První tři dny nemoci zřejmě jen tak znovu placené nebudou. Odboráři z bezpečnostních složek kritizují senátní návrh, podle kterého by si výrazně pohoršili déle nemocní policisté i hasiči. Autoři novely odmítají, že by šlo o záměr. Paragrafy se ale stejně ještě mohou změnit. Vedle senátního návrhu totiž existuje i sněmovní verze a koalice zatím nenašla ani shodu. Zjednodušit se měla alespoň administrativa kolem neschopenek. Povinný elektronický systém ale ministerstvo nakonec hlavně kvůli výtkám lékařů zrušilo.
Návrat k proplácení prvních dnů nemoci už naráží na problémy
Hasiči a příslušníci dalších sborů mají stejně jako všichni zaměstnanci první tři dny nemoci neplacené. Za rizikovou práci pak ale dostávají stoprocentní plat, zatímco ostatní zaměstnanci jen 60 procent. Návrh, o kterém jedná nyní Senát, by sice všem zajistil nemocenskou i v prvních třech dnech, v těch dalších by ale příslušníci sborů podle odborářů nově brali také už jen 60 procent.
Například policista s 25tisícovým platem a měsíční neschopností dnes dostane přes 22 tisíc korun. Po změně by podle odborů bral kolem 15 tisíc. U hasičů je výpočet kvůli rozvrhu služeb a pohotovostí složitější. Nejvíc by ale podle kritiků návrhu tratili ti, kteří pracují ve směnách a jezdí k zásahům. Odboráři proto chtějí, aby Senát návrh ještě upravil.
Proti placení prvních dnů nemoci je pravicová opozice i vládní ANO
„Pokud cítí odboráři nějaké ohrožení, jsem s nimi ochoten samozřejmě jednat, ale jsem přesvědčen o tom, že v zákoně nic takového není,“ hájí návrh jeho spoluautor a místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD). Podle předsedy Odborového svazu hasičů Zdeňka J. Oberreitera ale v návrhu zřejmě vznikla „nějaká chybka a bude potřeba ho asi dopracovat“.
V Senátu už zákon prošel prvním čtením, podobná předloha leží také ve sněmovně. Proti je ovšem nejen pravicová opozice, ale i vládní ANO. „Systém, který nám zatím funguje, je dobrý. Musíme také velmi opatrně zvažovat jakákoli opatření vzhledem k zaměstnavatelům,“ uvedla poslankyně ANO Radka Maxová. Podle předsedy ODS Petra Fialy navíc nemocnost klesla o 15 procent: „Tady opravdu není žádný důvod, proč to znovu zavádět.“ Placené první tři dny nemoci má vláda i v koaliční smlouvě. Podmínkou jejich zavedení je ale dosud nesplněná shoda tripartity.
Tři neplacené dny nemoci zavedla v roce 2008 Topolánkova vláda. Od té doby státní výdaje na nemocenskou výrazně klesly. Rok před zavedením novinky to bylo 28 miliard korun, loni už jen polovina. Šlo tak o nejúspornější reformu pravicových vlád.
Elektronické neschopenky krachly
Administrativu kolem vydávání potvrzení o pracovní neschopnosti měla zjednodušit plošná elektronizace. Povinné elektronické neschopenky měly platit od ledna 2016. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale nakonec od záměru ustoupilo. Důvodem byly hlavně výtky lékařů. Systém jim prý bral ještě víc času a stejně se papírování nezbavili. Elektronicky nyní doktoři mohou poslat jen informace pro správu sociálního zabezpečení.
Ministerstvo do budoucna žádnou změnu neplánuje. Odborná společnost praktiků namítá, že by systém využívali i dobrovolně, musel by ale být opravdu plně elektronický. Společnost všeobecného lékařství dokonce ve spolupráci se Sdružením praktických lékařů takovou elektronickou neschopenku vymyslela a chce ji zkusit na ministerstvu prosadit. Systém počítá s tím, že by po odeslání dat sociální správě dostal každý pacient potvrzovací kód – například formou SMS zprávy. Stejné číslo by pak poslal zaměstnavateli, který by díky němu mohl sledovat průběh i ukončení neschopnosti.
Události o potížích s nemocenskou i neschopenkami (zdroj: ČT24)