Pravé neštovice neboli variola je infekční onemocnění, které nemá konkurenci. Velmi snadno se přenáší a zabije každého třetího nemocného. Na vytlačení děsivé nemoci pracoval pod Světovou zdravotnickou organizací tým lovců mikrobů a jeho členem byl i Karel Raška. Je to lékař, kterému se na konci války podařilo v Československu zabránit šíření epidemie skvrnitého tyfu z Malé pevnosti v Terezíně.
Šíření vražedného viru pravých neštovic se nakonec zastavilo. Přirozenou cestou se naposledy nakazil člověk před třiceti lety. Vzorky smrtelné infekce měly být zničeny i ve dvou laboratořích, které měly povolení je skladovat, ale nestalo se. „Myslím, že to byla velká chyba. V současné době by virus jako biologická zbraň napáchal děsivé škody,“ varuje syn Karla Rašky.
Studená válka ztížila nejenom definitivní konec jedné z nejhorších nemocí, ale roztrhala také rodinu profesora Karla Rašky. Jeho syn emigroval do Ameriky, kde působí jako lékař. Shledali se těsně před smrtí. „U nás doma byla vojna, naučil nás pracovat a snažit se, aby jsme rodině neudělali špatné jméno,“ říká o svém otci Karel Raška mladší.
Karel Raška není tolik zmiňovanou osobností jako kupříkladu Otto Wichterle. Jde přitom o jednoho z nejvýznamnějších epidemiologů dvacátého století.