O účast v první lidské expedici na rudou planetu, kterou organizuje nizozemská firma Mars One, mělo zájem celkem 202 000 lidí z celého světa. Teď se jejich počet zúžil na pouhou stovku. Je mezi nimi i Češka Lucie Ferstová. Vyhlídka, že možná jednou navždy opustí Zemi a zabydlí se na Marsu, se jejím blízkým prý vůbec nelíbí. „Vadí jim to. Ale život je o prioritách. Něčeho se vzdáme a něco získáme,“ říká mladá žena. Odborníci, kteří projektu předpovídají neúspěch, mají podle ní mylné informace.
Češka o cestě na Mars: Rodině to vadí, ale život je o prioritách
9 minut
Ferstová: Rodině to vadí, ale život je o prioritách
Letenka na Mars je jednosměrná. Stále jste si jistá, že byste letěla?
Ano. Je za tím motivace rozšiřovat obzory a vědu. Ta motivace je jak globální, tak osobní.
Odborníci ale tvrdí, že pokud by k letu došlo, začnou osadníci umírat po 68 dnech.
To je mylná informace. Zakládá se na studii MIT (Massachusettského technologického institutu), která pracovala s předpoklady, jež se neshodují s propozicemi té mise. Oni nemají konkrétní technické informace od Mars One. Ta studie je sice vědecky hodnotná, ale pro náš projekt není relevantní.
Experti také upozorňují na to, že není jasné, jaké technické prostředky budou pro cestu použity. Z roverů dosud vyslaných na Mars navíc polovina ztroskotala.
Je třeba podotknout, že mnoho odborníků – těch, kteří mají kompletní informace – s Mars One souhlasí. Takže to není tak, že by celý vědecký svět stál proti Mars One. Část vědeckého světa, kterou oslovili a dali jí veškeré informace, s nimi spolupracuje.
Projektu se rovněž vytýká, že není podepsaný jediný kontrakt a neví se, zda jsou peníze. Firma prý zatím dala dohromady jen setinu rozpočtu. Mnozí to proto považují spíš za show než plnohodnotný výzkum a tvrdí, že cesta je za hranicí etiky.
Za prvé, finance mají. Podepisují smlouvy, ale to jsou interní informace a oni zcela logicky nevypouštějí informace předtím, než jsou oficiální. Celý ten proces mají samozřejmě pod palcem, ale nebudou to veřejnosti říkat dřív, než to bude uzavřené. To by se pravděpodobně nelíbilo ani jejich obchodním partnerům. Co se týče etiky, všichni účastníci projektu vědí, do čeho jdou, jsou plně informovaní a je to jejich svobodné rozhodnutí.
Lucie Ferstová
Říkala jste, že nesouhlasíte s tvrzením MIT, že účastníci začnou umírat po 68 dnech. Jste si tedy jistá, že tam budou takové podmínky, aby mohli přežít?
Ano. Jinak bychom tam pochopitelně neletěli.
Co na to říká rodina? Nevadí vám, že ji opustíte a možná se už nikdy neuvidíte?
Vadí jim to. Ale život je o prioritách. Něčeho se vzdáme a něco získáme. Ten projekt má pro mě hodně velký význam.
Jak jste se k tomuto projektu dostala? Co jste vlastně studovala?
Já jsem studovala ledacos, nevystudovala jsem zatím nic. A není to uzavřený proces, jestli mě Mars One vyloučí, tak půjdu studovat něco dalšího. Dostala jsem se k tomu tak, že jeden můj kamarád dal odkaz na Facebook, takže jsem to našla čistě náhodou. Chvíli jsem si sháněla materiály, studovala jsem je a pak jsem se rozhodla přihlásit.
Jaké byly podmínky pro ty, kteří se chtěli stát potenciálním osadníkem Marsu? Prošla jste třeba nějakým kurzem?
Podmínek je tam samozřejmě spousta. Jednak jsou tam zdravotní požadavky, člověk musí být úplně zdravý, žádné závislosti nebo psychické poruchy. Další podmínkou jsou požadavky na charakter a osobnost. Člověk musí mít schopnost sebereflexe, adaptability, kreativity. A pak tam bude devítiletý výcvik ve věcech elektronického inženýrství, medicíny, geologie, biologie – všech věcí, které budeme potřebovat. Takže to bude, řekněme, ekvivalent tří až čtyř vysokých škol narvaných do devíti let. S tím, že to pro nás bude vlastně zaměstnání, ale místo toho abychom pracovali, se budeme vzdělávat a trénovat. Každý rok také strávíme tři měsíce v simulované izolaci na Zemi, abychom zjistili, jak dlouhodobou izolaci snášíme.
Vizualizace základen na Marsu
Až tohle všechno absolvujete a vydáte se na Mars, jak to tam bude probíhat? Asi přijdete o rytmus, na který jste zvyklá, o známé podmínky.
O rytmus nepřijdu, protože Mars má jen o čtyřicet minut delší den než Země. Takže denní rytmus tam bude v podstatě stejný. Bude tam pro nás přichystaná základna a velké zásoby surovin, jako je voda, kyslík a podobně. Mimochodem, nevím, jestli si to všichni uvědomují, ale voda na Marsu je. Ale je zamrzlá v půdě v drobných částečkách, její podíl se pohybuje od dvou procent na rovníku až k 70 procentům na pólech. Takže ji lze snadno získat.
A jak to bude třeba s jídlem?
Potraviny si budeme pěstovat sami v hydroponickém skleníku, takže se bude jednat převážně o rostlinnou stravu. Možná se bude experimentovat s konzumací hmyzu, teoreticky se mluvilo i o rybách. V ideálním případě si tedy budeme stravu produkovat sami, ale samozřejmě tam budou i záložní zásoby, kdyby se něco pokazilo.
Nebude vám něco chybět?
Myslím si, že by to nemělo být nic životně důležitého. Věci jako čerstvé jídlo, steaky, kamarádi, zábava venku, příroda – ty tam samozřejmě nebudou. Ale tyto věci se dají nějakým způsobem alespoň částečně nahradit.
Jak dlouhou dobu tam chcete strávit?
Vzhledem k tomu, že letenka je jednosměrná, tak bychom tam logicky zůstali do konce života.
Mars
Co si představujete, že tam budete dělat?
Já si nepředstavuju nic, to jsou plány Mars One. Cílem projektu je vytvořit soběstačnou kolonii, která se bude rozšiřovat. Jednak budeme udržovat všechny systémy, které se postarají, abychom zůstali naživu – to bude samozřejmě důležitá součást denní činnosti. Budeme se starat o ten skleník, o naši obživu. A pak budeme zkoumat planetu – místní materiály, místní suroviny. Budeme se snažit přijít na to, jak to všechno využít, abychom se stali soběstačnějšími a mohli rozšiřovat prostor, kde budeme žít. Mars One má takový plán vybudovat prostor deset krát padesát metrů z místních materiálů, kde bude možné vytvořit umělou atmosféru a časem třeba pěstovat stromy.
Co si můžete vzít s sebou?
To je dost detailní informace. Nevím, jestli budu mít možnost vzít si nějaké osobní věci. Každopádně si myslím, že většině rozumných lidí bude stačit kvalitní tým, potřebná technika a nějaké zásoby.
Nakonec poletí jen 24 lidí, stále ale není jisté kdy. Kdy by se podle vás mohla cesta konat?
Podle oficiální časové osy Mars One by se mělo odlétat v roce 2024 a není pravda, že jich poletí jen 24. Podle plánu by měli odlétat čtyři lidé každé dva roky a není to časově omezené ani limitované počtem lidí. Ta kolonie by se měla stále rozrůstat. To je velmi důležité a spousta lidí si to neuvědomuje – že principem projektu je kolonizace, která bude pokračovat, nikoliv jednorázová mise.
První lidskou expedici na rudou planetu organizuje nizozemská firma Mars One. Přihlásilo se do ní 202 000 lidí z celého světa. Loni v lednu se počet kandidátů zúžil na 1 058 osob, později na sto. Nakonec by mělo být vybráno přibližně 24 lidí.
Mezi přihlášenými bylo původně i devět lidí z České republiky – dvě ženy a sedm mužů ve věku 23 až 48 let. V prvním kole výběru postoupily obě ženy. Jedna z nich, Lucie Ferstová, uspěla i ve druhém kole, z něhož vzešlo zmíněných sto uchazečů.
Přeprava materiálu potřebného k vybudování stanic na Marsu má začít za pomoci bezpilotních modulů v roce 2022. Cesta první skupiny „velvyslanců Země“ se pak plánuje na rok 2024, přičemž členové expedice by se neměli vrátit zpět na Zemi. Odborníci ale nevěří tomu, že se projekt nakonec uskuteční – zpochybňují ho po finanční i praktické stránce.
