Praha - Zálohové výživné by nemělo být jen další sociální dávkou a stát by neměl financovat nezodpovědné rodiče. Po schůzce tzv. kulatého stolu k tomuto tématu to řekla poslankyně za hnutí ANO Radka Maxová. Účastníci se v prostorách sněmovny shodli také na tom, že s neplatiči výživného by měla nejprve pracovat Probační a mediační služba. Ta by pomáhala řešit spory rodičů a také peníze na děti od dlužníků získat. Až teprve v případě neúspěchu by pak náhradní alimenty vyplácel stát.
K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Návrh obrysů zákona předložilo loni koncem roku ministerstvo práce, normu prosazuje šéfka resortu Michaela Marksová (ČSSD). Se zamýšlenou podobou nesouhlasilo vládní hnutí ANO. Podle Maxové nejde o spor koaličních partnerů, nicméně je prý nutná „systémová změna“.
Podle Maxové, která kulatý stůl k tomuto tématu pořádala, by stát neměl za dlužníka poskytovat výživné dětem automaticky, ale měli by se předtím zapojit mediátoři. Dnes s nimi obvinění pracují dobrovolně. Maxová míní, že by mediace v kauzách dlužných alimentů měla být povinná.
- Eliška Kodyšová, psycholožka APERIO - společnost pro zdravé rodičovství: „Mně přijde velmi dobré posílit mediaci mezi lidmi, kteří se dohadují o výživném, ale myslím si, že ve chvíli, kdy už se jeden z nich chce o to výživné soudit, tak je to pozdě. Je potřeba to řešit už ve chvíli, kdy se rodiče rozcházejí.“
Podle šéfky Asociace neúplných rodin Lucie Asenové by podle návrhu samoživitelka či samoživitel mohli podat na neplatícího rodiče trestní oznámení po čtyřech měsících a další měsíce by uplynuly, než by stát peníze poskytl. V této lhůtě by už mediátoři mohli ale s dlužníkem pracovat. „Každý bude raději, když se začne platit, než jít k soudu či exekutorům,“ řekla Asenová.
Většinou jde ve sporu o snahu ublížit druhému
Asociace už dřív uvedla, že navrhované doby do vyplacení náhradního výživného jsou příliš dlouhé. Samoživitelka či samoživitel by tak dostali pomoc třeba až po roce. Také Maxová si myslí, že by se mohly lhůty ještě zkrátit a trestní oznámení by mělo být možné podat už po dvou měsících.
- Radka Maxová (ANO), místopředsedkyně výboru pro sociální politiku, v Událostech, komentářích: „Můžeme do toho zákona zapracovat minimální výše výživného, můžeme zkrátit čtyřměsíční dobu. Ta čtyřměsíční doba je pro ty samoživitele hrozně zdlouhavá, protože se může prodlužovat donekonečna tím, že dlužník zaplatí minimální částku. Lze ji zkrátit na polovinu.“
Ředitelka Probační a mediační služby Jitka Čádová s větším zapojením svých lidí souhlasí. „Musíme řešit tu příčinu. Za neplacením jsou někdy ekonomické důvody. Naše zkušenosti ale ukazují, že v 70 procentech případů bývají podstatou konflikty a snaha škodit a ublížit druhému,“ podotkla Čádová.
Podle ní je úspěšnost mediace při řešení trestných činů vysoká a dosahuje 80 procent. Probační a mediační služba má po republice 74 středisek. Pokud by se měla věnovat sporům o alimenty, potřebovala by podle své šéfky posílit o osm desítek pracovníků.
Podle návrhu ministerstva práce by náhradní výživné od státu mohly dostávat děti z rodin s příjmem pod 2,4 či 2,7násobkem životního minima. Alimenty by odpovídaly soudně stanovené částce, nejvýš by ale mohly činit 1,2násobek životního minima potomka - teď až 2940 korun měsíčně. Podmínkou by bylo to, že rodič neplatí výživné a dluh není možné vymoci v exekuci. Stát by po dlužníkovi vyplacenou částku vymáhal sám. Ministerstvo práce počítá s tím, že by se mu vrátila asi tři procenta vydané sumy.
Podle podkladů pro vládu bylo v roce 2012 ze zanedbání povinné výživy obžalováno 12 037 lidí, odsouzeno bylo 9 132 osob. V roce 2013 obžaloba mířila na 12 554 lidí, verdikt si vyslechlo 10 974 osob.
