Praha - Zavedení individuálních očkovacích plánů pro děti se do zákona nedostane. Stát nepřevezme ani odpovědnost za škody na zdraví způsobené očkováním. Poslanci do novely zákona o ochraně veřejného zdraví ale nevložili ani sporný návrh zdravotnického výboru, který by podle některých právních výkladů umožnil očkování dětí i bez souhlasu rodičů. Předloha, jež upravuje také například ochranu před hlukem, míří k posouzení do Senátu.
Povinné očkování zůstává, bez souhlasu rodičů ale ne
Původní vládní novela se očkováním v podstatě vůbec nezabývala. Debata vznikla až ve sněmovně. Poslanci ve vládní normě jen snížili navrhované pokuty za prohřešky vůči povinnému očkování dětí. Při ministerstvu zdravotnictví se už ustavila komise, která bude o očkování debatovat.
Se zavedením individuálních očkovacích plánů, zakotvení možnosti výběru alternativní vakcíny a odpovědnosti státu neuspěla Nina Nováková (TOP 09 a Starostové), ač zdůrazňovala, že se nejedná o rušení povinného očkování. Proti se postavil i bývalý ministr zdravotnictví a její stranický kolega Leoš Heger, který mluvil o nahlodávání systému povinného očkování.
- „Sankce zůstaly v podobě, kdy nejsou likvidační, ale sankce zůstávají, protože zákon bez sankcí je bezzubý,“ řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
- „Dosud je očkovací plán vázaný na to, že dítě není zcela zdravé a očkování se mu musí přizpůsobit. Pro zdravé děti by se neměl přizpůsobovat,“ uvedl bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Ústavní soud na začátku roku dvakrát odmítl stížnosti odpůrců očkování. Není podle něj možné beztrestně odmítnout povinné očkování dětí – navzdory hrozícím vedlejším účinkům – ani zapsat neočkované dítě do mateřské školy. Rodičům dětí, kteří očkování odmítnou, tak hrozí pokuty. NSS sice připustil, že očkování může za určitých okolností vést k závažné újmě, avšak konstatoval, že to rodiče z povinnosti očkovat nevyvazuje.
Povinné očkování zůstává (zdroj: ČT24)
V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Někteří rodiče odmítají podat malým dětem část očkování, například proti žloutence typu B, která se přenáší především nechráněným pohlavním stykem či nitrožilním podávání drog. Podle epidemiologů přesto je v Česku očkováno 95 procent dětí, podle poslance Farského jich však je část očkována jen „na papíře“, skutečně je očkováno jen 80 procent. Ročně je včetně nepovinných vakcín podáno na milion dávek, lékový ústav má hlášeno každých dvanáct měsíců 500 až 600 mírných vedlejších účinků, u čtyř až pěti dětí vážné následky očkování.
Povinné očkování v ČR
Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.
Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.
Zdroj: Česká vakcinologická společnost
Obavy rodičů z negativních následků očkování přitom lékaři zpochybňují. „Zatím není žádný vědecký důkaz, že by se po očkování objevoval třeba autismus. Vždycky je potřeba rozlišit, jestli je reakce či úmrtí opravdu v souvislosti s očkováním,“ řekl již dříve sekretář České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
„Stávající systém je efektivní a individuální očkovací plány by ho narušili,“ uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta. „Posunutí o několik týdnů či volba jiné očkovací dávky jsou možné už dnes,“ dodal s tím, že rozsáhlejší posuny už by ale byly problematické. „Musí platit pravidla, která jsou odborně podložená,“ řekl hygienik. „Nelze očkovat násilím či proti vůli rodičů,“ doplnil s tím, že důvod k nějakému přitvrzení ale není a spíše je třeba zvýšit informovanost rodičů.
Do předlohy se nedostal ani návrh Jana Farského (TOP 09 a Starostové), podle kterého by zdravotní způsobilost dítěte pro zotavovací akce, například tábory nebo školy v přírodě, potvrzoval rodič, nikoli lékař.
Novela změní i ochranu obyvatel před hlukem
Největší debatu vyvolal návrh, aby zdroje hluku mohly získat trvalou výjimku, pokud jejich provozovatelé prokážou, že už nemůžou provést další protihluková opatření a hluk nepřekračuje limity aspoň uvnitř okolních budov. Proti se postavili někteří poslanci TOP 09 a Starostů, KDU-ČSL a ODS, podle nichž by vzal lidem ochranu. „Pro občany vytváříme situaci, kdy proti tvorbě hluku žádnou ochranu nemají,“ uvedl Bohuslav Svoboda (ODS). Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové) dokonce pohrozila, že zváží možnost přezkumu ústavnosti. Sněmovna nakonec návrh neschválila, ač jeho podporovatelé zdůrazňovali, že má vyplnit právní vakuum a hygienici by mohli trvalou výjimku zase kdykoli zrušit.
Obce budou mít podle novely právo udělovat hlukové výjimky pořadatelům venkovních hudebních produkcí. Vyhlašování hlukových pásem kolem letišť bude dál vyžadovat dohodu s hygieniky. Ti by podle schváleného návrhu zdravotnického výboru neměli dát souhlas ke stavbě obytného domu, pokud by měl vzniknout například u plánované silnice nebo železnice, kde by hluk patrně překračoval limity. Sněmovna podpořila také úpravu, podle níž investor nebude moci žádat protihluková opatření po provozovateli zdroje hluku, pokud neprovedl dostatečnou ochranu sám. Nebude to platit, pokud hluk vzroste. Vládní novela už předpokládá, že pokud nebudou hlukové limity z provozu na silnicích a drahách překročeny vně budov, automaticky to bude platit i pro vnitřní prostory.
Předloha, která přináší řadu dalších úprav, je celkovou revizí zákona. Úředníci by například mohli podle vládního znění vstupovat do bytů kvůli kontrole zdroje hluku, kterým byly překročeny hygienické předpisy. Pokud by lidé vstup do bytu neumožnili, hrozila by jim až půlmilionová pokuta. Novela také zavede pravomoc omezení nebo zákazu dodávek vody, pokud přestane splňovat i mírnější hygienické limity. Cílem normy je podle autorů sladit ji se správním řádem. Omezí podle nich také administrativu.