Podle předsedy soudního senátu „z důkazů vyplynulo, že aktivně nepůsobil coby vědomý tajný spolupracovník (StB). Jeho evidence coby agenta je v rozporu se skutečným stavem“. Dodal, že se všemi navrženými důkazy se okresní soud vypořádal v souladu se zákonem. Babiš sám v Bratislavě tentokrát nebyl, jeho právníci se k výsledku nevyjadřovali.
Babiš vědomou spolupráci s StB v komunistickém Československu dlouhodobě popírá. Žalobu vůči slovenskému Ústavu paměti národa (ÚPN), který archivní svazky po StB na Slovensku spravuje, podal v roce 2012. U okresního soudu Babiš s žalobou na ochranu osobnosti uspěl, ÚPN se ale odvolal ke krajskému soudu.
Dalo se to čekat, míní zástupci ústavu
Zástupci ústavu verdikt odvolací instance podle svých slov očekávali. Počkají prý na písemné vyhotovení rozsudku a zváží případné mimořádné opravné prostředky, jako je třeba ústavní stížnost.
Reportér ČT: ÚPN zřejmě ještě zkusí kauzu otevřít
Podle ÚPN z archivních dokumentů vyplývá, že v roce 1980 se Babiš stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho tajná policie získala ke spolupráci coby svého agenta. Někdejší důstojník StB Július Šuman, který Babiše údajně naverboval, ale tuto informaci během své výpovědi u okresního soudu loni popřel. Právě Šumanovo svědectví média označovala za klíčové v celém procesu.
Reakce českých politiků: Každý ať si udělá obrázek sám
Čeští politici se do přílišných komentářů nepouštěli. Opoziční politici rozhodnutí respektují, o minulosti Babiše si ale každý má udělat názor sám. „Respektuji samozřejmě rozhodnutí soudu, každý ať si udělá o minulosti Andreje Babiše obrázek sám,“ reagoval předseda ODS Petr Fiala. Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska „je na každém, aby zvážil, jak moc vážně má brát rozhodnutí, které je postaveno na svědectví 'estébáků'“.
I místopředseda KSČM Jiří Dolejš má za to, že verdikt odvolacího soudu je třeba respektovat. „Ale už loni v létě šlo jen o oprávněnost evidence. O reálných kontaktech Andreje Babiše na StB to samozřejmě nic neříká,“ poznamenal. Místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek se nechtěl k záležitosti vyjadřovat. „Zásadně nekomentuji soudní rozsudky. A tuto zásadu dodržím i v případě svého vládního kolegy,“ poznamenal.
StB vznikla před 70 lety
Svou temnou historii začala psát nechvalně proslulá Státní tajná bezpečnost (StB) 30. června 1945, tedy přesně před 70 lety. Tajná represivní složka postupně sílila s prosazováním komunistické strany ve vedení státu. V padesátých letech se podílela na vykonstruovaných politických procesech, prováděla kruté výslechy, odposlouchávání i sledování. Na počátku 60. let podle historiků evidovala a kontrolovala téměř 100 tisíc lidí, v polovině 80. let registrovala 12 500 kmenových zaměstnanců a 75 000 tajných spolupracovníků. První seznamy jejich jmen se na veřejnost dostaly po sametové revoluci. Samotná složka přestala fungovat v lednu 1990.
