Schválené prolomení těžebních limitů na severočeském dole Bílina vrací do poslaneckých řad debatu o novele horního zákona a především poplatcích za těžbu, které republika inkasuje od těžebních společností. Vláda chce zvýšit podílový zisk pro státní rozpočet, proti tomu ale protestují obce, protože nárůst státního zisku by šel na jejich úkor.
Prolomení limitů vrací do hry pře o poplatky za těžbu
Reportáž: Prolomení limitů otevírá pře o horní zákon (zdroj: ČT24)
Projednávání novely horního zákona, který těžbě v Česku staví mantinely, zatím přerušily všechny výbory ve sněmovně. Předlohu z dílny ministerstva průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) schválila vláda v květnu. Poslanci z řad koalice i opozice mají problém s jeho podobou a hledají cestu, jak normu upravit.
Hlavní spor se vede o poplatky za povrchovou těžbu, které republika inkasuje od těžebních společností. Vládní návrh počítá s tím, že se státní podíl ze stávajících 25 procent zvýší na 67 procent. Podíl, který připadá obcím, by tak klesl o víc než polovinu ze 75 na 33 procent.
Obcím pak má změnu poměru vykompenzovat to, že místo 100 korun vzroste poplatek z dobývacího prostoru na 1000 korun za hektar ročně. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. Ministerstvo slibuje, že města díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.
Spor o kasu. Nakyne obcím, nebo státu?
Obce ovšem vznáší výhrady. „Teoreticky zůstávají na svém, ale ukazuje se, že po odchodu těžební společnosti jsou následky většinou větší, než se počítalo,“ prohlásil v květnu předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS). Nyní se proti návrhu ministerstva staví návrh poslanecký, který chce současný poměr 75:25 ve prospěch obcí zachovat.
Vedle toho poslanci z hospodářského výboru navrhují poplatek zafixovat na pět až deset let. „Pět let se kryje zhruba se střednědobým plánováním,“ konstatuje člen hospodářského výboru a zákonodárce z TOP 09 František Laudát.
Navíc i ze samotné sociální demokracie zní, že má schválení horního zákona předcházet přijetí plánů jak nakládat s energií. „Měla by být jasná energetická budoucnost české republiky – surovinová politika a energetická koncepce,“ podotkl další člen hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD).
Spor o silné slovo. Vláda, nebo parlament?
Další pře se vede o to, kdo má výši poplatku určovat. Mládkův resort a následně i vláda totiž z horního zákona poplatky za těžbu vyňaly – pro příště by o nich měl rozhodovat kabinet. Podle ústavněprávního výboru by ale koeficient měla nadále určovat Poslanecká sněmovna. V tomto duchu vyzvali i ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zákon přepracovalo.
„Ústavně právní výbor žádá ministerstvo průmyslu a obchodu, aby předložilo variantu znění horního zákona, kde by výše sazby úhrady z vydobytých nerostů byla stanovena přímo v textu zákona,“ stojí v usnesení výboru. „Představa, že vláda může přijít a poplatky kdykoliv dramaticky zvýšit, může znamenat ohrožení celých odvětví,“ varuje člen výboru Marek Benda (ODS).
Poslanci mluví hlavně o stabilitě a o tom, že se v této sféře plánuje na roky dopředu. Ministr tuto změnu odmítá, stejně tak i šéf státní kasy. „Nesouhlasím s tím a budu trvat na původním návrhu,“ prohlásil Mládek.