Uplynulo 150 let od chvíle, kdy Čecho-Italo-Rakušan Franz Hruschka představil zařízení, které s využitím odstředivé síly získává med z plástů, aniž by je porušil. Mohou se tak nepoškozené vrátit zpět do úlů. Roku 1865 na kočovném sjezdu německých a rakouských včelařů pak Hruschka poprvé medomet představil v jednoduché verzi, kdy na laně točil nad hlavou s upravenou nádobou. U příležitosti 150 let od vzniku této neocenitelné pomůcky včelařů vznikl také videoklip se Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli.
Před Hruschkovým zlepšovákem se med z plástů odřezával, lisoval a vymačkával, čímž se zcela znehodnotily. Franz Hruschka se narodil ve Vídni, dětství prožil z velké části v Českých Budějovicích. V roce 1857 přišel jako velící důstojník do italských Benátek. Traduje se, že jednou viděl dítě, které odhánělo hmyz košíkem plným plástů, a jak s tím točilo, med mu vytekl.
Podle redaktora časopisu Moderní včelař Petra Texla znamenal medomet malou revoluci ve včelařství. Franz Hruschka za něj také od italských včelařů dostal zlatou medaili. Plásty jsou v něm uloženy v rotačním bubnu u jeho stěn nebo paprskovitě ke středu a dostatečně rychlým otáčením se z nich dostává med. Postupem doby se z jednoduchých přístrojů staly sofistikované mašiny.
Při natáčení videoklipu se Zdeněk Svěrák spletl a vynález medometu připsal Járovi Cimrmanovi. Petr Texl upozornil ve Studiu 6, že velikán a génius působil až přibližně o 50 let později. "Ale jak říká Zdeněk Svěrák, kdyby to Cimrman pozoroval zpovzdálí, určitě by Hruschkovi poradil: 'Zkus s tím zatočit,'" usmívá se včelař.
