Před Hruschkovým zlepšovákem se med z plástů odřezával, lisoval a vymačkával, čímž se zcela znehodnotily. Franz Hruschka se narodil ve Vídni, dětství prožil z velké části v Českých Budějovicích. V roce 1857 přišel jako velící důstojník do italských Benátek. Traduje se, že jednou viděl dítě, které odhánělo hmyz košíkem plným plástů, a jak s tím točilo, med mu vytekl.
Podle redaktora časopisu Moderní včelař Petra Texla znamenal medomet malou revoluci ve včelařství. Franz Hruschka za něj také od italských včelařů dostal zlatou medaili. Plásty jsou v něm uloženy v rotačním bubnu u jeho stěn nebo paprskovitě ke středu a dostatečně rychlým otáčením se z nich dostává med. Postupem doby se z jednoduchých přístrojů staly sofistikované mašiny.
Videoklip se Zdeňkem Svěrákem ke 150. výročí vzniku medometu
Videoklip se Zdeňkem Svěrákem ke 150. výročí vzniku medometu
Včelař Petr Texl: Medomet znamenal revoluci ve včelařství
Při natáčení videoklipu se Zdeněk Svěrák spletl a vynález medometu připsal Járovi Cimrmanovi. Petr Texl upozornil ve Studiu 6, že velikán a génius působil až přibližně o 50 let později. "Ale jak říká Zdeněk Svěrák, kdyby to Cimrman pozoroval zpovzdálí, určitě by Hruschkovi poradil: 'Zkus s tím zatočit,'" usmívá se včelař.
