Atentát na Gottwalda
Novák ve své výpovědi hovoří o atentátu na budovu ÚV KSČ a sídlo StB v Bartolomějské ulici, vyloupení poštovního vagonu, únosu letadla nebo destrukci kolínské rafinerie nafty. Mašíni prý chtěli s nákladním vozem naplněným výbušninami zacouvat do dvora v Bartolomějské ulici a explozi způsobit časovým zapalovadlem.
Novák také popisuje, že ministra obrany Čepičku chtěla skupina unést při jeho cestě do zotavovny Moskva v Karlových Varech. Ministr měl být spoután, omámen chloroformem a unesen ve vlastním voze do západního Německa.
Jedna ze zpráv o průběhu vyšetřování kauzy pro vedení KSČ zase konstatuje, že skupina chtěla zaútočit na vlak československé vládní delegace v čele s prezidentem Klementem Gottwaldem, provést útok na elektrárnu v Ervěnicích, na vlaky převážející uranovou rudu, vraždy funkcionářů KSČ a příslušníků SNB.
Nové informace - nový pohled na Mašíny?
Dokument může o něco více osvětlit kontroverzní případ útěku Mašínů. Naznačuje, že se snažili opravdu o odbojovou činnost. Na druhou stranou je otázkou, do jaké míry byla výpověď jejich strýce zmanipulována.
O nových poznatcích v kauze Josefa a Ctirada Mašínů informoval dnes ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů Pavel Žáček premiéra Mirka Topolánka během jeho návštěvy instituce. Topolánek letos oběma bratrům i třetímu členovi skupiny Milanu Paumerovi předal jako ocenění jejich činu premiérskou plaketu.
Kontroverzní útěk
Skupina bratří Mašínů se po únoru 1948 pokoušela ochromit nastupující totalitní režim sabotážemi. V roce 1953 se pak spolu s Milanem Paumerem prostříleli na Západ. Jejich činnost proti komunistické diktatuře v Československu a útěk přes východní Německo si vyžádaly 6 mrtvých.
Právě tato skutečnost českou společnost dodnes dramaticky rozděluje. Zatímco jedni v nich vidí hrdiny, druzí teroristy a vrahy.
