládní návrh na regulaci cen paliv

Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot, Senát ve středu podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně v pátek senátní veto přehlasuje. O regulaci cen benzinu a nafty by pak do budoucna nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry, ale vláda svým nařízením. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zkritizovala rozhodnutí Senátu, který podle ní povýšil své politické zájmy nad zájmy občanů.
09:11Aktualizovánopřed 27 mminutami

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 1 hhodinou

ŽivěSněmovna pokračuje v debatě o zrušení nominačního zákona

Poslanci pokračují v úvodní debatě o návrhu na zrušení zákona o postupu výběru nominantů do orgánů státních a polostátních firem. Zákon podle předkladatelů z řad koalice neplní účel, opozice volá po jeho zpřesnění. Na programu je také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost exšéfa nemocnice Dbalého

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého ředitele pražské Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. S konečnou platností tak potvrdil úhrnný desetiletý trest vězení a také trest propadnutí majetku. Dbalý je od roku 2024 podmínečně na svobodě. Rozhodnutí ÚS, kterým kauza končí, padlo v březnu bez veřejného jednání, nyní je dostupné v internetové databázi.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoUrbanová zdůrazňuje tchajwanské investice. Rituálních tanečků netřeba, namítá Zahradil

Hosté Událostí, komentářů rozebrali hodnoty zahraniční politiky a dění okolo cesty předsedy senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. Pozvání přijali expert Motoristů na zahraniční politiku a bývalý europoslanec Jan Zahradil a místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Barbora Urbanová. Ta míní, že udržovat hodnotovou zahraniční politiku včetně návštěvy Tchaj-wanu je důležité pro sebevědomí Česka. „My neurážíme Čínu tím, že jede nebo nejede předseda senátu na Tchaj-wan. (...) Jde hlavně o udržení tchajwanských investic, které mají větší potenciál než ty čínské. Jezdíme tam, kam to má větší smysl,“ uvedla. Podle Zahradila není potřeba kvůli tchajwanským investicím pořádat oficiální návštěvy a poškozovat tak vztahy s Čínou. „Nevidím důvod doprovázet náš zájem o investice Tchaj-wanu nějakými rituálními tanečky s kvazistátní návštěvou za použití vládní letky,“ oponoval. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami
Načítání...