O nedobrovolném pacientovi totiž rozhoduje soud minimálně dvakrát: nejdřív hned při přijetí a pak po třech měsících. To už ale léčebně své rozhodnutí neposílá a ta tak neví, jestli ochranná léčba platí. Ochranná léčení se týkají asi 10 procent pacientů na psychiatrii, odhadem za rok čtyř tisíc lidí.
Doktoři se tak bojí, že nad nimi visí hrozba pokuty v každém případě, když peníze vyberou, i nevyberou. Podle ministerstva zdravotnictví žádné pokuty nehrozí. Úřad nabízí, že znovu vysvětlí, jak postupovat. „Pokud jsou tady nějaké problémy například se soudy, určitě se na to léčeben zeptáme a budeme se snažit pomoci,“ ujišťuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Právníci proto radí - dokud se léčebna nedozví, jak soud rozhodl, měla by poplatky vybírat. „Pokud by soud hospitalizaci schválil a tím pádem učinil toho člověka osvobozeným od poplatku, poplatek by léčebna vrátila,“ doplňuje expert na medicínské právo Ondřej Dostál.
Nesrozumitelnost pasáže kritizují ústavní soudci i pacientská sdružení. Ondřej Dostál se domnívá, že by se celá část zákona o regulačních poplatcích mohla výrazně zjednodušit. Mluvčí Cikrt připouští, že výsledný text není pro všechny srozumitelný, od toho jsou ale podle něj výklady, které ministerstvo podává, a metodické pokyny.
Dalším výjimkám v poplatcích se ministerstvo zatím brání, chce počkat, až bude mít čísla za celý rok.
