Praha - Premiér Mirek Topolánek se dnes sešel v Praze se svým dánským protějškem Andersem Foghem Rasmussenem. Rasmussen vyjádřil přesvědčení, že Česká republika splní všechny úkoly, které si pro své předsednictví vytkla. Vedle blížícího se českého předsednictví oba šéfové vlád hovořili o energetické politice, dopadech finanční krize a situaci v Afghánistánu.
Dánské království je malé rozlohou, ale na mezinárodní scéně dokáže zaujmout. Evropské unii předsedalo už šestkrát. I proto mohou být dánské zkušenosti Česku v příštím půlroce víc než užitečné. Anders Fogh Rasmussen probíral s Mirkem Topolánkem poslední detaily před finišujícím českým předsednictvím. „Už jsem premiéru Topolánkovi nabídl, že Dánsko je připravené během předsednictví České republice pomoci. Všude tam, kde to bude možné,“ prohlásil dánský premiér.
„Pan premiér Rasmussen se nedávno vrátil z Gruzie, kde jednal mimo jiné o plynovodu Nabucco, to je přesně to, co chceme během našeho předsednictví preferovat v této oblasti, a to je energetická bezpečnost, diverzifikace dodávek,“ dodal Topolánek.
Energeticko-klimatický balíček
Tématem byl i nadcházející summit Evropské unie v Bruselu, který začne ve čtvrtek. Za jednu z klíčových otázek jeho agendy označili jednání o takzvaném energeticko-klimatickém balíčku. Shodu na něm na této vrcholné schůzce považuje Rasmussen za první krok, který povede k nezbytné změně energetické politiky unie. „Čeká nás tvrdé jednání, ale jsem přesvědčen, že na konci dosáhneme shody na tomto balíčku,“ řekl dánský premiér.
Topolánek po setkání připomněl, že jediným rozporem mezi Českem a Dánskem je postoj k plánu EU, aby elektrárenské společnosti od roku 2013 nakupovaly všechny emisní povolenky na aukcích. Česká republika a další unijní státy se k tomu staví kriticky a Topolánek si není jistý, zda se tento problém podaří na summitu vyřešit.
Česko a Dánsko spojuje vedle členství v EU a NATO i skutečnost, že nepatří k zemím eurozóny. Dánové vstup do ní zamítli v roce 2000 v referendu. Rasmussen však tvrdí, že Dánové nejsou euroskeptičtí. Stále více z nich si podle něj uvědomuje, jaké nevýhody má například to, že jejich země nepatří ke státům platícím eurem. Změnit to může jen nové referendum, o jeho konání ale zatím nebylo rozhodnuto.
