Plzeň - Krajský soud v Plzni dnes zamítl žádost doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka o obnovu procesu. Při veřejném jednání o tom rozhodl soudce Tomáš Bouček, který už dříve dvěma Kajínkovým žádostem o obnovu nevyhověl. „Proti rozhodnutí lze podat do tří dnů stížnost k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni,“ řekl Bouček. Čtyřiapadesátiletý Kajínek, který chtěl s novým psychologickým posudkem dosáhnout nižšího trestu, se jednání na vlastní žádost nezúčastnil, přítomen byl jen jeho advokát.
Plzeňský soud uložil nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Kajínek byl odsouzen za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil. Vraždy si prý objednal jiný podnikatel.
Zatímco dříve se Kajínek chtěl ve znovuotevřeném procesu zabývat otázkou své viny, tentokrát měl v úmyslu dosáhnout nižšího trestu. Doživotí dostal i proto, že znalci vyloučili možnost jeho nápravy. Nyní chtěl Kajínek, odsouzený za dvojnásobnou vraždu, pomocí nového posudku dokázat, že jeho resocializace možná je.
Kajínkův obhájce Tomáš Zejda dnes argumentoval nálezem šumperského soudu, který na základě psychologického posudku uznal, že se odsouzený resocializuje. „Jinak by nemohl přeřadit Kajínka do věznice s mírnějším režimem,“ uvedl Zejda. Z nálezu podle něj vyplývá, že resocializace byla možná už v době odsuzujícího rozsudku před 17 lety, měl proto padnout trest v rozpětí 15 až 25 let.
„Argumentace v návrhu obhájce je podle názoru soudu chybná a je v rozporu s koncepcí trestního práva,“ řekl předseda senátu Bouček. Podle něj je smyslem obnovy řízení zjištění nových skutečností nebo důkazů, které by spolu s důkazy už provedenými nebo samy o sobě mohly přivodit jiné rozhodnutí o vině či trestu. Aktuální znalecký posudek neměl podle Boučka ambice revidovat ten předchozí a ani nepolemizuje se závěry tehdejších znalců. „Pouze dochází k nějakému závěru o případné možnosti nápravy a resocializačních tendencích a posunech odsouzeného do současné doby,“ uvedl.
Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Nyní si odpykává trest ve Valdicích.
Jiří Kajínek byl k výjimečnému trestu doživotí odsouzen za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Vraždy si prý objednal podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral.
Problémy se zákonem měl Kajínek již jako nezletilý, když se zúčastnil vykrádání bytů. Ve vězení se ocitl poprvé v roce 1982 za krádeže v rekreačních chatách. O tři roky později stanul před soudem znovu - kromě bytových krádeží měl na svědomí nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele.
Za majetkovou trestnou činnost byl odsouzen znovu v roce 1991, a to za ozbrojenou loupež, při níž policistům ukradl služební vůz. Za to dostal jako recidivista 11 let. Za vzorné chování mu počátkem roku 1993 byl na tři dny přerušen trest. Do věznice se už ale nevrátil a o čtyři měsíce později, v květnu 1993, podle soudu spáchal nájemnou vraždu Štefana Jandy a jeho strážce.
Policii trvalo půl roku, než jej dopadla. Z Věznice v Českých Budějovicích se mu ale podařilo uprchnout, když při procházce přelezl zeď. Ještě týž den jej ale policisté zadrželi. Pověst útěkáře potvrdil v roce 1996, když v přísně střežené věznici ve Valdicích na Jičínsku přeřezal mříže a utekl, z věznice se ale nakonec nedostal.
Na hlavní stránky médií jej ale dostal útěk z přísně střežené věznice Mírov, po kterém se v roce 2000 dostal na dva měsíce na svobodu. Svým útěkem chtěl údajně dosáhnout obnovení procesu. To se mu zatím nepodařilo, ale díky mediálnímu zájmu se v jeho případu objevila řada nesrovnalostí i nové svědecké výpovědi. Romantické představy vyvolávající útěk mu navíc zajistil i početný zástup příznivců a dokonce se jeho příběh dočkal i filmového zpracování.
